To, že globální oteplování způsobené člověkem bylo jako mýtus dávno vyvráceno, je již nad světlo jasné.

Stejně tak jako v minulosti bylo zavrženo globální ochlazování – hit sedmdesátých let. Environmentalisté se proto naučili nový slušivý výraz: „klimatická změna“ (Climate Change).

Podstatou ekologie dopravy by tedy nemělo být náboženství, jménem honění se za CO2, ale zaměřit se na jedovaté plyny, které škodí všem, kteří u infrastruktury daného dopravního prostředku žijí. Je prokázáno, že mnohem větší vliv na tvorbu skleníkového efektu má vodní pára než CO2 (NASA,2008). Co budeme dělat, budeme tvořit nízkovýparové zóny ve městě? Bude zakázáno (omezeno) vařit polévku, protože se tvoří pára? Budeme si se sousedkou vyměňovat výparní emisní povolenku?

Který typ přepravy je „nejekologičtější“?

Tak v první řadě musíme mít objektivní veličinu, podle které srovnání proběhne. Nepovažuji gram na kilometr za vhodný, protože nevyjadřuje hodnotu, kterou přeprava představuje. My totiž přepravujeme náklad, který něco váží a gramy CO2 jsou něco jako „přítěž“ k tomu vyprodukovaná za daný kilometr. Proto je lepší gram na tunokilometr.

Tabulka 1 Srovnání jednotlivých typů přepravy podle emisí CO2 (Zdroj: EEA, TERM report, 2009)

Na první pohled je patrný ohromný rozptyl i v rámci jednotlivých typů přepravy.  Z této jednoduché statistiky je viníkem všeho „zla“ silniční a letecká přeprava.

Ale… Pokrytectví a třídní boj proti silniční dopravě.

Zpátky k emisním plynům. Pohleďte na druhou tabulku, která opět není výplod mé mysli.

Tabulka 2 Množství daného plynu vyprodukované daným palivem v g na 1 kg paliva (Zdroj: Green Transportation Logistics: The Quest for Win-Win Solutions, str. 49, převzato z EMEP a EEA, 2013)

Vlaky u nás jezdí mimo jiné i na elektřinu, a to jak na střídavý, tak i stejnosměrný proud. Jednoduchá otázka, z čeho se vyrábí elektřina v ČR? Uhlí a jádro. Radši pokračujeme.

Je evidentní, že paliva určená pro silniční přepravu (i pro leteckou) mají nižší zátěž pro životní prostředí. Avšak osobní silniční doprava představuje z celkového koláče přepravy značný podíl. A tím již vytváří statistiku, kterou se zaklínají ekologisté (nazývat je ekology je urážkou pro skutečné ekology) z eurounijních organizací a neziskovek, které lobují za omezení silniční přepravy. Říkají A, neříkají B.

A dostáváme se k jádru pudla. Máte loď? Ne. Máte vlak? Ne. Máte letadlo? Ne. Máte auto? Spousta lidí má auto, třeba jedno, někdo i dvě v rodině. Jezdíte s ním do města? Ano. No tak vám dáme nízkoemisní zóny. Smrdět nám tu pod okny nebudete.

V té samé nízkoemisní zóně je Vltava a na ní pluje sem tam výletní parník. Viz tabulka 2. Na co jezdí ten parník? Na uhlí asi ne. Na palivo nízké kvality ano.

Ještě jednou, co je skutečným zabijákem v ovzduší?

„Jedna obří nákladní loď zatíží životní prostředí více než 50 milionů osobních automobilů. Pouhých patnáct největších lodí tak vyprodukuje více nežádoucích látek než všech 760 milionů aut na světě.“ (Auto.idnes, 2009)

Tak o co tady sakra jde? O auta jako majetek přeci. Vy si sobecky koupíte automobil (to už mi jednou někdo řekl) a dovolujete si jej užívat. Celá politika tedy směřuje k jednomu: Demotivovat lidi od koupě automobilu, protože vědí, že jednou jim ho zakážou kompletně s vjezdem do daných lokalit ve městě. Tak jako v Londýně.

V širším měřítku jde o boj proti ekonomice a kapitalismu. Protože na čem stojí naše ekonomika? Výroba automobilů a komponent, lehké strojírenství, motory do letadel. Bez průmyslu by jinak ČR byla na úrovni středního Balkánu. Německo by bez strojírenství nemohlo zachraňovat Řecko.

„Žádná doprava, dobrá doprava.“

Tento citát bohužel nemám zdokumentovaný, ale traduje se, že jej vyřkl neslavný komunistický prezident Antonín Zápotocký. Ve svém smyslu to má dvě úrovně logiky.

Když není doprava, tedy nutnost něco dopravovat, tak potřeba něco logisticky řešit odpadá. Příkladem jest: Máte sad s hruškami? Tak nemusíte nikam jezdit pro hrušky, protože si je pěstujete sami. Krása.

Druhá rovina citátu od komunisty spočívá v absenci emisí, které z dopravy vznikají. Zakažme tedy dopravu a nebudou emise. Žádná doprava je dobrá doprava.

Problém – máte všichni sad s hruškami? Nebo třeba jen hrušeň? Ne? Má ji soused? Nechce vám dát ani jednu? Musíte tedy na trh nebo do obchodu. Někdo pěšky, má na to čas. Někdo autem, protože nestíhá, musí třeba ještě ten den někam jinam. Je to individuální potřeba.

Problém – když nebude žádná doprava, odpovězte si na otázku, jsou všechny podniky dostatečně soběstačné? Mají všechny součástky anebo suroviny k dispozici? Pokud nemáte rádi dopravu, rozlučte se s čokoládou, kávou, čajem. Takže dochází k vtipné situaci, když vidím salónní levičáky, kteří srkají předražené kafe a píší report o škodlivém efektu dopravy. Samozřejmě na Macbooku, jak jinak. Mac byl zkompletován v Číně za náklady, které umožňují, že si jej smrtelník vůbec může dovolit.

Ekologisté ovšem přišli s tím, že to není o tom zakázat dopravu, oni to kafe srkat potřebují. Takže nám vnucují, že existuje daná „správná“ odvětví v dopravě. Že se to v přístavu naloží na vlak a hezky ekologicky to k nám dojede do Uhříněvsi, tam se to vyloží a předpokládám, že se to pak naloží na hřbet mule a ta to odtáhne na Chodov do nákupního centra.

1) Již jsme si dokázali, že ani loď není moc ekologická.

2) Ani vlak není až tak moc ekologický.

3) Chcete tahat náklad na zádech muly? Já zpátky do středověku nechci.

Slovo závěrem

Abychom debatu na téma omezování dopravy pochopili v širším kontextu, tak musíme chápat celý ten povyk kolem emisí obecně. Musíme se bavit i o těch drobných detailech, na kterých celá logika boje za zdravé životní prostředí stojí. Vlastně stojí a padá. Elity považují lidi za blbce, vybírají si jen ta fakta, která je zajímají a pomocí kterých mohou razit svou ideologii kulturního marxismu. Když fakta selžou, tak se uchylují k emociálnímu vydírání. Dostávají prostor v médiích, lžou a sami podvádějí. Vlastně těmi největšími šejdíři a podvodníky nejsou manažeři VW, ale unijní politici, ekologisti, neziskovkáři a marxisti.

Ing. Josef Novotný

Autor je členem Strany svobodných občanů od roku 2014. Vystudoval obor Logistika, mezinárodní přeprava a zasílatelství na Vysoké škole ekonomické. Pracuje v tomto oboru jako logistik. Ve svých článcích se zabývá problematikou dopravy, logistiky a skladování.