Forbelský ze Svobodných se zhrozil tím, co slyšel z Rozhlasu: Jsme v osmdesátkách. Jen na špatné straně drátu

Forbelský ze Svobodných se zhrozil tím, co slyšel z Rozhlasu: Jsme v osmdesátkách. Jen na špatné straně drátu

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Porazit Putina pomůže dle komentáře na ČR Plus i to, když výrazně snížíme energetickou spotřebu. „Energetická krize se tak svým způsobem stává požehnáním. Naučí nás čelit oteplování klimatu a přidá k tomu bonus, který natrhne tipec ruskému imperialismu,“ sdělil Ivan Štern. Na něj reagoval předseda libereckých krajských Svobodných David Forbelský. „Opravdu mě to vrátilo do osmdesátek a boje proti imperialismu pomocí vlastní nedostatečnosti, kterou jsme vydávali za ctnost. Naopak si teď myslím, že je třeba alespoň na chvíli přestat bojovat na dvou frontách – jak s Ruskem, tak s klimatem. A naopak výrobu rozjet tak, že jak Rusko, tak Čína nebudou stíhat. Nemyslím, že jim nějak výrazně uškodí to, že omezíme vlastní produkci,“ vysvětlil.

Komentáře z pořadu Názory a komentáře vyprovokovaly k reakci libereckého krajského předsedu Svobodných Davida Forbelského. „V autě poslouchám ČR Plus. Před sedmou, když jedu do práce, tam zní názory a komentáře. Když pominu velmi časté vady řeči autorů, kteří svá moudra po ránu šíří vzduchem, nemohu si nevšimnout razantní změny v celkovém vyznění jejich glos a úvah,“ konstatoval v pátek na svém facebookovém profilu. 

„Během posledních dvou let jsem se přenesl zpět do osmdesátých let, kdy také bylo třeba uvědomělým novinářům tepat nešvary té doby. Tu soudruh nechal svítit lampičku na psacím stole, tu ředitel nesplnil plán, onde umělec nepochopil, že názor svůj mít může, ale jen v případě, že jim sleduje vítězství diktatury proletariátu. Přibližně od dob covidu se tato rétorika vrátila s plnou parádou. Zase tu máme uvědomělou část společnosti, která je vyzrálá a plně chápe potřeby vlády, na druhé straně partičky desperátů a zoufalců, kteří toto bohulibé úsilí jen podkopávají, a tím nám všem kazí světlé zítřky. Takoví se dovolávají ústavy, pofidérního práva na svobodu slova a jiné přežitky,“ připomněl s tím, že „dnes tomu jeden komentátor nasadil korunu“.

Jsme v osmdesátkách, ne že ne

„Ano, blíží se energetická krize. To je pravda. Ale soudruzi, neklesejme na mysli! Taková krize, to je příležitost! V tu chvíli jsem zpozorněl, protože jsem čekal věty typu – je to příležitost pro jiné technologie, pro návrat k energetickému mixu, nebo podobné věci, ve kterých bych viděl příležitost já. Ne tak soudruzi novináři. Dopadem toho, že zavřeme pár pekáren, skláren, hutí nebo sléváren a doma budeme mít kolem 10 stupňů, bude zatnutí tipce Putinovi a jeho noshledům. Tedy přesně to, čím jsme se v komunistické části světa snažili vyhrát studenou válku. Západní štváče také nejlépe porazíme tím, že nebudeme vyrábět zbytné věci jako třeba elektroniku, ale když vyválcujeme o 100 tun víc trubek, to budou tedy vrazi ve „vólstrýtu“ čubrnět,“ napsal. Avšak nečubrněli. „Vyhráli tu válku tím, že postupně každý obyvatel komunistického ráje chtěl žít život obyčejného holandského, francouzského či britského dělníka. Studenou válku nevyhrály tuny betonu, ale katalogy firem Quelle a Necrman. Takže naším cílem by mělo být to, aby i poslední ruský „mužik“ zatoužil po našem způsobu života. Těžko ho přesvědčíme tím, že nebudeme jezdit auty, topit a svítit. To on zná a žije v tom po generace. Navíc mu denně nikdo neříká, jak je zaostalý a jak ničí planetu. Ne, on slyší, že je nejlepší a nejsilnější na světě,“ upozornil krajský předseda Svobodných.   

„Co asi z té krize udělá ruská propaganda? Vzpomínáte na dojemné reportáže v komunistické televizi o bídě na Západě? Tehdy vám ale i pomocný dělník ve šroubárně někde u Düsseldorfu mohl říci: – Hele, nejsem bohatej, ale bez problémů si můžu koupit ojeté auto, zajít na pivo a cigáro do hospody, zanadávat si na Kohla a jednou za rok zajet na dovču do Španělska a nikdo mi do toho nekecá,“ pokračoval.

