JUDr. Oldřich Voženílek kandiduje do Senátu za Svobodné v České Lípě.
Proč kandidujete do Senátu? Co je vaším hlavním cílem, na co se chcete zaměřit?
Protože tam není nikdo, pro koho by byla individuální svoboda člověka a ochrana jeho soukromí tím nejvyšším státním zájmem. Rád bych kontaminoval co největší počet myslí a duší našimi svobodnými idejemi a rád bych na těch správných místech srozumitelně vysvětlil, že synonymem nezávislosti rozhodně není nedotknutelnost.
Jaké oblasti se hodláte věnovat – v jakém výboru chcete pracovat?
Ústavně–právní výbor je jako pro mě stvořený. Mám mnohaletou zkušenost s aplikací práva a mám dosti jasnou představu o tom, co mu chybí a co do něho v žádném případě nepatří.
Kandidujete za volební obvod Česká Lípa, ale bydlíte v Rumburku. Necítíte to jako handicap?
Určitě ne. Rumburk sice je v okrese Děčín, ale na hranice okresů je to od nás nějakých deset kilometrů a do České Lípy to mám dokonce blíž než do Děčína. Moje paní i celá její rodina jsou z toho regionu a já sám mám k němu také velice blízko. Zastupuji zde spoustu klientů a mám tu i řadu přátel. Jezdím sem vlastně od malička a koneckonců jsme tu stále přece jen všichni Severočechy.
Jaký je největší problém ve vašem senátním obvodu?
Řekl bych, že nezaměstnanost a kriminalita. Bude to ale jistě věcí názoru konkrétních lidí v tomto regionu a jejich různých skupin.
A jak ho chcete řešit z pozice senátora?
Systémově. Pokusit se o odstranění jeho příčin. Liberalizací pracovního práva, vrácení obecní policie účelu, pro který byla zřízena, pálením klacků, které stát háže pod nohy živnostníkům, zkrátka transformací státu z pečovatelky na bodyguarda.
Potřebujeme vůbec Senát? Není v tak malé zemi, jako je ČR, poněkud nadbytečný?
Jsem přesvědčen, že ho potřebujeme víc, než by se mohlo zdát. Podle naší Ústavy by měl být zdrojem veškeré státní moci lid. To by bylo fajn. Zdá se mi však, že u nás jsou zdrojem veškeré moci televize, rozhlas, Brusel a Ústavní soud. Prezident republiky nemůže soudce Ústavního soudu jmenovat bez souhlasu Senátu a ratifikovat mezinárodní smlouvu, která by do Bruselu darovala další porci naší státní svrchovanosti, bez souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů.
Navíc – Svobodní prosazují lidové veto – pokud by se povedlo ho zakotvit, nebyla by to dostatečná „pojistka“ proti špatnému rozhodnutí třeba i poslanců?
Lidové veto zastaví zákon, který lidé nechtějí. Senát je součástí zákonodárné moci, která by měla přijímat i zákony, které lidé chtějí.
Pokud budete zvolen, budete se věnovat pouze práci senátora, nebo si zachováte některé pracovní, podnikatelské aj. aktivity – a pokud ano, tak které a proč?
Považuji za svoji výhodu, že provozuji advokátní praxi ve všech oblastech práva. Nebylo by moudré se této výhody zbavovat. A právě schopnost odhadnout, jak se ta která právní norma může či nemusí osvědčit v praxi, často našim zákonodárcům chybí.
