Krajské volby: Zlínský kraj usnul. Problémy lidí neřeší, hraje si na Evropskou unii

Krajské volby: Zlínský kraj usnul. Problémy lidí neřeší, hraje si na Evropskou unii

Koalice Svobodní a Soukromníci spustila kampaň Zlínský kraji, probuď se. Její zástupci v pondělí 30. května symbolicky v 11.55 hod. nechali před sídlem krajského úřadu zvonit červené budíky. Následně předali otevřený dopis adresovaný členům Rady Zlínského kraje a řediteli Krajského úřadu Zlínského kraje, v němž je vyzývají k tomu, aby začali pracovat pro region a jeho obyvatele.

Druhé nejnižší mzdy v zemi, nemocnice topící se v dluzích, přes 700 kilometrů silnic v havarijním stavu, chybějící dálnice či nedostatečná péče o seniory. Zlínský kraj se v mnoha ohledech krčí na chvostech žebříčků srovnávajících jednotlivé regiony země. Podle koalice Svobodní a Soukromníci Zlínský kraj usnul, nezajímá se o problémy svých obyvatel a zbytky své energie vynakládá jen na byrokraticky náročné a nesystémové přerozdělování peněz. Připravili proto originální kampaň, jejímž cílem je na problémy upozornit.
„Je zcela evidentní, že náš kraj ztratil dynamiku. Nikam se neposouvá. Většina problémů, které jeho obyvatele trápí, je dlouhodobá. U krajského kormidla se vystřídaly snad všechny strany, ovšem bez výsledku. Je opravdu nejvyšší čas kraj probudit,“ říká senátor, donátor a podnikatel Ivo Valenta, který Zlínskému kraji dlouhodobě pomáhá. „V regionu je plno aktivních a pracovitých lidí. Ovšem kraj jim místo pomoci spíše překáží,“ vysvětluje.

„Kraj vznikl před 16 lety. A prakticky vše, co nás trápilo tehdy, zůstává problémem i dnes. Dokonce to vypadá tak, že řada politiků či úředníků je už snad ani řešit nechce a vymýšlejí jen další zbytečné programy a projekty, prostřednictvím kterých přerozdělují věci na nepříliš podstatné věci. V horším případě pak v křečovité snaze po kontrole všeho zatěžují okolí přílišnou byrokracií. Podle nás je opravdu za pět minut dvanáct,“ říká krajský předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Koalice Svobodní a Soukromníci vznikla ve Zlínském kraji v lednu, podle výzkumů by ji nyní svůj hlas dalo bezmála deset procent. „Nesoustředíme se jen na kritiku, ale jedním dechem přidáváme i uvěřitelná řešení problémů. Ta mají přitom ve všech oblastech společné jmenovatele – snížit byrokracii, přestat přerozdělovat peníze a dát větší prostor obcím a jejím zastupitelům. Kraj prostě nemá být malou Evropskou unií, ale partnerem těch, kteří se snaží region rozvíjet,“ vysvětluje místopředseda Soukromníků ve Zlínském kraji Michal Dvouletý.

Například v sociální oblasti vidí koalice řešení v odstranění bariér, které vytváří stát i kraj. „Je to jednoduché. Pokud se nabídkou sociálních služeb bude moci zabývat každý, kdo splní jasně dané podmínky, dojde k výraznému rozšíření kapacit. A o tom, kdo mu péči bude poskytovat, si rozhodne přímo klient. Zřizovatelská pestrost je cestou, jak skoncovat se současným nedobrým stavem,“ říká Helena Lasztoviczová, která se sociální oblastí dlouhodobě zabývá.

Ve zdravotnictví vidí koalice Svobodní a Soukromníci nevětší problém v rozdílném přístupu státu k jednotlivým regionům. „Podíváte-li se do sousedních krajů, pak vidíte jeden zásadní rozdíl – na vrcholku pyramidy celé zdravotní péče tam stojí fakultní nemocnice, kterou vlastní a spolufinancuje stát. V ní jsou soustředěna špičková pracoviště s nejvyššími náklady. U nás taková pracoviště jsou také, ale to spolufinancování chybí. A i proto máme tady obrovské dluhy. Nejrozumnějším řešením je vtáhnout do krajské nemocnice stát a dát ji statut fakultní nemocnice. To umožní, aby se kraj soustředil na stabilizaci nemocnic ve Vsetíně, Kroměříži a Uherském Hradišti a obecně zlepšil dostupnost péče v regionech,“ říká ekonom Jiří Procházka

Recept, jak zlepšit nabídku práce ve Zlínském kraji a tím dosáhnout i růstu mezd, má podle Svobodných a Soukromníků tři základní ingredience. Efektivní veřejná doprava, dobudovaná síť dálnic a zlepšení podmínek pro podnikání. „Kraj by se měl zasadit o výrazné zlepšení podmínek pro místní drobné podnikatele. Ti pak budou schopni vytvářet nová, stabilní pracovní místa pro občany našeho kraje,“ říká krajský předseda Soukromníků Petr Thaisz. Zároveň je podle něho nutné zvýšit možnosti dojíždění místních lidí za prací. „Pokud budou mít větší možnosti výběru, začnou se mzdy hýbat směrem nahoru. Řešením je efektivní veřejná doprava, postavená na konkurenci dopravců, a samozřejmě dobudování dálniční sítě,“ podotýká.

Zlín 30. května 2016

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31