Otevřeme Česko?!, mediální zářezy a kalendář svobody – Týdeník Svobody 01/2021

Otevřeme Česko?!, mediální zářezy a kalendář svobody – Týdeník Svobody 01/2021

Týdeník Svobody – 1. týden 2021
Zobrazit email v prohlížeči
Svobodě a odpovědnosti zdar!

V úvodu bychom rádi pozvali všechny naše podporovatele, členy i sympatizanty k účasti na demonstraci (manifestaci) již tuto neděli 10. 1. ve 14:00, na kterou vyrazí řada našich členů. Možná namítnete, že je to riziko, ale demonstrace v Polsku či Bělorusku ukazují, že patrným rizikem nejsou a my naopak souhlasíme s organizátory, že větším rizikem by bylo v současné situaci mlčet.

Slibům o konci plošných opatření a zavádění kompenzací od absolutně zdiskreditované vlády už nelze věřit. Vláda podkopává vlastní důvěru a vytváří nedůvěru mezi lidmi navzájem. Nasazuje kacířskou hlavu všem, kteří se proti takovému způsobu řešení situace ozývají a připomínají absenci cílených opatření vůči ohroženým skupinám. Už i lékařské kapacity Jiří Beran, Tomáš Zima a mnoho dalších, začínají poukazovat na neefektivitu lockdownů a škodlivost absence cílené pomoci těm, které je nepochybně potřeba před virem chránit.

„Vyměňme příkazy, zákazy a plošná centrální opatření vlády za svobodu a odpovědnost jednotlivců či menších komunit. V historii i současnosti najdeme mnoho důkazů, že je to cesta k rychlejšímu dosažení cílů a k lepším výsledkům. Dnes je navíc doslova otázkou života a smrti, aby si byli všichni jisti, že daleko více než příkazy osvíceného vládce, nás ochrání uvědomění si, že pokud jde o zdraví nás a našeho okolí, jde zejména o naši starost a naši zodpovědnost. Není to v rukách vlády, ale v rukách nás všech,“ říká v reakci na demonstraci a na články lékařů náš předseda Libor Vondráček.

Demonstrace je společnou akcí vystupujících, kteří budou hájit zájmy hospodských, lékařů, sportovců, fitness trenérů, učitelů, umělců, studentů a mnoha dalších skupin.

Více se o demonstraci dozvíte v médiích (např. Echo24 – Demonstrace v neděli v Praze) nebo na facebookové události.
Svobodné střípky z médií
1) Místopředseda strany Honza Dočekal se v rozhovoru pustil do vlády, o které řekl, že „tvoří kočkopsy a totálně selhává“. Dále se mimo jiné zmiňuje o možnostech snižování nákladů a to zeštíhlením státní správy v tom smyslu, že ihned by bylo možné zrušit 36 úřadů.
Celý rozhovor s Honzou Dočekalem

2) Svobodní ve spolupráci s iniciativou Chcípl pes pomáhá popotahovaným podnikatelům prostřednictvím Fondu na jejich podporu, který byl založen v prosinci 2020. V této souvislosti byl vytvořen transparetní účet, kam může kdokoli přispět jakoukoli částkou a pomoci tak podnikatelům v situacích, kdy jsou ze strany státu „perzekuováni“ uloženými sankcemi za porušování vládních opatření.
Fond na podporu popotahovaných

3) „Dnes (7. 1. 2021) jsme v Senátu odmítli návrh ministra Hamáčka pokutovat drakonickými částkami podnikatele za nedodržování chaoticky přijímaných a ještě hůř komunikovaných opatření. Vláda chtěla ještě větší bič, ale tím si respekt a důvěru nezíská…,“ konstatuje senátor za Svobodné – Jarda Chalupský.

Kalendář Svobody – 1. týden
7. 1. 1979: Konec Rudých Khmérů
V tento den byl ukončen teror Rudých Khmérů v Kambodži díky intervenci Vietnamu. Khmérové zrušili peníze, trh, soukromé vlastnictví a snad všechny myslitelné svobody.
8. 1. 1940: Finské vítězství
Finská armáda v extrémně obtížném terénu porazila Sovětský svaz v bitvě u Suomussalmi a připsala si jedno z nejdůležitějších vítězství v Zimní válce, ve které Finsko prozatím ubránilo svoji nezávislost a svobodu.
9. 1. 1991: Listina základních práv a svobod
“Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná.” To je uvedeno v článku 1. Listiny základních práv a svobod, která byla přijata v ČSFR jako ústavní zákon.
10. 1. 1992: Svobodné gumové hračky
Několik tisíc žlutých plastových koupelnových kachniček uniklo z kontejneru nákladní lodě na svobodu. Od té doby putují oceány a všichni jim tiše závidí jejich svobodu.
11. 1. 1922: První léčebné použití inzulínu
V kanadském Torontu byl k léčbě cukrovky poprvé použit inzulín, který snižuje množství cukru v krvi. Diabetikům se díky tomu výrazně uleví a mohou se cítit mnohem svobodněji.
12. 1. 1932: Ophelia Wyatt Caraway
Byla zvolena první americká senátorka Wyatt Caraway, a to v době, kdy ženy v mnoha zemích světa ještě stále nemohly ani k volbám. Lidé pochopili, že i ženy mohou patřit do politiky a Wyatt Caraway místo ke sporáku poslali do senátu!
13. 1. 1966: Robert C. Weaver
Byl zvolen první černošský člen americké vlády, Robert C. Weaver. Boj za rasovou rovnost v USA urazil dlouhou cestu, na jejímž konci byla svoboda pro všechny lidi bez rozdílu.
14. 1. 1967: Demonstrace Human Be-In
V San Francisku se konala demonstrace s názvem Human Be-In, čímž byla zahájena éra tzv. hippies. Doba svobodného, nezřízeného způsobu života a bourání společenských konvencí začíná.“
Informace o konání Svobodných porad
Svobodní pro vás chystají sérii podcastů, tzv. Svobodných porad, kde budeme lidem radit a pomáhat s celou řadou životních událostí. Mezi prvními tématy Svobodných porad bude oblast doručování písemností (stát versus občan a občan versus stát), dále oblast datových schránek, portál občana a mnohá další.
Facebook RSS Twitter Facebook RSS Twitter
Odebírejte tento
týdeník ZDARMA!

Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly?
Stačí udělat jedinou věc.

PŘIHLÁSIT SE K ODBĚRU
Pošlete to dál!

Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.

Můžete nás také dát do kopie,
ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Nezobrazil se Vám email správně? Otevřít v prohlížeči
08.01.2021 Svobodní
Tento email byl odeslán na adresu vondracek@svobodni.cz.
Odesilatelem je Týdeník Svobody – Svobodní, mluvci@svobodni.cz. Tento e-mail je podle zákona obchodním sdělením.
Z odběru se můžete odhlásit.

S radostí doručeno díky aplikaci SmartEmailing
Antispam pravidla

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31