Pražský magistrát plánuje zavést v širším centru Prahy nízkoemisní zóny (tj. regulaci vjezdu) pro auta počínaje lednem 2016. Deklarovaným cílem je snížení emisí z dopravy až o několik desítek procent. Jaké reálné důsledky však bude mít zavedení emisních zón?
- platby do obecní kasy za emisní plakety, úředníci budou mít více (nesmyslné) práce + předpokládané pokuty od městské policie taktéž do obecní kasy = zaplatí to občané
- potřeba nových podnikatelských flotil aut pro přístup do centra = vyšší náklady pro podnikatele = zaplatí to opět občané v cenách zboží a služeb
- sníží se výdělky živnostníků, kteří si nebudou moci nadále dovolit pracovat v Praze, jelikož nemají na pořízení nového vozu
- nedostatek parkovacích míst (zvýšená poptávka po parkování) mimo emisní zóny = ztráta času i peněz = zaplatí to občané
- vyšší emise a hluk mimo emisní zóny = zaplatí občané na zdraví a v cenách nemovitostí (horší kvalita bydlení)
- efekt na životní prostředí uvnitř zón je nejednoznačný (potvrzuje zkušenost z Německa, rozebíráno například zde)
K čemu tedy podobná regulace slouží, jsou-li její společenské náklady vysoké a přínosy diskutabilní? Nabízí se černá vize: aut v centru Prahy (pravděpodobně) ubude, tudíž budou lépe obhajitelné další zásahy do individuální dopravy (omezování rychlosti a/nebo jízdních pruhů, zákazy vjezdu, pěší zóny aj.) s poukazem na fakt, že lidé „dobrovolně“ mění jízdu autem za jiný typ dopravy. Centrální plán je holt centrální plán. Kdo má starší auto, nemá nárok na vjezd do centra (přestože řádně platí daně). Všichni jsou si rovni, ale někteří… stará známá písnička levicových a formálně pravicových stran.
Igor Bogdanov,
ekonom, kandiduje za Svobodné v Praze
