Nejdůležitějším bodem zářijového zasedání Evropského parlamentu byla sporná smlouva Evropské unie s Ukrajinou. Před hlasováním o ní předseda Evropského parlamentu neváhal ukázat vzor: V přímém přenosu pustil hlasování ukrajinského parlamentu – ten byl jednomyslně pro, ukrajinský prezident smlouvu přirovnal k vyhlášení nezávislosti země a s rukou na srdci zazpíval národní hymnu.
Smlouva s Evropskou unií Ukrajinu rozdělila
Na smlouvu Evropské unie s Ukrajinou mám jasný názor už asi rok. V prosinci loňského roku jsem v jednom rozhovoru řekl, že tato smlouva je nebezpečná hra s ohněm a že může vyústit v občanskou válku. Smlouva v podstatě odřízne od obchodu s Ruskem východ země. Západu země zas usnadní obchod se sousedy postupným odstraňováním cel. Ta smlouva vyryla do ukrajinské společnosti obrovský příkop. Byla rozbuškou revoluce na Majdanu, vyhnání prezidenta Janukovyče – a skutečně i občanské války.
Říkám už rok, že férové by bylo uzavřít s Ukrajinou smlouvu o volném obchodu, bez toho aby Ukrajinci museli zvedat cla na ruské zboží, aby museli sjednocovat daně podle Evropské unie a přijímat všechny regulace od velikosti klecí pro slepice po systém obchodu s povolenkami na emise CO₂.
Pod tlakem
Byl jsem proto rozhodnutý hlasovat proti smlouvě. Potěšilo mě, že poslanci UKIP to viděli stejně. Dohromady nás proti hlasovalo 127 poslanců. Ovšem většina sestávající z eurosocialistů, eurolidovců a euroliberálů hlasovala pro.
Tlak na poslance byl ovšem velký, s těmi patetickými on-line záběry z ukrajinského parlamentu. Tam se proti neodvážil hlasovat nikdo. Zvlášť ho asi musel cítit i Richard Sulík, poslanec za slovenskou stranu Svoboda a solidarita. O smlouvě si myslí asi totéž co já a nehlasoval pro ni. Na rozdíl od ostatních z jeho frakce, kteří pro ni ruku zvedli, a dokonce pak na počest „velkého okamžiku“ aplaudovali ve stoje…
S komunistkou a Kellerem
Svůj postoj ke smlouvě jsem vysvětlil na půdě Evropského parlamentu.
Evropský parlament má ovšem v jednacím řádu takovou zvláštní věc: Poslanec může po skončení hlasování podat zdůvodnění svého hlasování. Ptal jsem se kolegů, k čemu to je, že bych rád vysvětlil svůj důvod před hlasováním – abych mohl eventuálně svými argumenty další poslance přesvědčit, aby hlasovali jako já. K tomu ale Evropský parlament zjevně určen není. Před hlasováním jsme viděli jen přenos z Ukrajiny. Ani jsme nehlasovali o tom, jestli k nám bude moci ukrajinský prezident promluvit prostřednictvím on-line přenosu, prostě to tak předseda parlamentu rozhodl.
Podrobněji jsem své důvody pro hlasování vysvětlil na svém blogu. Média a sociální sítě ovšem měla jasno i bez nich: „Mach hlasoval s komunistkou a Kellerem proti Ukrajině.“ Argumenty nebyly důležité.
Je to ale přesně naopak: svým NE jsem hlasoval pro Ukrajinu, protože asociační smlouva Ukrajinu jen ještě víc rozeštve.
… ale i chválit
Celkově se mi na zářijovém zasedání Evropského parlamentu podařilo promluvit třikrát. Kromě smlouvy s Ukrajinou jsem dvakrát mluvil na téma rozpočet. Zde jsem v jednom případě Evropskou exekutivu i pochválil – za seškrtání rozpočtu na dotační program Horizon 2020.
Zdroj: http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/291088-z-deniku-europoslance-pod-tlakem