Uvítám, pokud k nám přijdou další a zapojí se mezi nás. Jsem pro, aby u nás byli přijati migranti, kteří splní podmínky poskytnutí dočasného azylu, začnou pracovat, učit se naši řeč a zákony a zvyky, aby po čase, až se naučí řeč a budou pracovat, dostali klidně i azyl trvalý. S čím ale nemohu souhlasit a co odmítám, je (mnohdy ilegální) ekonomicko-sociální migrance. Zásadně odmítám, abychom přijímali kohokoli, kdo sem přijde s nataženou rukou, nechce pracovat, chce peníze, střechu nad hlavou, jídlo a chce, abychom se my přizpůsobili jemu. Takoví lidé u nás nesmí dostat prostor. Již dnes máme v naší zemi bohužel bezpočet těch, co zneužívají plošnou sociální podporu státu, nikdy nepracovali, nikdy pracovat nebudou a učí tomu své děti.
Odmítám jakýkoli psychický či jiný nátlak na většinovou společnost, aby se starala o nemakačenky, co chtějí jen využívat, aby přijímala uprchlíky, kteří neprchají před válkou. Odmítám, aby kdokoli našemu suverénnímu státu určoval, koho máme přijmout mezi sebe. Je pro mne zcela nepřijatelné, aby naše kostely ustupovaly mešitám. Je pro mne nepřijatelné, aby našim dětem byl ve školách vtloukán do hlavy Korán, aby jim byly vymývány mozky nesmysly o mírumilovném islámu, tištěny pohádky, kdy princ je černý, ale princezna se o něj neumaže. Není možné donekonečna zamlčovat, co se děje v Evropě. No-go zóny, hromadné znásilňování žen a dívek, které jsou mnohdy dětmi. Teror, šikana, násilí na straně jedné a na straně druhé dobrovolné odstraňování symbolů naší víry a zákazy vepřového ve školních jídelnách.
Odmítám jakýkoli teror, kterým se nám snaží nahnat strach, pokořit nás, podmanit, vnutit víru tím, že vraždí Evropany, znásilňují naše ženy a děti a vraždí je, jako například v Nice.
Jsem pro svobodu vyznání, pro svobodu náboženství. Jsem pro cokoli, co neporušuje zákony této země. V poslední době se diskutuje o otázce zákazu islámu. Některé země na světě jej zakázali a jakýkoli pokus o jeho propagaci nekompromisně trestají. Nejsem soudce ani politolog, abych posuzoval, do jaké míry jsou dané země demokratické a do jaké míry jsou demokratická jejich rozhodnutí. Každá země si určuje své zákony a svá pravidla. Nejsem pro zákazy jakéhokoli náboženství či víry apriory. Zcela jednoznačně a nekompromisně jsem proti jakýmkoli projevům, které volají po postihování či trestání kohokoli, pro jeho víru, vyznání, pokud tím neporušuje zákony této země.
Jsem jednoznačně a nekompromisně proti jakýmkoli projevům, hlásajícím nadřazenost, projevům, které volají po vraždění bezvěrců či křesťanů, po fyzickém a jakémkoli trestání žen, právu Šaria, kamenování. Pokud jakákoli osoba, skupina osob či jakákoli víra po něčem takovém u nás volá, musí být postavena mimo zákon a její propagátoři vyhoštěni z této země. Je běžné, že v každé zemi musí člověk respektovat její zákony a zvyky. Nevidím jediný důvod, proč by Česká republika měla být výjimkou. Jsem Svobodný a chci být svobodný. Nehodlám tolerovat, aby kdokoli moji a naši svobodu jakkoli omezoval.
Michal Malý, člen Republikového výboru Svobodných
Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.
Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.
Strategický význam vztahů se Slovenskem
Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.
Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.
Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“
Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.
Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.
„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.
Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny
V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.
Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.
Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.
Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem
Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.
„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.
Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.
Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády
Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.
Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.
Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.
Debata o polské cestě a zadlužení
V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.
„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.
Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.
