Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Forbelský ze Svobodných se zhrozil tím, co slyšel z Rozhlasu: Jsme v osmdesátkách. Jen na špatné straně drátu

Forbelský ze Svobodných se zhrozil tím, co slyšel z Rozhlasu: Jsme v osmdesátkách. Jen na špatné straně drátu

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Porazit Putina pomůže dle komentáře na ČR Plus i to, když výrazně snížíme energetickou spotřebu. „Energetická krize se tak svým způsobem stává požehnáním. Naučí nás čelit oteplování klimatu a přidá k tomu bonus, který natrhne tipec ruskému imperialismu,“ sdělil Ivan Štern. Na něj reagoval předseda libereckých krajských Svobodných David Forbelský. „Opravdu mě to vrátilo do osmdesátek a boje proti imperialismu pomocí vlastní nedostatečnosti, kterou jsme vydávali za ctnost. Naopak si teď myslím, že je třeba alespoň na chvíli přestat bojovat na dvou frontách – jak s Ruskem, tak s klimatem. A naopak výrobu rozjet tak, že jak Rusko, tak Čína nebudou stíhat. Nemyslím, že jim nějak výrazně uškodí to, že omezíme vlastní produkci,“ vysvětlil.

Komentáře z pořadu Názory a komentáře vyprovokovaly k reakci libereckého krajského předsedu Svobodných Davida Forbelského. „V autě poslouchám ČR Plus. Před sedmou, když jedu do práce, tam zní názory a komentáře. Když pominu velmi časté vady řeči autorů, kteří svá moudra po ránu šíří vzduchem, nemohu si nevšimnout razantní změny v celkovém vyznění jejich glos a úvah,“ konstatoval v pátek na svém facebookovém profilu. 

„Během posledních dvou let jsem se přenesl zpět do osmdesátých let, kdy také bylo třeba uvědomělým novinářům tepat nešvary té doby. Tu soudruh nechal svítit lampičku na psacím stole, tu ředitel nesplnil plán, onde umělec nepochopil, že názor svůj mít může, ale jen v případě, že jim sleduje vítězství diktatury proletariátu. Přibližně od dob covidu se tato rétorika vrátila s plnou parádou. Zase tu máme uvědomělou část společnosti, která je vyzrálá a plně chápe potřeby vlády, na druhé straně partičky desperátů a zoufalců, kteří toto bohulibé úsilí jen podkopávají, a tím nám všem kazí světlé zítřky. Takoví se dovolávají ústavy, pofidérního práva na svobodu slova a jiné přežitky,“ připomněl s tím, že „dnes tomu jeden komentátor nasadil korunu“.

Jsme v osmdesátkách, ne že ne

„Ano, blíží se energetická krize. To je pravda. Ale soudruzi, neklesejme na mysli! Taková krize, to je příležitost! V tu chvíli jsem zpozorněl, protože jsem čekal věty typu – je to příležitost pro jiné technologie, pro návrat k energetickému mixu, nebo podobné věci, ve kterých bych viděl příležitost já. Ne tak soudruzi novináři. Dopadem toho, že zavřeme pár pekáren, skláren, hutí nebo sléváren a doma budeme mít kolem 10 stupňů, bude zatnutí tipce Putinovi a jeho noshledům. Tedy přesně to, čím jsme se v komunistické části světa snažili vyhrát studenou válku. Západní štváče také nejlépe porazíme tím, že nebudeme vyrábět zbytné věci jako třeba elektroniku, ale když vyválcujeme o 100 tun víc trubek, to budou tedy vrazi ve „vólstrýtu“ čubrnět,“ napsal. Avšak nečubrněli. „Vyhráli tu válku tím, že postupně každý obyvatel komunistického ráje chtěl žít život obyčejného holandského, francouzského či britského dělníka. Studenou válku nevyhrály tuny betonu, ale katalogy firem Quelle a Necrman. Takže naším cílem by mělo být to, aby i poslední ruský „mužik“ zatoužil po našem způsobu života. Těžko ho přesvědčíme tím, že nebudeme jezdit auty, topit a svítit. To on zná a žije v tom po generace. Navíc mu denně nikdo neříká, jak je zaostalý a jak ničí planetu. Ne, on slyší, že je nejlepší a nejsilnější na světě,“ upozornil krajský předseda Svobodných.   

„Co asi z té krize udělá ruská propaganda? Vzpomínáte na dojemné reportáže v komunistické televizi o bídě na Západě? Tehdy vám ale i pomocný dělník ve šroubárně někde u Düsseldorfu mohl říci: – Hele, nejsem bohatej, ale bez problémů si můžu koupit ojeté auto, zajít na pivo a cigáro do hospody, zanadávat si na Kohla a jednou za rok zajet na dovču do Španělska a nikdo mi do toho nekecá,“ pokračoval.

