Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Kubec: Epizodní diktatura: proč potřebujeme aktivní občanskou společnost?

Kubec: Epizodní diktatura: proč potřebujeme aktivní občanskou společnost?

Že demokracie nerovná se svoboda, je něco zde již zřejmé. To, že se něco aktuálně „může“ říkat/dělat neznamená, že je to svobodné. V demokracii je to pouze „povolené“ většinovým rozhodováním. Jde o krocenou diktaturu či lépe řečeno oligarchii.

Čím je to ale kroceno?

Průběžně prosazovaná agenda

Představa autoritativních politiků, kteří se berou jako samozvaní ochránci demokracie, je taková, že oni získali mandát od občanů – oni mají tak právo výkonu moci. Kdo jsou GreenpeaceDěti zeměZemědělské spolkyspecializované institutynovinářské a jiné organizace, že se jim chtějí motat do jejich rozhodování?

Jejich představa je taková, že jednou za 4 roky se občanům položí otázka:
„Kdo má nyní další 4 roky rozhodovat o vašich životech?“

A pak budou 4 roky klidu na práci. Oni mají přeci mandát. Bohužel (pro ně), se jim do rozhodování motají aktivní zájmové spolky – tu bojující proti „korupci“, tu za „životní prostředí“, tu za „ochranu domácí výroby“. Můžeme nebo nemusíme souhlasit s názory a opatřeními, které tyto skupiny prosazují, ale tak či tak bychom měli být vděčni za to, že existují.

Vytváří totiž politickou agendu a nepřímou konkurenci politickému rozhodování; fungují jako ti, co průběžně hlídají politiky. Díky nim se v současném západoevropském demokratickém zřízení dá žít svobodně a nežijeme tu jak v epizodní diktatuře, kdy jen jednou za pár let vyměníme diktátora.

Ať se totiž podíváme do jakékoliv země, kde se demokracie zvrhla v jakoukoliv formu většího či menšího státního útlaku, na počátku vždy byl útlak aktivní občanské společnosti.

Zájmová diktatura a trh občanské společnosti

Samozřejmě, tento „hlídací“ systém není dokonalý. Lehce se může stát, že se některé občanské skupiny stanou již příliš silnými a svým vlivem začnou vytvářet diktaturu zájmů – jim nastolované politické agendě se začne vše podřizovat.

Stejně, jako všude jinde, jde o poškození „trhu občanské společnosti“ způsobené státními zásahy – chybějící konkurence ve vzdělávání vytváří převahu na „trhu“ s názory ve společnosti, která je vychýlena jedním směrem, kdy vzdělávání deformuje myšlení budoucích občanů, kteří se budou angažovat až příliš jednostranně.

Chybějící konkurence na „trhu aktivní občanské společnosti“ je pak základem pro zájmovou diktaturu.

Občanská společnost jako obezlička státním chybám

Čím funkčnější a různorodější je ale „aktivní občanská společnost“, tím lépe jsou vyvažovány chyby, které jsou způsobené povahou státního řízení tam, kde má stát převažující moc. Ať už jde o školství, zdravotnictví, dopravu, bezpečnost, měnu (kryptokomunita) či právo a spravedlnost, tam všude funkční občanská společnost vyvažuje to, že stát dané oblasti řídí centrálně a bez tržní konkurence.

Funguje jako jakási simulace trhu, simulace potenciální konkurence. Zřejmě s mnohem menším a pomalejším vlivem, než konkurence přímá, jde však alespoň o konkurenci nějakou.

Obrana občanské společnosti jako obrana konzervativního a libertariánského konceptu svobody

Proto buďme rádi za každého aktivistu, který prosazuje svoji agendu. Ať už s ním souhlasíme či ne, je to právě on, díky komu máme demokraticky „povolené“ takové množství svobod, jaké aktuálně máme a je to právě on, kdo zajišťuje, že ačkoliv pomalu, přece jen se ve výlučně státních oblastech posouváme alespoň trochu kupředu.

A pokud vám současná podoba a převažující názory v prostoru „aktivní občanské společnosti“ nevyhovují, není nic jednoduššího, než se sám zapojit.

Nebýt však státu, nejsou takovéto obezličky třeba.

Lukáš Kubec,
člen Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31