David Bartas: Evropská integrace odcizila Evropu

David Bartas: Evropská integrace odcizila Evropu

Dlouho jsme přemýšleli, jak naši publikaci shrnující pohled Svobodných na Evropskou unii nazvat (publikaci Odcizená Evropa naleznete zde a můžete si ji i objednat v e-shopu, případně si ji vzít při naší kontaktní kampani). Nechtěli jsme, aby název byl úplně banální, a zároveň jsme chtěli, aby dostatečně vystihoval naše myšlenky. Pana Jiřího Payna (místopředsedu Svobodných a našeho kandidáta č. 2 v eurovolbách) potom napadla úžasná myšlenka inspirovat se příběhem z řecké mytologie.

Podle vyprávění řeckých mýtů překrásnou Európu unesl na Krétu Zeus, který se proměnil v býka, aby nebyla odhalena jeho pravá identita. Teprve tam odhalil svou podstatu a dceru sídónského krále Agénora znásilnil. Bratři Európy svou odcizenou sestru hledali a museli kvůli její svobodě svést urputné boje, které stály mnoho životů (tento příběh najdete i v úvodu publikace).

Tento příběh mi ihned přišel jako naprosto vystihující a přesná analogie evropské integrace. Ta si uzurpuje Evropu a znásilňuje to nejlepší z jejích dějin, přitom se dlouho tvářila jen jako především hospodářská organizace, která Evropě přináší svobodu obchodu a pohybu, a tím zprostředkovaně mír. Tak se zrodil název Odcizená Evropa.

Evropská integrace měla po druhé světové válce trojí význam. 

Prvním byla kontrola poválečného Německa ze strany Francie a okolních států, aby se v budoucnu neopakoval scénář druhé světové války. Nástrojem této kontroly se stala organizace, která je považována za první krok evropské integrace – Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Tyto strategické suroviny jsou zásadní pro zbrojní průmysl a nadnárodní kontrola jejich těžby a obchodu s ní se zdála jako logická cesta minimálně k znesnadnění budoucích konfliktů.

Druhý význam měla evropská integrace západní Evropy jako hráz proti komunismu v rámci strategie zadržování komunismu v podání Spojených států, tak jak ji inspiroval George Kennan ve svém „dlouhém telegramu“ z Moskvy. Za stejným účelem vznikla i Severoatlantická aliance (NATO).

Třetí význam byl čistě ekonomický. Po vleklé hospodářské krizi a druhé světové válce bylo nutné obnovit vzájemnou důvěru evropských států a nastartovat růst mezinárodního obchodu.

Smíření germánských a románských národů v Evropě a nastartování jejich spolupráce mělo objektivní důvody, které nikdo nezpochybňuje. Evropská integrace byla historickou nutností vynucenou vnějšími i vnitřními okolnostmi.

Mnoha lidem i po více než padesáti letech tyto důvody stačí k tomu, aby bezmezně podporovali jakoukoliv formu evropské integrace. To je ale zásadní koncepční chyba v myšlení. Evropská unie v současnosti znásilňuje to nejlepší, co západní civilizace se svými kolébkami v Jeruzalémě, Athénách a Římě (Paul Valéry, 1922. Odkaz) vytvořila.

Západní hodnoty, které Evropská unie pošlapává, lze stručně shrnout takto: úcta k důstojnosti člověka, svoboda jednotlivce, demokracie, pluralita názorů a odpovědnost politiků.

Dnešní EU naplňuje vize Jeana Monneta, který si přál vytvořit nadnárodní systém řízení, který budou vykonávat úředníci nezávislí na demokratické kontrole občanů. Vykořenění politiky z Evropy (tak, jak si to přál Monnet a v takové podobě EU už nyní bezesporu žijeme) je popřením logického vývoje evropských dějin.

Průvodním znakem dnešního postdemokratického uspořádání EU je podíl legislativy, který se tvoří naprosto nedemokraticky (zhruba 3/4 veškeré legislativy členských států). Evropskou legislativu vytvářejí úředníci Evropské komise naprosto bez jakéhokoliv mandátu od občanů a odpovědnosti občanům. Dosazení eurokomisaři dokonce z definice jejich pozice nesmí zastupovat ani vlastní zemi, kterou v Komisi „reprezentují“, ale musí se řídit ideologií europeismu a prosazovat zájmy EU (aniž by je kdokoliv jasně definoval). Takový proces vzniku zákonů, které se snaží řídit téměř každý aspekt života člověka, popírá všechny výše zmiňované západní hodnoty.

Evropská unie (či správněji česky Evropský svaz) svým systémovým institucionálním nastavením připomíná spíše modernější verzi Sovětského svazu, než cokoliv z evropských dějin. Myšlenkově navazuje sice na původně evropské ideje domněle osvíceného centrálního řízení společnosti bez demokracie či odpovědnosti občanům, ale ty jsou znakem úpadkového evropanství, které velmi obdivovali ruští absolutističtí vládci a do Ruska ho zdařile přenesli. Evropská unie je ideově Východ, nikoli Západ (Miloslav Bednář, 2012. Odkaz).

Druhým významem odcizení Evropy je její odcizení lidem. Žádný evropský lid neexistuje. Evropská unie je instituce stojící nad národy. Snaha vytvořit evropský lid je tragickým popření dějin a kultury Evropy, které nemá naději na úspěch. Jedinečnost a síla Evropy je právě v její kulturní rozmanitosti. Díky záměrně nedemokratickému institucionálnímu uspořádání navíc hlas lidí nemá sílu v EU téměř nic změnit. Moc v EU drží její elity – třída euroúředníků a představitelé největších zemí, Německa a Francie.

Svobodní už před 5 lety přišli s variantou možného uspořádání spolupráce v Evropě, které by mohlo nahradit Evropskou unii, bralo by to nejlepší z dějin naší civilizace a vedlo Evropu ke svobodě, demokracii a prosperitě (Viz Příloha č. 2 politického programu, odkaz).

Výchozí myšlenkou je dobrovolná spolupráce demokratických národních států. Tato spolupráce by umožnila v Evropě vytvořit svobodné prostředí, kde by se skutečná moc vrátila zpět do rukou občanů.

Podobné dobrovolné uspořádání zajišťující volný obchod již v Evropě existuje. Je jím Evropské sdružení volného obchodu (EFTA). Vstup do něj je nyní dobrou alternativou k současné EU.

 

David Bartas,
člen Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31