„Můžeme tohle bez uzardění říct my ruskému dělníkovi? Ojeté auto je nepřítel, alkohol a cigarety zhouba lidstva a dovolenou tu planetu vyloženě zabíjíme. A remcat na premiéra? Na to už máme taky Rakušanovu speciální jednotku. Jsme v osmdesátkách, ne že ne. A bohužel jsme v osmdesátkách na té špatné straně ostnatého drátu, jen teď na té druhé je ještě větší kripl,“ konstatuje. 

Energetická krize jako požehnání

Forbelského nadzvihl komentář Ivana Šterna, jehož titulek zní – Energetická krize jako požehnání. Autor v něm rozebírá dohodu evropských ministrů o úspoře zemního plynu o 15 procent během topné sezony ve snaze se zbavit závislosti na dodávkách z Ruska. Všímá si, že je dobrovolná a obsahuje řadu výjimek. Domnívá se, že už dnes nemůžeme počítat se solidaritou od Maďarů, kteří přijali zákon zakazující vývoz plynu ze země. „Řekové, odkazující se na souznění s Italy, Španěly a Portugalci, ač dohodu přijali se skřípějícími zuby, ji považují za diktát severských zemí, zejména Německa, závislém na ruském plynu vůbec nejvíc. Rozčarovaní jsou i proto, že jim neprošel návrh celoevropsky zastropovat ceny energií,“ konstatoval. 

„Francouzský parlament pod tlakem levicových a pravicových populistů přijal zákon, kterým zavádí cenové brzdy, pokud by ceny energií měly vzrůst pod určitou úroveň. Ve skutečnosti jde o plíživé zastropování. Dosavadní zkušenosti se zastropováním jednoznačně prokazují, že cenový strop nevede k úsporám, ale ke zvýšenému až marnotratnému plýtvání energiemi,“ uvedl Štern.  Dává za příklad Rakousko, které je proti plošnému zastropování, neb považuje za nemístné, aby stát pomáhal boháčům. „Naopak účty za spotřebovanou energii převezme a proplatí rodinám potřebných. Jen ale do přesně stanovené výše. Překročí-li spotřeba stanovenou výši, je už na konkrétní rodině, jak dodavateli toto přečerpání vyrovná. Tentokrát za tržní cenu. Nejen, že stát přiměje většinu Rakušanů šetřit energiemi, ale připraví je i na změněný způsob života, jež si začíná vynucovat změna klimatu a s ním spojená proměna energetiky v energetiku dekarbonizovanou,“ sdělil. 

David Forbelský přiznává, že při jízdě autem nebyl plně soustředěn na každou větu z tohoto komentáře. Na co reagoval, byla závěrečná Šternova pasáž, v níž řekl: „Chce-li Evropa pomoci Ukrajincům vyhrát válku nad Putinem, tak kromě dodávek zbraní ho dokáže utočit, sníží-li výrazně energetickou spotřebu. Energetická krize se tak svým způsobem stává požehnáním. Naučí nás čelit oteplování klimatu a přidá k tomu bonus, který natrhne tipec ruskému imperialismu.“ Toto skutečně Štern řekl. 

Forbelský ještě tuto myšlenku okomentoval: „Opravdu mě to vrátilo do osmdesátek a boje proti imperialismu pomocí vlastní nedostatečnosti, kterou jsme vydávali za ctnost. Naopak si teď myslím, že je třeba alespoň na chvíli přestat bojovat na dvou frontách – jak s Ruskem, tak s klimatem. A naopak výrobu rozjet tak, že jak Rusko, tak Čína nebudou stíhat. Chudoba sice cti netratí, ale málokdy se s ní dá vyhrát nejen válka. Nemyslím, že jak Rusku, tak Číně nějak výrazně uškodí to, že omezíme vlastní produkci a budeme odkázáni na Čínu, která toho zase spoustu nakoupí od Ruska a nám to přeprodá. Tak jak řekl ředitel Koh-i-nooru o dřevu na tužky. Vozí to samé ruské dřevo jako dřív, jen přes čínské obchodníky a o to dražší. Takže my se uskromňujeme, Rus prodává dál totéž a ještě na tom vydělá Číňan. Tohle nám má válku vyhrát? Jak?“

David Forbelský

Libertarián a leader kandidátky za Svobodné

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Vyšlo v Parlamentních listech.

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Svobodni-31