„Můžeme tohle bez uzardění říct my ruskému dělníkovi? Ojeté auto je nepřítel, alkohol a cigarety zhouba lidstva a dovolenou tu planetu vyloženě zabíjíme. A remcat na premiéra? Na to už máme taky Rakušanovu speciální jednotku. Jsme v osmdesátkách, ne že ne. A bohužel jsme v osmdesátkách na té špatné straně ostnatého drátu, jen teď na té druhé je ještě větší kripl,“ konstatuje. 

Energetická krize jako požehnání

Forbelského nadzvihl komentář Ivana Šterna, jehož titulek zní – Energetická krize jako požehnání. Autor v něm rozebírá dohodu evropských ministrů o úspoře zemního plynu o 15 procent během topné sezony ve snaze se zbavit závislosti na dodávkách z Ruska. Všímá si, že je dobrovolná a obsahuje řadu výjimek. Domnívá se, že už dnes nemůžeme počítat se solidaritou od Maďarů, kteří přijali zákon zakazující vývoz plynu ze země. „Řekové, odkazující se na souznění s Italy, Španěly a Portugalci, ač dohodu přijali se skřípějícími zuby, ji považují za diktát severských zemí, zejména Německa, závislém na ruském plynu vůbec nejvíc. Rozčarovaní jsou i proto, že jim neprošel návrh celoevropsky zastropovat ceny energií,“ konstatoval. 

„Francouzský parlament pod tlakem levicových a pravicových populistů přijal zákon, kterým zavádí cenové brzdy, pokud by ceny energií měly vzrůst pod určitou úroveň. Ve skutečnosti jde o plíživé zastropování. Dosavadní zkušenosti se zastropováním jednoznačně prokazují, že cenový strop nevede k úsporám, ale ke zvýšenému až marnotratnému plýtvání energiemi,“ uvedl Štern.  Dává za příklad Rakousko, které je proti plošnému zastropování, neb považuje za nemístné, aby stát pomáhal boháčům. „Naopak účty za spotřebovanou energii převezme a proplatí rodinám potřebných. Jen ale do přesně stanovené výše. Překročí-li spotřeba stanovenou výši, je už na konkrétní rodině, jak dodavateli toto přečerpání vyrovná. Tentokrát za tržní cenu. Nejen, že stát přiměje většinu Rakušanů šetřit energiemi, ale připraví je i na změněný způsob života, jež si začíná vynucovat změna klimatu a s ním spojená proměna energetiky v energetiku dekarbonizovanou,“ sdělil. 

David Forbelský přiznává, že při jízdě autem nebyl plně soustředěn na každou větu z tohoto komentáře. Na co reagoval, byla závěrečná Šternova pasáž, v níž řekl: „Chce-li Evropa pomoci Ukrajincům vyhrát válku nad Putinem, tak kromě dodávek zbraní ho dokáže utočit, sníží-li výrazně energetickou spotřebu. Energetická krize se tak svým způsobem stává požehnáním. Naučí nás čelit oteplování klimatu a přidá k tomu bonus, který natrhne tipec ruskému imperialismu.“ Toto skutečně Štern řekl. 

Forbelský ještě tuto myšlenku okomentoval: „Opravdu mě to vrátilo do osmdesátek a boje proti imperialismu pomocí vlastní nedostatečnosti, kterou jsme vydávali za ctnost. Naopak si teď myslím, že je třeba alespoň na chvíli přestat bojovat na dvou frontách – jak s Ruskem, tak s klimatem. A naopak výrobu rozjet tak, že jak Rusko, tak Čína nebudou stíhat. Chudoba sice cti netratí, ale málokdy se s ní dá vyhrát nejen válka. Nemyslím, že jak Rusku, tak Číně nějak výrazně uškodí to, že omezíme vlastní produkci a budeme odkázáni na Čínu, která toho zase spoustu nakoupí od Ruska a nám to přeprodá. Tak jak řekl ředitel Koh-i-nooru o dřevu na tužky. Vozí to samé ruské dřevo jako dřív, jen přes čínské obchodníky a o to dražší. Takže my se uskromňujeme, Rus prodává dál totéž a ještě na tom vydělá Číňan. Tohle nám má válku vyhrát? Jak?“

David Forbelský

Libertarián a leader kandidátky za Svobodné

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Vyšlo v Parlamentních listech.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31