Právník Oldřich Voženílek chce stát transformovat z pečovatelky na bodyguarda

Právník Oldřich Voženílek chce stát transformovat z pečovatelky na bodyguarda

JUDr. Oldřich Voženílek kandiduje do Senátu za Svobodné v České Lípě.

Proč kandidujete do Senátu? Co je vaším hlavním cílem, na co se chcete zaměřit?

Protože tam není nikdo, pro koho by byla individuální svoboda člověka a ochrana jeho soukromí tím nejvyšším státním zájmem. Rád bych kontaminoval co největší počet myslí a duší našimi svobodnými idejemi a rád bych na těch správných místech srozumitelně vysvětlil, že synonymem nezávislosti rozhodně není nedotknutelnost.

Jaké oblasti se hodláte věnovat – v jakém výboru chcete pracovat?

Ústavně–právní výbor je jako pro mě stvořený. Mám mnohaletou zkušenost s aplikací práva a mám dosti jasnou představu o tom, co mu chybí a co do něho v žádném případě nepatří.

Kandidujete za volební obvod Česká Lípa, ale bydlíte v Rumburku. Necítíte to jako handicap?

Určitě ne. Rumburk sice je v okrese Děčín, ale na hranice okresů je to od nás nějakých deset kilometrů a do České Lípy to mám dokonce blíž než do Děčína. Moje paní i celá její rodina jsou z toho regionu a já sám mám k němu také velice blízko. Zastupuji zde spoustu klientů a mám tu i řadu přátel. Jezdím sem vlastně od malička a koneckonců jsme tu stále přece jen všichni Severočechy.

Jaký je největší problém ve vašem senátním obvodu?

Řekl bych, že nezaměstnanost a kriminalita. Bude to ale jistě věcí názoru konkrétních lidí v tomto regionu a jejich různých skupin.

A jak ho chcete řešit z pozice senátora?

Systémově. Pokusit se o odstranění jeho příčin. Liberalizací pracovního práva, vrácení obecní policie účelu, pro který byla zřízena, pálením klacků, které stát háže pod nohy živnostníkům, zkrátka transformací státu z pečovatelky na bodyguarda.

Potřebujeme vůbec Senát? Není v tak malé zemi, jako je ČR, poněkud nadbytečný?

Jsem přesvědčen, že ho potřebujeme víc, než by se mohlo zdát. Podle naší Ústavy by měl být zdrojem veškeré státní moci lid. To by bylo fajn. Zdá se mi však, že u nás jsou zdrojem veškeré moci televize, rozhlas, Brusel a Ústavní soud. Prezident republiky nemůže soudce Ústavního soudu jmenovat bez souhlasu Senátu a ratifikovat mezinárodní smlouvu, která by do Bruselu darovala další porci naší státní svrchovanosti, bez souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů.

Navíc – Svobodní prosazují lidové veto – pokud by se povedlo ho zakotvit, nebyla by to dostatečná „pojistka“ proti špatnému rozhodnutí třeba i poslanců?

Lidové veto zastaví zákon, který lidé nechtějí. Senát je součástí zákonodárné moci, která by měla přijímat i zákony, které lidé chtějí.

Pokud budete zvolen, budete se věnovat pouze práci senátora, nebo si zachováte některé pracovní, podnikatelské aj. aktivity – a pokud ano, tak které a proč?

Považuji za svoji výhodu, že provozuji advokátní praxi ve všech oblastech práva. Nebylo by moudré se této výhody zbavovat. A právě schopnost odhadnout, jak se ta která právní norma může či nemusí osvědčit v praxi, často našim zákonodárcům chybí.

Více o JUDr. Oldřichu Voženílkovi najdete zde

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31