Stojíme na prahu naprosto unikátní etapy historie, která bude mít zcela jiný průběh než za dosavadních tisíc let? Zvýší se naše životní úroveň? Zažije i naše generace další ze série euforií? Nebo se ,,nepoštěstí“ a my revoluční děti žádnou nezažijeme. Budeme žít ve světě, kde za lidi přemýšlí Brusel stejně tak jako za občany v nedávné minulosti přemýšlela KSČ?
V dějinách můžeme pozorovat odvěkou snahu jedinců nebo skupin ovládat.
Už člověk v prvobytně pospolné společnosti usiloval o osadu v blízkosti řek a o úrodnou půdu se sváděly krvavé boje.
Ve středověku se tyto choutky uspokojovaly na jednom bitevním poli mečem a štítem, muž proti muži.
Vznik našeho státu se datuje k 9. století našeho letopočtu a už v této době jsme se potýkali s Germány, kteří se nás snažili pohltit, nebo nás alespoň přinutit platit tribut. To se jim také povedlo a tak teklo naše národní bohatství do Německa. Přirozená cena za mír, alespoň si nikdo si na nic nehrál.
Jsme si vědomi následků bitvy na Bílé hoře. Po mnoho let byla naše vlast uvržena do područí Rakousko-Uherska. Moc nechybělo a ztratili jsme svojí identitu jazyk i kulturu. Naštěstí se našlo pár lidí, kteří český jazyk vyhrabali a začal ho kultivovat. Běh dějin se posouval dál a dočkali jsme se samostatného Československého státu, doba první republiky, která nám ovšem moc dlouho nevydržela, jelikož Němci zase dostali chuť, nejen na ČSR a Evropu, ale na celý svět. Naše smolná poloha způsobila, že jsme byli na řadě jako jedni z prvních. O to smutnější, že nás naši spojenci Anglie a Francie prodali, za účelem míru v Evropě. Události 2. Světové války jsou známy, důležité na tom je, že se zatím tento proces zabírání národů děje násilím.
Není takový problém odhalit nebezpečí, když na nás někdo míří zbraní, nebo vás dlouhé hodiny vyslýchá a používá donucovacích prostředků. Přirozeně vám dochází, že s vládnoucí vrstvou není něco v pořádku. Končí druhá světová válka a panuje všudypřítomná euforie. Tuto náladu ve společnosti bych moc rád zažil. Vzhledem k tomu že jsem dítě revoluce, jsem zatím s žádnou takovou celospolečenskou soudržností a nadšením neměl tu čest. Nicméně historie hovoří jasně, tyto euforie sebou nesou ztrátu obezřetnosti.
Fascinování našimi osvoboditeli z Ruska se náš národní zrak soustředí na východ. Jsme svobodní a přicházejí volby a vítězství komunistické strany a všeho co je s tím spojeno. Následují další desetiletí okupace občanů vlastním státem, umocněná okupací ze strany SSSR roku 1968, tak jako národ Rusko miloval, ho nenávidí a systém je na spadnutí. Vyvrcholení v podobě Sametové revoluce 1989 je součástí pádu železné opony a totalitního komunistického režimu. Pocit pádu komunismu a centrálně řízeného státu musel být k nezaplacení. Následuje start kapitalismu a stáváme se svobodní, ne však nadlouho, lidé se ještě nestihli vzpamatovat z polistopadového nadšení a už se to naší zemi hemží eurokomisaři a ti zkoumají, zda a kdy by ČR mohla vstoupit do EU – Nového kolektivního společenství a zde vidím zásadní posun v prostředcích jak uchvátit moc a zbavit suverenity národní státy. Prostředky se mění, účel zůstává stejný. Nyní na občany evropských zemí neútočí hákový kříž, ani tanky či srp a kladivo a ve městech se neprohánějí vojáci. Rodí se zcela nový způsob jak uchvátit moc, stačí lidem zopakovat již zapomenuté a pořád dobré, že se budou mít mnohem lépe než dosud. Stáváme se součástí společenství, které České Republice zajistí zvýšení životní úrovně. Dobře si pamatuji na rozsáhlou kampaň ,, ANO Evropě“ existovaly telefonní linky, kde vám údajně zodpověděli každý váš dotaz a nadšené plamenné výstupy gymnazijních učitelů. Ten kdo si myslel, že by bylo nevhodné vstupovat do Evropské unie byl v našich očích buďto komunista nebo naprostý šílenec. Typický příklad dokonale propracované taktiky. To dalo základ kladným iluzím o tomto společenství.
Stojíme na prahu naprosto unikátní etapy historie, která bude mít zcela jiný průběh než za dosavadních tisíc let? Zvýší se naše životní úroveň? Zažije i naše generace další ze série euforií? Nebo se ,,nepoštěstí“ a my revoluční děti žádnou nezažijeme. Budeme žít ve světě, kde za lidi přemýšlí Brusel stejně tak jako za občany v nedávné minulosti přemýšlela KSČ?
Proč lidem dojde závažnost situace až v okamžiku, kdy kolem projede cizí tank? Nebo se dozví, že si má dávat pozor, na to co a před kým říká ? Bohužel to už bývá dost pozdě! Přemýšlejme v souvislostech!
Tomáš Jirásek je členem Svobodných. Vyšlo na blogu idnes.
