Tak nám zakázali žárovky. Od 1. září se nesmí na území EU distribuovat stowattové žárovky, postupně budou do tří let zakázány i žárovky 60W a 40W.
První stát na světě, který zakázal žárovky, byla Kuba. „Vyměnili jsme běžné žárovky za fluorescentní zářivky v každé domácnosti. Ušetříme spoustu energie“, napsal před dvěma roky hrdě kubánský komunistický vůdce Fidel Castro ve stranickém listě Granma. Brzy následovala Chávezova Venezuela. Tyto autokratické socialistické vlády se samozřejmě neptaly lidí, jestli si takový zákaz přejí. Když hloupí lidé nakupují levné žárovky a neumějí poznat, co se jim vyplatí, je třeba jim to zakázat. Ústřední plánovací komise zkrátka spočítala, že je to národohospodářsky výhodné.
Evropská komise nezůstala dlouho pozadu a 18. března letošního roku vydala nařízení č. 244/2009. Jeho znění se prakticky neliší od návrhu, který před rokem komisi předložilo lobbistické sdružení výrobců fluorescentních zářivek. Evropské nařízení se automaticky vztahuje i na každého českého občana a firmu.
Zákaz žárovek je z podstaty socialistický, neekologický a především nedemokratický.
Socialistické plánování
Podstatou volného trhu je, že se každý jednotlivec na základě cen rozhoduje, co je pro něj nejlepší. Sami víme, jestli jsou pro nás lepší levné žárovky s vyšší spotřebou nebo drahé zářivky s nízkou spotřebou elektřiny. Direktivní nařízení nám bere svobodu volby a vychází ze základního předpokladu, že plánovači v centrální komisi vědí lépe než my sami, co je pro nás dobré.
Rakouský ekonom Friedrich Hayek, dávno prokázal, že to centrální plánovači nemohou vědět. Centrální plánovač, který chce za mě uspořit energii, např. nemůže vědět, jestli např. nechci levnou žárovku do sklepa, kam chodím jednou za měsíc a jsem ochoten obětovat na krátké svícení větší spotřebu elektřiny. Nemůže znát všechny okolnosti,které beru při nákupech v úvahu, a okolnosti, které berou v úvahu stamiliony dalších lidí.
Škodí životnímu prostředí
Nařízení EU je velmi neekologické. Když rozbijeme nefunkční zářivku, vypustíme rtuť, argon, baryum a stroncium. Když rozbijeme žárovku, „vypustíme“ vakuum. Zářivky představují velmi neekologický odpad, slušný člověk by je ani neměl házet jen tak do popelnice.
EU ale nechce zákazem žárovek chránit vodu a půdu, ale ovzduší. Při výrobě energie potřebné na svícení v zářivkách se uvolní do ovzduší méně skleníkového plynu oxidu uhličitého, a tak se prý bude bojovat proti globálnímu oteplování. EU ale zapomíná na emise CO2 uvolňované při výrobě zářivky. Při její výrobě dochází k emisi asi padesátkrát více CO2 než při výrobě žárovky.
Soumrak demokracie
Nejvíc sporný je na celém zákazu žárovek jeho nedemokratický základ. O zákazu rozhodla Evropská komise v Bruselu na základě podnětu lobbistické skupiny výrobců zářivek. Zákaz tedy nemá vůbec povahu zákona, o němž by hlasoval český parlament. K vydání nařízení dala komisi mandát směrnice, kterou Český parlament musel schválit pod hrozbou sankcí z EU. Směrnice se odvolávala na Smlouvu o EU, která dala Unii mandát přijímat nařízení v zájmu „fungování vnitřního trhu“. Uvedené nařízení ale trh jednoznačně potlačují.
Je tento legislativní postup demokratický? Někdo může tvrdit, že ano. Směrnici EU, která dala komisi mandát zakázat žárovky, nemusela Česká republika podpořit. Pokud by v roce 2005 vláda Jiřho Paroubka návrh nepodpořila, směrnice by nebyla přijata, neboť platil princip jednomyslnosti při rozhodování v Radě. Demokraticky jsme si v roce 2002 zvolili parlament, který v roce 2005 zvolil premiérem Jiřího Paroubka, jehož vláda směrnici EU podpořila.
Mohli bychom tedy doufat, že jiné vlády takto euroservilní nebudou. Jenže hlavní Paroubkův rival Mirek Topolánek dokonce podpořil zcela novou smlouvu o EU, která do budoucna ruší v energetické oblasti princip jednomyslnosti, takže až nám bude příště EU chtít nařídit přidávat do benzínu 20% drahých biopaliv, bude nám případný nesouhlas málo platný. Dokud budeme volit euroservilní politiky, nebude změna možná.
Petr Mach je předsedou Strany svobodných občanů
Vyšlo v Mladé frontě DNES 27.8.2009
PS: Když jsem před rokem a půl psal o tom, jak lobbistické sdržení výrobců zářivek navrhlo Evropské komisi, ať zakáže žárovky, leckdo si myslel, že se jedná o vtip, a že EU přeci tak šílená není.
