Lebduška: Fiskální pakt, nebo dluhová past?

Lebduška: Fiskální pakt, nebo dluhová past?

Mnoho lidí volilo ANO kvůli jeho kritickému postoji vůči EU a odmítání eura. Premiér Babiš sice stále mluví o tom, jak euro nechce, ale jeho vláda dělá kroky, které jsou s jeho eurokritickým postojem neslučitelné.

Již teď Česká republika spoluodpovídá za dluhy eurozóny. A fiskální pakt to, co nám ještě víc připližuje povinnost splatit dluhy zemí jako Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Francie.

Tedy jak je to s tím nezadlužováním? Smluva hovoří: “Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP”. Pěkné, ne? Ovšem má to háček, tedy spíše pořádný hák. Fiskální Pakt EU nedokázal obecně po Evropě zadlužování omezit, spíš naopak, jak ukazuje zkušenost z let minulých.

Tedy Pakt je spíše nástrojem vymáhání poslušnosti příslušné národní vlády, protože v paktu je uvedeno, že země, která rozpočtovou kázeň nedodržuje, bude platit pokutu. Přitom doposud ji nedodržovala prakticky většina zemí eurozóny a ani těch ostatních, které sice euro nemají, ale pakt podepsaly. Je to vidět na případu Itálie, která se jen malinko, ohledně přijímání migrantů, postavila elitám EU. A už je jí vyhrožováno, EU odmítá její rozpočet, přitom o rozpočty jiných zemí, které na tom jsou podobně, se nikterak nezajímá.

Fiskální pakt je zejména o tom, že signatářské země ztrácejí další část své suverenity a podléhají diktátu hospodářské politiky EU. Protože v okamžiku, když vyrovnaný rozpočet nemají, má EU možnost popohnat členský stát před Evropský soudní dvůr, tedy když fiskální příjmy – daně a výdaje, nebudou plnit podle představ špiček EU. A pokuta hrozí nemalá, shledá-li Soudní dvůr, že dotčená smluvní strana nevyhověla jeho rozsudku, může jí uložit zaplacení paušální částky nebo penále ve výši odpovídající okolnostem, jež nepřesáhne 0,1 % jejího hrubého domácího produktu.

Další háček je v tom, že případná pokuta státu který není v eurozóně, je hrazena ve prospěch souhrnného rozpočtu Evropské unie. Ne ve prospěch Evropského mechanismu stability. Tedy pokud by ČR platila pokutu, tak ta jde do rozpočtu EU a další peníze bude platit do Mechanizmu stability. Pěkné, že?

ČR se také Paktem zavazuje, že “bude společně usilovat o hospodářskou politiku, která prostřednictvím posílené konvergence a konkurenceschopnosti bude podporovat hladké fungování hospodářské a měnové unie a hospodářský růst”. Není náhodou tohle součástí salámové metody vtahování ČR do eurozóny? Co když EU rozhodne o zavedení eura v ČR? (Viz odst. 5, článku 14 Smlouvy o EU).

Tedy je na místě otázka, proč přijímáme Fiskání pakt? Pokud je to jen proto, abychom omezili zadlužování, pak to je přeci plně v rukou vlády. Chceme-li mít vyrovnaný rozpočet, co tomu brání? Co brání tomu přijmout ústavní zákon, který jej stanoví? Proč musíme přijímat něco, co nejenomže omezuje naší svrchovanost a suverenitu v hospodářské a daňové politice, ale navíc v případě nutnosti schodku, třeba při přírodních katastrofách, vyvádí z ČR peníze a vlastně táhne republiku do dluhové pasti? Hra na vyrovnaný rozpočet, který EU skrze Fiskální pakt zdánlivě požaduje, je jenom dalším podvodem na občanech této země.

Existuje řešení jak vrátit ČR nezávislost a prosperitu, mít vyrovnaný či ještě lépe přebytkový rozpočet. Odmítnout bruselské dotace, přestat platit do Bruselu a vymanit se ze struktur EU. To ovšem znamená i odchod z Evropské unie.

Josef Lebduška,
člen Svobodných

Vyšlo i na osobním blogu autora.

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31