KUBELKA: Třicítka, náplast na nebezpečné silnice?

KUBELKA: Třicítka, náplast na nebezpečné silnice?

Chceme vrátit více peněz z našich daní zpátky do malých měst a vesnic, našich domovů! Občané v obcích sami vědí jak je nejlépe a nejhospodárněji použít. Omezme „přerozdělování“ a rozhodování o nás bez nás.

 “Třicítka“ je oblíbený nástroj k pomyslnému zalátání děr v silnici nebo řešení nebezpečného úseku v obytné části obce. Je mnoho komunikací, které jsou značně zatížené příměstskou, případně tranzitní dopravou, kde se chodec cítí jako lovná zvěř. Chůze podél takovéto komunikace se stává adrenalinovým sportem a přechod přes cestu je noční můrou každého rodiče, který vysílá své dítě do školy.
 Jedním z pokusů jak zajistit vyšší bezpečnost chodcům je snížení rychlosti v nebezpečném úseku na 30 km/hod.Též velmi oblíbeným nástrojem nápravy je instalace radaru, který má ale po několika týdnech stejnou účinnost jako strašák v poli na hejno kobylek. Posledním zoufalým pokusem bývá umístění retardéru na silnici.
Je smutné, že odpovědnost za nebezpečnou situaci na komunikacích v obci, situaci která byla zapříčiněna vnějšími vlivy, přebírá pouze samospráva, a to s rozporuplnými výsledky. Proč tomu tak je?
Jednou z hlavních příčin katastrofálního stavu veřejné infrastruktury v obcích je nedostatek prostředků v obecním rozpočtu. Města jako Praha, Brno, Ostrava či Plzeň inkasují na občana bezmála 33 tisíc korun ročně, v malých obcích je to jen kolem 7 tisíc korun. Obcím proto nezbývají peníze na budování zpomalovacích pruhů, chodníků, výstavbu osvětlených přechodů a údržbu stávajících komunikací. Více finančních prostředků v jejich rozpočtech lze však zajistit změnou v systému přerozdělování peněz v rámci rozpočtového určení daní.
V naší zemi se utrácí miliardy za nové, předražené dálnice a tolik potřebné opravy ostatních komunikací jsou výrazně podfinancovány. Bohužel náprava je v rukou našich politiků, kteří kartu dopravy vynášejí pouze v předvolebním boji nebo při mezistranických půtkách. Přestaňme naslouchat nesplnitelným předvolebním slibům. Žádejme nápravu, která se dotkne naší obce! Chtějme po politicích aby uváděli do života realistické cíle, jako je vytvoření smysluplné koncepce výstavby a údržby dopravní infrastruktury v ČR. Nedopusťme aby kraje plýtvaly finančními prostředky, které jsou určeny pro náš region. Je neuvěřitelné s jakou arogancí hejtman Středočeského kraje David Rath (ČSSD) rozhazuje tyto prostředky, počínaje svévolným hrazením regulačních poplatků ve zdravotnictví a konče nákupem uměleckých děl v zahraničí. Je zřejmé, že pak tyto peníze v našem regionu chybí a nedostává na rekonstrukce komunikací.

František Kubelka, kandidát Svobodných do PS PČR ve Středočeském kraji
Článek byl otištěn v novinách Náš region č.7 dne 31.3.2010
http://pdf.nasregion.cz/sever/10_07_Nas_Region_S.pdf

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31