MACH: Nechají se senátoři ODS opít euro-referendovým rohlíkem?

MACH: Nechají se senátoři ODS opít euro-referendovým rohlíkem?

Petr Nečas na kongresu ODS řekl, že se eurozóna změnila v dluhovou unii, a že by proto měla ODS požadovat na vstup do eurozóny referendum. Následně přijal kongres usnesení, že ODS bude žádat ke vstupu do eurozóny referendum.

 

Je nabíledni, co bylo cílem tohoto Nečasova projevu a tohoto usnesení kongresu ODS:

Cílem bylo učinit pro senátory a poslance politicky přijatelné schválit změnu Smlouvy o fungování EU, která dává mandát ke zřízení trvalého záchranného mechanismu eurozóny od roku 2013. Česká republika se totiž ve smlouvě o přistoupení k EU zavázala vstoupit do eurozóny a účast v záchranném mechanismu nás má po zavedení eura stát 250 miliard korun.

Kongres zákonodárcům ODS umožnil myslet si, že příslibem referenda se hrozba placení 250 miliard snižuje a že tedy mohou pro změnu Smlouvy o fungování EU bez výčitek hlasovat.

Senátoři ODS by se neměli nechat opít tímto referendovým rohlíkem.

Co teď říká ODS

Petr Nečas ve svém projevu na kongresu ODS 22.10.2011 řekl:

Dnešní eurozóna je jiná než v době, kdy Česká republika vstupovala do Evropské uniednes [se] Unie mění z měnové unie také na unii „dluhovou“ a „transferovou“…my v této souvislosti nemůžeme podpořit návrhy, abychom se podíleli na platbě cizích dluhů…je poctivé konstatovat vůči občanům ČR, že když jsme hlasovali o vstupu do EU, hlasovali jsme o jiné eurozóně, než je dnes. Byla to eurozóna…která jednoznačně říkala, že jednotlivé státy vzájemně neručí za své dluhy…Byl vytvořen evropský stabilizační mechanismus, který povede k tomu, že státy musí složit, v případě ČR se bude jednat o desítky miliard korun, v případě záruk dokonce o stovky miliard korun, v případě členství v eurozóně. Se vstupem do eurozóny budeme muset provést i právní akt, a to bude právě připojení k tomuto evropskému stabilizačnímu mechanismu. Považuji za poctivé vůči naší zemi, za poctivé vůči našim občanům a za poctivé vůči EU říci, že o tak zásadním kroku, jako je vstup do eurozóny a jako je vstup do tohoto evropského stabilizačního mechanismu, musí rozhodnout občané v referendu.

Následně kongres ODS schválil následující usnesení:

[Kongres Občanské demokratické strany] zdůrazňuje, že podmínky, za kterých v roce 2003 rozhodli občané České republiky v referendu o přistoupení k Evropské unii a o závazku přijmout společnou měnu euro, se zásadně změnily, proto ODS bude požadovat, aby o případném přistoupení k jednotné měně euro a současně vstupu do Evropského stabilizačního mechanismu, rozhodli občané České republiky v referendu.

Jestli referendum o euru, tak před hlasováním o změně smlouvy

Jestli si senátoři ODS myslí, že referendum o euru je zárukou toho, že nebudeme muset do eurozóny, ať žádají jeho uskutečnění nyní: Před hlasováním o souhlasu se změnou Smlouvy o fungování EU.

V roce 2014 bude sice ODS moci referendum „požadovat“, to už ale nejspíš nebude vládní stranou. Jestliže nyní kongres ODS požaduje referendum, kdy jindy by se mělo uskutečnit, než nyní, když má ODS sílu vládní strany? Na takové referendum je totiž potřeba navrhnout zákon a získat pro něj většinu v parlamentu.

Pokud senátoři a poslanci odmávají již pětkrát v obou komorách odsunutou změnu Smlouvy o fungování EU, s tím, že ODS – někdy v budoucnu – „bude požadovat“ referendum o euru, bude to nic než smutná šaškárna.

Podle Smlouvy u nás o euru nerozhodne referendum, ale EU

Je však potřeba připomenout, že bez ohledu na to, jaké si případně uděláme referendum, o zavedení eura u nás rozhoduje podle článku 140, odst. 2 Smlouvy o fungování EU Rada ministrů EU, a nepotřebuje na to souhlas České republiky. Česká republika nemá, na rozdíl od Velké Británie a Dánska, dojednánu výjimku ve Smlouvě, která říká, že bez žádosti těchto zemí nemůže EU rozhodnout o zavedení eura v těchto zemích.

Nečas ve svém projevu argumentoval Švédskem, které také nemá dojednanou výjimku, Švédi si udělali referendum, v němž řekli euru NE, a EU jejich rozhodnutí toleruje.

Spoléhat se ale na to, že někdo naše přání bude tolerovat, i když nemusí, není prozíravé. Nečas by měl vyjednat výjimku, jakou má Británie a Dánsko. Pak si budeme klidně moci udělat referendum, a jeho výsledek by EU pak MUSELA respektovat.

Očekávat lze frašku à la ODS

Nečekejme od ODS činy. Jen slova. Jako vždy. Nečas a ODS mají svým usnesením pocit, že dali falešné euroskepsi zadost. Její poslanci a senátoři nyní poslušně schválí změnu Smlouvy o fungování EU. K žádnému dojednání trvalé výjimky na zavedení eura nedojde. Tato vláda dokonce ani nepředloží zákon o referendu k euru. Stačí přece prázdná politická deklarace, aby ODS vůči povrchním voličům vypadala jako někdo, kdo nechce doplácet na eurozónu. V Bruselu ale Nečas poslušně bude moci nahlásit, že i Česká republika dala eurovalu své ano. Vlci (zákonodárci ODS) se nažerou a koza (Smlouva, která nás zavazuje přijmout euro a uhradit 250 miliard na euroval) zůstane celá.

Petr Mach je předsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31