MACH: Promarněný hlas: pro ODS nebo pro Svobodné?

MACH: Promarněný hlas: pro ODS nebo pro Svobodné?

Mnoho lidí říká, že nebude volit malou pravicovou stranu, aby nenapomohlo vládě levice. Prý budou se skřípěním zubů raději volit ODS. Tím ale také mohou promarnit hlas.

Může hlas pro malou pravicovou stranu (jako je Strana svobodných občanů, která ve volbách do EP získala 1,26% hlasů) způsobit vládu levice v naší zemi, pokud malá pravicová strana nedostane přes 5% hlasů a nedostane se do Sněmovny? Může hlas pro Svobodné být promarněným hlasem?

Jak vyplývá ze všech relevantních průzkumů veřejného mínění, jasnou šanci dostat se do Sněmovny mají čtyři strany: ODS (preference 28,3%), ČSSD (preference 28,2%), KSČM (preference 12,8%) a KDU-ČSL (preference 6,2%). 24,5% dotazovaných uvedlo jinou odpověď (jinou stranu, „neví“ nebo „žádnou“) (http://stem.cz/clanek/1830).

Pokud by volby dopadly podle tohoto modelu, získaly by ODS a ČSSD po 79 mandátech, KSČM 31 mandátů a KDU-ČSL 11 mandátů.

Pravicová vláda tak nebude možná (ODS a KDU-ČSL 90 mandátů), ani kdyby hlas pro malou pravicovou stranu šel na úkor volby ODS.

Levicová vláda je možná, pokud by spolupracovaly ať zjevnou koalici nebo tolerancí ČSSD a KSČM (110 mandátů).

Protože vláda s podporou KSČM je polticky nepřijatelná, je pravděpodobným výsledkem voleb Velká koalice (ODS a ČSSD 158 mandátů).

Jedinou možností, jak zabránit velké koalici je hlasovat pro malou pravicovou stranu (jako jsou Svobodní). Pokud se Svobodní do Sněmovny nedostanou, šance na pravicovou vládu to nezmění. Pokud se Svobodní do Sněmovny dostanou a počet mandátů pro pravici by byl přes 100, pak je šance na pravicovou vládu.

Hlas pro Svobodné tedy nemusí být promarněným hlasem. Hlas pro Svobodné je hlasem naděje, že pravicová vláda v České republice bude možná.

Občan by neměl svoji volbu překombinovat. Hlas voliče, který by kvůli liberálně-ekonomickému programu raději volil Svobodné, ale z pragmatických důvodů se rozhodne volit ODS, bude jen hlasem zvyšujícím počet mandátů velké koalice.

Autor: Petr Mach,
předseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31