Jiří Payne: Vydírání

Jiří Payne: Vydírání

Počátkem léta došlo v české politice k vydírání. Kauza nebyla nijak uzavřena. Ministr Bureš se odmítá omluvit za jednání, které z morálního hlediska možná ani nejde omluvit. Považuje ho za správné. Jaké poučení z toho plyne?

Z případu Ladislava Šincla, kterého minstr Babiš zastrašoval, je možné vyvodit několikeré poučení. Za prvé, mediální kampaň, která vedla k likvidaci imunity v českém právu, byla od počátku mylná a poškodila demokracii u nás. Kampaň neměla žádný reálný podklad, nestalo se, že by byla politická imunita zneužívána, naopak stíhané poslance a senátory obě komory celkem ochotně imunity zbavovaly. Už tehdy jsem poukazoval na to, že bychom potřebovali imunitu naopak posílit (http://payne.blog.idnes.cz/c/408390/Silnejsi-imunitu.html). Téměř prorocky jsem tehdy napsal: Imunita má především chránit koaliční poslance proti vládnímu nátlaku. Vytváří prostor, aby mohli hájit své voliče i proti zájmům vlády a koalice.“ Doufám, že média nyní napraví svou chybu pramenící z neznalosti, a budou nyní po Parlamentu požadovat opětné obnovení imunity – závisí na tom naše svobodná budoucnost.

Dalším poučením je praktická ukázka významu lustrací. Nebylo smyslem lustračního zákona někoho trestat, šlo o to, aby lidé, kteří mají návyky z práce v konspiraci a kteří mají morálku obvyklou v kruzích StB, nemohli ovlivňovat veřejnou sféru. Neexistuje bývalý špión, bývalý agent tajných služeb. Spolupráce zavazuje až na věky stejně, jako podpis krví na ďábelském úpisu. Podstatou úpisu je dohoda: agent se vzdává některých svých práv a části své svobody, protihodnotou jsou mu poskytnuty kýžené často individuální výhody. Slibuje, že bude dělat věci, které se příčí běžné morálce, že bude lhát, vydírat, falšovat, krást, podvádět, rozvracet rodiny, ubližovat lidem a v některých případech i zabíjet, když to bude režim potřebovat. Agenti mohou přejít do spícího režimu, ale nikdy nevystupují ze svého závazku. To samozřejmě navždycky poznamenává jejich civilní život.

Kdysi jsem měl možnost nahlédnout do poznámek jednoho agenta. Na malých lístcích měl desítky jmen, kontaktní údaje, informaci o tom, kdy a kde se koná pravidelná schůzka a hlavně, čím koho vydírat. Například paní XY měla schůzku s řídícím důstojníkem každou první středu v měsíci před lékárnou na Václavském náměstí, protože syn se chtěl dostat na vysokou školu. Pan YZ zase potřeboval byt.

Vůbec nezáleží na tom, jak rozhodl soud na Slovensku o tom, zda náš ministr Bureš spolupracoval s StB. Mimochodem, doufal jsem, že nějaký investigativní novinář zjistí, jak se změnily majetkové poměry soudkyně, která věc rozhodovala. Je veřejně známým faktem, že Andrej Babiš je veden v registru svazků jako spolupracovník. Na Slovensku prý archivují dvanáct fasciklů dokumentujících činnost agenta Bureše. Nyní, na případu vydírání poslance Šincla se přesně ukázalo, že vzorce chování a uvažování se agent nikdy neodnaučí. Není normální místo argumentů používat vydírání. Normálního člověka by nenapadlo namísto diskuse a argumentů odkazovat na případné možné pochybení osob blízkých nebo obviňovat poslance z toho, že za někoho lobuje, navíc, když sám má střet zájmů (Babišův bratr na Slovensku). To je přece podstata poslanecké profese, zastupovat zájmy veřejnosti proti zájmům vlády – tedy lobbovat za občany. Normální člověk nemá lísteček nebo dokonce složku, nadepsanou jménem, vedenou na druhé lidi. My se nikdy nedozvíme, co v ministrově složce na pana poslance bylo, ale buďme si vědomi toho, že ministr financí řídí pátou nedávno zřízenou tajnou službu, která byla téměř nepozorovaně zřízena v rámci celní správy, která ale není pod stejně přísnou parlamentní kontrolou, jako jiné tajné služby a která používá operativní techniku. 

Když prezident Zeman jmenoval Bureše ministrem, převzal za demoralizaci české politiky odpovědnost. Kdysi existovala v působnosti ministerstva vnitra skupina pro sledování činnosti bývalé StB, která se změnila ve skupinu organizovaného zločinu s politickými ambicemi. Není nezajímavé, že tuto skupinu zrušila právě vláda Miloše Zemana. Není nezajímavé, že bývalá StB si posléze ze Stanislava Grosse udělala předsedu vlády. Není nezajímavé, že už tehdy se v této souvislosti objevuje jméno Bureš. 

Dalším poučením je konstatování, že vydírání je již v české politice normální. Před lety se na pokyn předsedy klubu o něco podobného pokusil poslanec Morava – shromažďoval kompromitující informace o jistých poslankyních, aby bylo možné je přinutit hlasovat podle vůle vlády. Když se na to přišlo, poslanec rezignoval. Nyní se zdá, že vydírání je již běžnou praxí – nikoho nepohoršuje, vydíraný poslanec, který využil svého ústavního práva dotázat se ministra, se bojí podat žalobu na ministra, médiím to nevadí. Ministr možná hájil ekonomické zájmy svého bratra. O rezignaci neuvažuje. Nebudeme-li mít silnější imunitu, stane se vydírání běžnou metodou, jak ovlivňovat politiky. Bude fungovat podobně, jako vázané mandáty za první republiky.

Jiří Payne
místopředseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31