Co je vlastně špatně na migračním paktu?

Co je vlastně špatně na migračním paktu?

Povinná solidarita. To je určitě hlavní zlo migračního paktu. Bude znamenat vysoké riziko, že dříve, či později migrační pakt způsobí přijímání migrantů i do České republiky. Více o tom zde.

V migračním paktu skutečně nejsou povinné relokace, byť v případě migračních krizí si tím nejsem tak jistý.

Rozhodně nelze pominout riziko politického aktivismu zástupců (budoucí) české vlády, tj. aktivistické slibování relokací. Stejně tak nelze vynechat ani riziko kupčení s relokacemi, kdy budou vyměňovány za různé ústupky institucí EU a jiných států. Každý z nás si jistě umí představit typ politiků, kteří z aktivismu, pragmatismu nebo obyčejné zbabělosti budou relokace přislibovat. Tlak bude obrovský. Nezapomínejme, že 5 nejmocnějších států EU nese kolem 80 % migrační zátěže. Nemá význam pochybovat, že své zájmy budou tvrdě prosazovat.

Ale zcela určitě migrační pakt obsahuje povinnost přijmout ty migranty, kteří se v kritickou dobu budou vyskytovat na našem území, jejichž žádost by správně měl vyřídit stát prvního vstupu na území EU, a to v situaci, kdy se nenaplní alespoň 60 % počtu relokací stanoveného Radou EU. Toto potvrzuje i Evropská komise a je v zásadě jedno, kolikrát se tomu ještě Vít Rakušan v debatách vyhne. Toto samo o sobě je naprosto nepřijatelné. Možná bude stačit, jako je tomu právě v těchto dnech, v pravou chvíli blokovat společnými policejními hlídkami česko-německou hranici a migranti, pro které je Česká republika významnou tranzitní zemí, se zde budou pěkně kupit.

Nejprve trocha právní teorie

Právní předpisy, které nyní určují proces a podmínky, za kterých je členský stát povinen vyřídit a případně udělit azyl, jsou tzv. směrnice.

Nově, s migračním paktem, budou proces a podmínky udělení azylu upraveny tzv. nařízeními. Směrnice a nařízení jsou rozdílné druhy unijních právních předpisů.

Směrnice určují pro národní právní úpravu jen její mantinely a musí k nim vzniknout národní právní předpis (prováděcí zákon). Ten teprve ukládá povinnosti. Ale nařízení jsou mnohem více jako národní zákony. Namísto pouhých mantinelů pro národní zákony převážně přímo ukládají povinnosti. Prováděcí předpisy proto někdy ani nepotřebují.

Směrnice tedy dávají větší prostor členským státům být ve vyřizování žádostí o azyl tvrdší. Nařízení tento prostor dávají mnohem menší.

Co způsobí změna ze směrnice na nařízení?

Česká republika zatím patří při projednávání žádostí o azyl k těm přísnějším státům. Tomu bude s migračním paktem do značné míry konec. Vybral jsem si některé africké a blízkovýchodní státy a podíval jsem se, jak se k migrantům z nich chovají azylové systémy některých členských států EU (vybral jsem migranty z Afghánistánu, Turecka, Sýrie, Eritrei, Maroka atd.).

Zatímco u těchto vybraných zemí Česká republika v posledních letech v prvním stupni řízení odmítala 68 % žádostí o azyl, například Německo jen 39 %. Maďarsko, jako země s nejtvrdší praxí, odmítalo dokonce 85 % žádostí. Průměr EU byl 41 %.

V důsledku změny ze směrnice na nařízení bude s vyšší tvrdostí českých azylových úřadů do značné míry konec. Odhaduji, že se významně posuneme k průměru EU. Lapidárně řečeno, náš azylový systém s migračním paktem významně změkne. Jinými slovy, budeme muset méně žádostí odmítat, tedy více žádostí schvalovat. A to znamená, více migrantů natrvalo v naší zemi.

Migrační pakt tedy nejen kvůli povinné solidaritě, ale i v důsledku výše uvedeného způsobí, že v České republice začnou přibývat migranti z Afriky a Blízkého východu. Třeba ne výrazně ani rychle, ale přesto a postupně ano. Migrační pakt je zlo.

Převzato z Konzervativních novin: Co je vlastně špatně na migračním paktu? První díl , Co je vlastně špatně na migračním paktu? Druhý díl

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Robert Kotzian

Robert Kotzian

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31