BEDNÁŘ: Odstraňte vlajky Evropské unie

BEDNÁŘ: Odstraňte vlajky Evropské unie

Vlajka zpravidla bývá symbolem státu, a znamená tedy stát. Je proto běžné a správné, že se vyvěšuje na státních budovách i sídlech územní samosprávy v daném státě. Je-li občan na svou příslušnost ke státu hrdý, vyvěsí jeho vlajku tam, kde bydlí. V tradičně svobodných státech je to obvyklé. U nás méně.

O svobodnou státnost jsme kdysi přišli, a tak náš formálně existující stát ve skutečnosti nebyl naším státem, ale územím někoho jiného. Proto na státních budovách visely cizí prapory, aby každý viděl, kdo je tu ve skutečnosti pánem. Černožluté rakouské prapory, záhy po meziválečném svobodném dvacetiletí rudý německo-říšský prapor s hákovým křížem, a od komunistického puče v r. 1948 rudé prapory říše sovětské, nebo vlajky jen tak komunisticko rudé, což bylo vlastně totéž.

Rudá úřední znamení státní poroby jsem s potěšením strhával. Zprvu jsem je nechával ležet na chodníku pod zlomenou žerdí. Později se z nich doma pro děti šily pevné péřové bundy. Práporovina byla vcelku kvalitní. Jen žlutý srp a kladivo, komunistický sovětský znak, se odstřihly.

Po revoluci z konce listopadu 1989 bylo od vlajek cizích panovačných říší načas pokoj. Dlouho to ale netrvalo. Za čtrnáct let do české kotliny a moravských úvalů vtrhly prapory Evropské unie, nového to prý spasitele našich málo disciplinovaných životů, kterému je proto třeba se kořit, a tedy státně podřídit. Hřmotná vládní propaganda tehdy donekonečna omílala, že za to prý bude západní blahobyt, a také bezpečnost, přestože jsme již byli v NATO… Záplavě modrých vlajek se žlutými hvězdami se z představitelů státu vzepřel jen prezident republiky. Na Pražský hrad jako své sídlo, od devátého století symbol české státnosti, euroříšský prapor jednoduše nevpustil. Je ostatně konzervativní a liberál, a tak dnešní modlářství a poddanství moc neuznává. Některé domácí a zahraniční dámy a pány tím hodně vzteká, ale já ho chápu a jsem rád, že prezident na Hradě tento symbol nesamostatnosti českého státu nemá, protože tam nemá co dělat. Alespoň tam ne…

Ale proč vlastně jen tam ne ? Nová smlouva o Evropské unii, tzv. Lisabonská smlouva, proti níž se prezident Václav Klaus právem stavěl, mu alespoň v tomto bodě dává plně za pravdu. Oproti v r. 2005 demokraticky zamítnuté euroústavě v ní nenajdete články o symbolech EU, jež mnohým z dobrých důvodů vadily. Vlajka a hymna jsou totiž symbolem státní existence. A Evropská unie státem není, přestože by se jím tak ráda stala…Tedy nejprve jakýmsi nadstátem nad naším státem, jenž eurofanatikům, tak jako jiné státy, ze zásady vadí.

Vlajka Evropské unie tedy od chvíle ratifikace Lisabonské smlouvy neexistuje. Přesto je na mnoha státních a samosprávních budovách k vidění. Jako symbolická úklona našeho státu, která nemá právní opodstatnění. Zato neexistence jakoby státních praporů EU na Pražském hradě právní opodstatnění má. Je jak legitimní, tak legální. Europrapory na státních a jiných budovách jsou přinejmenším ilegální. Proto se již dávno měly odstranit. Není-li to jasné státním úředníkům, mělo by to být zřejmé normálním občanům. Zastávejme své občanství, a proto se také zastaňme prvního občana státu. Vlajky Evropské unie nemají na státních a jiných budovách co dělat!

Miloslav Bednář je místopředsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31