MACHAČ: Pohádka o Smolíčkovi Pacholíčkovi

MACHAČ: Pohádka o Smolíčkovi Pacholíčkovi

Lidovou pohádku o Smolíčkovi Pacholíčkovi zná bezpochyby každý občan České republiky. Určitě si pamatuje jak prochladlé jezinky přemlouvaly Smolíčka Pacholíčka, aby otevřel světničku a mohly si ohřát aspoň jeden prstíček. Smolíček Pacholíček však nedbal varování jelena se zlatými parohy a pootevřel dveře pro jeden prstíček. Po chvíli však byly ve světničce prstíčky dva pak tři až tam byla celá ruka a nakonec jezinky vtrhly do světničky a Smolíčka Pacholíčka se zmocnily a unesly. Nic přitom nepomohl jeho následující pláč. Tento pohádkový děj, vzniklý na základě životních zkušeností lidí mě napadá vždy, když sleduji v časové posloupnosti vývoj reálné politiky Evropské unie, ve které ovšem postavení jezinek zaujímají politici a úředníci Evropské unie a postavení Smolíčka Pacholíčka převážná většina politiků České republiky a značná část našich občanů.

Připomeňme si, jak politici a úředníci Evropské unie, jako jezinky, postupně pronikají do naší světničky. Nelze samozřejmě očekávat, že uvedu všechny skutečností prokazující tuto postupnou agresi, na to není v tomto článku prostor, nicméně uvedu aspoň některé.

Podepsáním Smlouvy o přistoupení k Evropské unii jsme se současně zavázali přijmout i Společnou zemědělskou politiku Evropské unie. V tom okamžiku však do našeho zemědělství a všeho co s ním souvisí vtrhly agresivní jezinky, které ho začaly spravovat k obrazu svému. Jezinky našim občanům přikazují co mohou chovat a pěstovat, kolik toho mohou chovat a pěstovat, na jakém pozemku a jakým způsobem, jakou technologii mohou používat při chovu zvířat a zpracování zemědělských surovin, kdo může, co může a kolik toho může prodat, komu to může prodat, případně do jaké země. Z toho je zřejmé, že občané byli ze své světničky vytlačeni a ztratili své přirozené právo spravovat ve své světničce, tedy ve své zemi, vše co bezprostředně souvisí se zemědělstvím.

 Svou agresi okupující jezinky stále prohlubují a rozšiřují prostřednictvím byrokratického aparátu, tedy závazných legislativních předpisů, jejichž neplnění je jezinkami přísně trestáno. Jen tak pro zajímavost, v období od 1. ledna 2008 do 1. března 2009 bylo ve Sbírce zákonů publikováno celkem 101 nařízení či směrnic Rady ES a Komise ES a nařízení ES a směrnice EP, bezprostředně se dotýkajících Ministerstva zemědělství. V národní legislativě došlo ve stejném období k 76 změnám v právních předpisech, vyvolaných požadavky jezinek. To jen potvrzuje obrovskou agresivitu jezinek a současně ukazuje, jak snadno a rychle se dá přijít o suverénní postavení ve vlastní světničce a stát se nevolníkem ve vlastním domě, a to vše bez fyzického násilí či vojenské okupace.

Postavení nevolníků ve vlastním domě se postupně rozšiřuje i do dalších oblastí společenského života, což lze dokumentovat např. tzv. chemickou směrnicí (REACH) vydanou jezinkami, zákazem výroby žárovek a připravovaným zákazem výroby televizorů a dalších elektrospotřebičů, povinným přimícháváním biopaliv do benzinu a nafty a povinnou výrobou elektřiny technologií solárních panelů.
 
Výrazným aktem průniku jezinek do světničky byl náš vstup do Schengenského prostoru. Tento akt se již nedotkl pouze určité skupiny občanů, ale naprosto všech občanů. Všichni občané přišli nejen o dveře svých světniček, ale rovnou o vstupní dveře do svých domů. Žádná návštěva již nemusí klepat. Vstup do domu je povolen naprosto všem, a to i nepozvaným.

Podobným, avšak daleko výraznějším průnikem jezinek do světničky, dotýkajícím se rovněž života všech občanů ve všech složkách společenského života bylo podepsání Lisabonské smlouvy. O konkrétních důsledcích tohoto aktu bylo již napsáno celkem dost a nepovažuji proto za smysluplné je opakovat.  

V současné době připravují jezinky další razantní vlom do světničky. Jde o povinnost jednotlivých zemí EU předkládat jezinkám k vyjádření návrh státního rozpočtu své země ještě před schválením v národních parlamentech. Jedná se bezpochyby o další krok zvyšující centralizaci moci jezinek a směřující k federaci EU. Po nějakém čase bude následovat krok další, kterým přejde pravomoc národních parlamentů, tedy schvalování Státních rozpočtů na jezinky. O použití cca 80% HDP již nebudou rozhodovat občané, kteří ho svou prací vytvořili, ale jezinky.

V této souvislosti si dovolím připomenout tři úryvky z článku „Barroso „uklidnil“ svět. EU nejde změnit“ uveřejněném v MF DNES dne 26. května letošního roku, které mě zaujaly, ale nepřekvapily – „Evropa se neumí pořádně zreformovat“, „evropské potíže mají hluboké kořeny“ a „Euro je dosud měna, která nemá jednotnou hospodářskou politiku“. Z uvedeného je naprosto zřejmé, jak naivní jsou představy některých našich politiků a občanů, že se jakékoliv úsilí o změnu fungování EU zevnitř, setká s nějakým hmatatelným výsledkem. Výsledek bude naprosto stejný, jako když někteří komunisti usilovali o změnu fungování Komunistické strany a socialistického systému vedení společnosti. Poslední uvedený úryvek pak ukazuje, že hospodářská politika jednotlivých národních států se bude tvořit a schvalovat v Bruselu a lze proto očekávat, že podobně jako je dnes řízeno zemědělství a vše co s ním souvisí Společnou zemědělskou politikou EU, budou společnou hospodářskou politikou postupně řízeny i všechny zbývající složky společenského života.

Závěrem by snad stačilo opakovat větu z úvodu tohoto článku „Nic přitom nepomohl následující pláč Smolíčka Pacholíčka“. Nicméně si neodpustím připomenout, jak se měnil pohled na českou státnost a českou státní ideu významného politika a historika české státnosti Františka Palackého v 19. století. Ten z počátku uváděl, že pokud bychom neměli Rakouska, museli bychom je vytvořit, aby následně, zklamán ze zápasů o státoprávní uspořádání uvnitř monarchie a z politiky vytváření německého Rakouska uvedl : „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“

 Miloslav Machač je členem Strany svobodných občanů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31