MACH: Víte, kolik peněz jsme už nasypali do Mezinárodního měnového fondu?

MACH: Víte, kolik peněz jsme už nasypali do Mezinárodního měnového fondu?

Česká republika je členem mnoha mezinárodních organizací. Málokterá z nich nás stojí tolik peněz jako Mezinárodní měnový fond (MMF).

Když po druhé světové válce vlády států v čele s USA a Velkou Británií založily Mezinárodní měnový fond, nastartovaly možná nechtěně éru masivního a dlouhodobého zneužívání monopolů na emise peněz a keynesiánského fiskálního aktivismu založeného na víře, že politici mohou kormidlovat hospodářství, že mohou otáčením kohoutků libovolně zvyšovat a snižovat míru nezaměstnanosti, inflace a hospodářského růstu.

Z této osudové domýšlivosti vzešlo bezprecedentní zadlužení vlád, které vydávají a od sebe navzájem kupují nekonečné emise státních dluhopisů.

V roce 1968 přestaly Spojené státy směňovat dolar za zlato a učinily z něj nekrytou měnu. Nekrytými se tak staly i všechny ostatní měny vázané na dolar v rámci MMF. MMF, místo aby byl rozpuštěn a zapomenut, začal si vymýšlet novou agendu, aby se stal nepostradatelným. Začal vydávat své vlastní nekryté kvazidolary – SDR – umělou měnu pevně vázanou na průměrnou hodnotu dolaru, jenu, libry (a dnes i eura), kterou se členskými státy vyměňuje za jejich skutečné peníze. Získané peníze pak používá na pochybné úvěrování států.

Komunistické Československo bylo z tohoto „kapitalistického“ svazku v roce 1954 po měnové reformě vyloučeno a po pádu komunismu udělali naši politici chybu, že do MMF naši zemi znovu zatáhli.

Do MMF jsme už nasypali přes 50 miliard

Cenou za vstup do MMF je neustálé sypání našich peněz skrze tuto instituci na pomoc tu chudým, tu bohatým státům. Nejprve jsme do roku 1994 spláceli naši členskou kvótu ve výši 819,3 mil. SDR (24 miliard Kč). V letech 1993 a 1994 jsme navíc zaplatili fondu úrokové platby a poplatky v celkové výši 76 milionů SDR (2,2 miliardy korun) z půjčky, kterou jsme ve skutečnosti nepotřebovali. V roce 2000 vláda schválila bezúročnou půjčku pro MMF (z devizových rezerv ČNB) ve výši 5,7 mil. SDR (166 milionů korun) na dobu 20 let. Mezi roky 1994 a 2003 jsme do MMF navíc posílali roční „příspěvek na chudé“ ve výši 1 mil. SDR (29 milionů Kč) ročně.

Když jsme v roce 2000 jako členská země organizovali velkolepé setkání MMF v Praze, doplatili jsme na něj 350 milionů korun z rozpočtu České národní banky a další stovky milionů z rozpočtu české vlády a hlavního města Prahy. Je ironií, že anarchisté a jiní aktivisté tehdy pomýleně považovali tuto vládami zřízenou socialistickou instituci za kapitalistickou instituci, a tak se sjeli do Prahy z celého světa zapalovat auta a rozbíjet výlohy obchodů.

V roce 2010 se Česká republika zavázala na základě dohody šéfů vlád Evropské unie a skupiny G20 poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu z našich devizových rezerv půjčku 1,03 miliardy eur (26 miliard korun). (Podrobněji viz můj článek „ Už je to tady – půjčujeme 26 miliard Řecku“.) MMF čerpá tyto prostředky na sanování zemí jako je Řecko a Irsko a Česká republika poskytuje tento úvěr za nevýhodnou úrokovou míru ve výši cca jednoho procenta a ztrácí tak ve prospěch fondu půl miliardy korun per anum oproti běžnému zhodnocování devizových rezerv ČNB.

Suma sumárum, už jsme do MMF poslali přes 50 miliard korun.

Letos se mocipáni z EU a G20 dohodli na navýšení členských kvót v MMF na dvojnásobek, což neznamená nic jiného, než že pokud to naše vláda stvrdí, jakože nic jiného od ní nemůžeme čekat, pošleme do MMF dalších 819,3 mil. SDR (24 miliard Kč), částečně z devizových rezerv, částečně vydáním směnek. Zvýší se tak výrazně státní dluh oproti původním plánům vlády a smrsknou se nám naše devizové rezervy, které vláda zřejmě míní obětovat celé na oltář eura.

Necháváme se jak hlupáci Mezinárodním fondem dlouhodobě vysávat a je třeba říci – dost. MMF tu není od toho, abychom mu sloužili.

Stroj na morální hazard

MMF nadělal za poslední desetiletí ve světě mnoho škody, když propagoval režimy fixních kurzů, které uvrhávaly jednu zemi za druhou do měnových krizí. Těmto zemím pak MMF půjčoval peníze na nesmyslné udržování neudržitelných kurzů jednotlivých měn k dolaru. Dnes slouží jako nástroj Evropské unie k obcházení vlastních pravidel a ke skrytému sanování eurozóny mimo legitimní rozhodování parlamentů.

MMF je gigantický stroj na morální hazard, když vládám, které by se – vystaveny soukromým věřitelům – musely chovat ve svém zadlužování obezřetněji, půjčuje jako světový věřitel poslední instance. Současné půjčování Řecku, které stále kryje zadlužováním polovinu svých ročních sociálních výdajů, jen naznačuje, že kolotoč dluhů se chýlí k černému konci. Řecko své dluhy už nikdy nesplatí.

Je nejvyšší čas z MMF vystoupit. Trvejme na splacení všech půjček a nechme si vyplatit splacený kapitál. Čím dříve to uděláme, tím větší bude šance, že dostaneme nějaké své peníze zpět.

Petr Mach je předsedou Svobodných.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31