Mach: Vzniká ministerstvo pravdy

Mach: Vzniká ministerstvo pravdy

 

George Orwell napsal v polovině minulého století slavný román „1984“. Jeho hlavní hrdina pracuje na „Ministerstvu pravdy“, což bylo v oficiální novořeči (newspeaku) pojmenování pro Ministerstvo vnitra, které ve skutečnosti systematicky ničilo životy lidí, kteří nesdíleli oficiální názory, a které upravovalo informace v médiích, aby byly vždy v souladu s oficiální propagandou.

Na Ministerstvu pravdy v Orwellově románu mají „ideopolicii“, která hlídá, aby si lidi mysleli jen to, co je úředně správné. Vláda, aby odvrátila pozornost od domácích problémů, vede trvalé pohraniční války a ideologickou válku se sousední říší, Eurasií. Televize vysílá každý den Dvě minuty nenávisti, aby občany upevnila v nenávisti k nepřátelům z Eurasie a v lásce ke straně a oficiální státní doktríně IngSoc. Oficiálními hesly jsou „Válka je mír“, „Svoboda je otroctví“ a „Nevědomost je síla“.

Tolik připomenutí Orwellova románu „1984“ a nyní se podívejme na realitu EU roku 2017.

EU chce bojovat proti „hybridním hrozbám“

Evropský parlament v prosinci odhlasoval „usnesení o společné zahraniční a bezpečnostní politice“, v němž „vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou schopnost čelit dezinformacím a propagandistickým kampaním zaměřeným na obyvatele EU.“

Dále „vyzývá orgány EU a členské státy, aby uznaly, že probíhající informační válka je nejen vnějším, ale i vnitřním problémem EU, s politováním konstatuje, že EU není schopna sdělovat a řádně prezentovat evropskému veřejnému mínění zásluhy EU“ a „naléhavě žádá Radu, Komisi a členské státy, aby vyplnily tuto mezeru a zviditelnily vnější činnost EU a dodaly jí váhu.“

Podle usnesení se Rusko snaží „poškodit jednotu Evropské unie…ať již ve formě dezinformačních kampaní nebo poskytování finanční podpory euroskeptickým a fašistickým skupinám v Unii.“

Podle EP „informační a kybernetická válka je promyšleným pokusem destabilizovat a diskreditovat politické, hospodářské a společenské struktury na státní i nestátní úrovni; v této souvislosti …vyzývá členské státy, aby vytvořily automatizovaný systém sdílení informací o kybernetických a hybridních hrozbách.“

Evropská komise již chystá zřízení Evropského střediska pro hybridní hrozby.

Zapamatujte si, milí čtenáři, slovo „hybridní hrozby“, bude to důležitý pojem v evropské novořeči.

Mimochodem, pro usnesení hlasovalo 433, proti bylo 174 poslanců, a můžete si být jisti, že pro usnesení hlasovali pánové Štětina, Polčák, Telička, Svoboda, Zdechovský stejně jako ostatní poslanci ANO, ČSSD, KDU-ČSL a TOP09.

EU potřebuje vnějšího nepřítele na zakrytí vlastních potíží

Faktem je, že dnešní EU má obří problém s nekontrolovanou migrací a rozmachem islamistického terorismu. EU má také svoji oficiální ekonomickou doktrínu – jmenuje se „evropský sociální model“ nebo též sociálně-tržní hospodářství, ale klidně by se mohla jmenovat EuroSoc, řečeno s Orwellem. A faktem také je, že systém byrokracie, dotací, regulací, kvót a akčních plánů, na kterém je doktrína evropského sociálně-tržního hospodářství založena, nefunguje, ekonomika skomírá a předlužené státy EU doslova krachují.

Tváří v tvář těmto problémům je potřeba najít vnějšího nepřítele.

A hle máme ho – Rusko. V Rusku byl dřív Stalin, takže se hodí jako hlavní nepřítel. Rusko se hodí do role zlé Eurasie z Orwellova románu.

Od ledna máme nový úřad

Naše vláda poslušně následuje usnesení Evropského parlamentu. 1. ledna vznikl při Ministerstvu vnitra nový úřad. Jmenuje se „Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám“. Má zkoumat, jestli někdo na internetu nešíří dezinformace. „Zároveň se bude věnovat šíření odborných informací a osvětě o daných problémech směrem k laické i odborné veřejnosti,“ podle webu MVČR.

Já v tomto úřadu vidím orwellovské Ministerstvo pravdy. Podle mě vláda nemá právo určovat, co je dezinformace a co je správná informace a nutná osvěta.

My občané – voliči – jsme svéprávní lidé a musíme si sami filtrovat, čemu a do jaké míry z informací, které se na nás valí, uvěříme. Nepotřebujeme elitáře, kteří nám obsah profiltrují a naservírují jen to, co si smíme myslet.

Jedinou skutečnou pojistkou proti dezinformacím je konkurence a pluralita médií. Média nesmí být kontrolována státem, ani jednotlivými ministry. Bohužel v naší zemi stát provozuje hlavní zpravodajskou televizi a rozhlas, ministr financí vlastní hlavní komerční zpravodajskou rozhlasovou stanici a několik deníků. Evropská unie skrze různé fondy a neziskovky cpe inzercí v médiích do veřejnosti jediný správný sociálně-kulturní model – multikulturalismus, aby podpořila vlastní imigrační politiku.

Proto si obrovsky ceníme všech okrajových alternativních médií a nezávislých sociálních sítí. Proto nás štve, když unie tlačí na autocenzuru těchto sítí. Jsou v nich často zprávy, které oficiální média zamlčují. Jsou v nich jistě i všelijaké zavádějící informace a dezinformace. Ale to si lidé musí posoudit sami.

Já chci nechat lidem svobodu slova a projevu.

Proto jsem se jako europoslanec postavil proti výše uvedenému usnesení a proto se budu, až bude má strana – Svobodní – v našem parlamentu zasazovat i za zrušení čerstvě zřízeného úřadu při Ministerstvu vnitra. Beru to jako další úřad do mého dlouhého seznamu úřadů na zrušení.

Petr Mach,
poslanec EP za Svobodné

Vyšlo na blog.idnes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31