Ideozločiny a vytváření atmosféry strachu. Luboš Zálom je velmi znepokojen, co vláda zatím předvádí

Ideozločiny a vytváření atmosféry strachu. Luboš Zálom je velmi znepokojen, co vláda zatím předvádí

Vyhlášení nouzového stavu, které začne platit v pátek 4. března, vyvolává řadu různorodých reakcí. Místopředseda Svobodných Luboš Zálom v té souvislosti upozorňuje, že nová vláda Petra Fialy již stihla ukázat, že má k principům svobody jednotlivce podobný vztah jako vláda předchozí. Naráží tak především na to, že kabinet Andreje Babiše využil nouzový stav nikoliv pro boj s virem, ale pro boj s občany a znamenal pohromu pro podnikatele, kterým bylo zakázáno pracovat a živit svoje rodiny, stejně jako pohromu pro školní děti, jimž bylo upíráno vzdělání.

„Vláda Petra Fialy hned po svém nástupu vyhlásila nesmiřitelný boj proti tzv. dezinformacím, čímž se ve své pravé podstatě vyjádřila proti svobodě projevu. Nový ministr vnitra Vít Rakušan dal hned po vypuknutí války na Ukrajině tomuto boji reálnou politickou náplň, když si bez soudu a bez jakéhokoliv legislativního rámce objednal u správce národní domény zablokování několika webů, přičemž v tuto chvíli nehodnotím jejich obsah, a vrátil tak podle mého názoru reálně po mnoha letech do naší politické praxe cenzuru,“ uvedl Luboš Zálom ve svém blogu na Echo24.cz

Místopředseda Svobodných se proto domnívá, že jsou reálné obavy, že podobně jako vláda Andreje Babiše zneužila nouzový stav pro boj proti občanům této země, zachová se stejně i vláda Petra Fialy. „Třebaže sám premiér Fiala prohlásil, že tento nouzový stav občané České republiky nepocítí. Skutečnost však může být odlišná,“ dodal Zálom a připomněl, že během nouzového stavu může stát konfiskovat majetek, zabavovat vozidla nebo budovy, pod záminkou pomoci uprchlíkům.  

„Už to samo o sobě je velmi nebezpečné, nicméně vážnějším problémem pro svobodu v této zemi je plíživé zavádějí pojmu ideozločin,“ upozorňuje Zálom, jenž připomněl slova nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který varoval, že schvalování ruské invaze na Ukrajinu nebo i vychvalování ruských politiků může vést k trestnímu stíhání s možností trestu odnětí svobody až na tři léta. 

„Nouzový stav znamená zpřísnění trestů a může znamenat i daleko extenzivnější postup orgánů činných v trestním řízení. Při nemožnosti skutečně pevné definice toho, co je schvalování invaze, co je dezinformace, kde je hranice mezi omylem a lží, a jaká je vlastně nebezpečnost takového počínání, si takřka nikdo, kdo se k současné situaci vyjadřuje a nekopíruje jen oficiální prohlášení našich vládních politiků, nemůže být jistý, že proti němu právě teď někdo nesepisuje trestní oznámení. Třeba Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty nebo probruselský aktivista Tomáš Peszyński,“ míní Luboš Zálom, podle nějž vytváření ideozločinů znamená vyvolávání atmosféry strachu. „Nouzový stav dává této atmosféře strachu mnohem nebezpečnější rozměr. Jsou politici, kteří drží v rukou moc, natolik disciplinovaní a morální, aby nezneužili situaci pro vypořádání se s ideovými nepřáteli?“ ptá se zastupitel z Berouna.  

„Válka je mnohem citlivější kontext než epidemie nakažlivé nemoci. V případě epidemie čelíme všichni stejnému, vědecky definovanému nepříteli. V případě války však jedna skupina lidí čelí jiné skupině lidí. Nepřítelem jsou lidé. A stejně jako lze definovat nepřítele vnějšího (např. Rusko), může být velmi lákavé označit nepřítele vnitřního. Toho, kdo nesouhlasí. Toho, kdo je nositelem alternativních názorů, někdy bizarních, někdy naprosto mylných, ale mnohdy i názorů opodstatněných a racionálně odvozených, pokud se to v daný okamžik hodí. Boj proti tzv. dezinformacím znamená potlačení svobodné a racionální diskuse, v níž nakonec vždy zvítězí pravda. Protože pravda se neprosazuje násilím, nýbrž rozumem,“ pokračuje ve své úvaze Luboš Zálom, jenž je přesvědčen o tom, že pomáhat lidem, kteří prchají před válkou, lze i bez nouzového stavu. Proto jeho vyhlášení kategoricky odmítá.

Luboš Zálom, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31