Milí čtenáři, občané, voliči, dovoluji si Vás oslovit krátkou úvahou o letošních volbách.
Volební kampaň 2010
Letošní volební kampaň se vyznačuje agresivitou, ale také únavou a tajeným zoufalstvím. Odehrává se totiž na pozadí hospodářské krize, kdy, jak se říká „řeči nemaj cenu“, a etablovaná politická scéna přitom nevzbuzuje u voličů mnoho důvěry. ODS za nedávného vedení M. Topolánka opakovaně měnila postoje v zásadních otázkách, takže není jasné, jakou cestou se tato strana po volbách vydá (tím spíše, že nové tváře kolem P. Nečase se nebezpečně podobají Dalíkovi). ČSSD zase jako obvykle slibuje hory doly, zapomíná však voličům sdělit hořkou pravdu, kterou oni ovšem tuší, totiž, že ty hory jsou horami nekonečných dluhů našeho státu a ty doly, že jsou zlaté doly vládních a parlamentních míst jejích funkcionářů. Oba tito favorizovaní soupeři se pak urputně perou, v rozporu se známým příslovím se však žádný „třetí“ nesměje. Těch „třetích“ stran je totiž letos moc. Komunisté sice mají své jisté, mladé lidi však (naštěstí) neoslovují a také hvězda Zelených značně vybledla. A Lidovci jsou na tom snad nejhůře ve své historii. Platí za to, že na nich dlouhodobě parazitují „proevpropské síly“ lhostejné ke křesťanskému étosu i zájmům KDU-ČSL.(Cyril Svoboda se od nich nedokáže odpoutat ani dnes a do čela kampaně opět prosadil „proevpropskou osobnost“ J. Hybáškovou). Že přitom Lidovci mohli využít odchodu Kalouskovy skupiny k přijetí křesťansko-sociální orientace a odebrat tak část hlasů marxistické levici snad ani není třeba připomínat! Místo toho Svoboda nasměroval svou stranu (pravděpodobně již definitivně) do pekel. V této situaci se na výsluní zájmu médií vynořily hned dvě nově zformované strany: Věci veřejné, publicisty Radka Johna a Top 09, zeleného exministra Karla Schwarzenberga. Mediální komentátoři, kteří mají obvykle pro „malé“ strany jen slova pohrdání, věnují těmto uskupením nebývalou pozornost. Čím to? Manipulátoři veřejného mínění tu před očima veřejnosti opět vytvořili své „vyvolené“, a to prakticky stejným způsobem, jako to udělali před minulými parlamentními volbami se Stranou zelených. Skutečně nové strany s originálním programem a novými osobnostmi naopak nemilosrdně vytlačili do stínu. Právě to se stalo i Straně svobodných občanů, vůči které byla v posledním čase nastolena téměř úplná mediální blokáda.
Tradiční hodnoty a „malé“ strany
K novým mediálním oblíbencům upřela zrak značná část veřejnosti, mimo jiné i konzervativněji orientovaní voliči, kteří v politice hledají prostor k obhajobě tradičních hodnot. Jejich naděje vkládané do obou „nových“ stran jsou však marné. Bulvární Věci veřejné se ve svém programu otázkám spjatým s hodnotovou orientací vyhýbají jako příslovečný čert kříži a Top 09 může poskytnout pouze konzervativní formu, prostor pro skutečnou konzervativní politiku bychom tam hledali marně. Není totiž slučitelná s ideovou orientací současné EU a pro vedení Top 09 (tak jako pro lidovce) je loajalita k EU nade vším.Má-li tedy konzervativní volič s čistým svědomím přistoupit k letošním volbám, nemá jednoduchou situaci. Existuje ovšem alternativa. Zlidovělá věta, že „není koho volit“ neplatí. Je zde kandidátka číslo 25, kandidátka Strany svobodných občanů.
Řád a svoboda – právo a spravedlnost
Strana svobodných občanů, krátce zvaná Svobodní, je mladou pravicovou stranou, která na sebe upozornila vyhraněným euroskepticismem, pragmatickým ekonomickým programem a důrazem na tradiční občanská práva a svobody (nejen menšin). Svobodní prosazují radikální snížení daní, zrušení některých zbytečných úřadů a institucí, zrušení direktiv EU, jež zvyšují cenu energií a pohonných hmot v České republice, zprůhlednění systému přidělování veřejných zakázek a především rychlé dosažení vyrovnaného státního rozpočtu razantními úsporami. Za hlavní úkol státu pak považují zajištění bezpečnosti a pořádku, neboť chápou, že řád a svoboda patří neoddělitelně k sobě jako dvě strany jedné mince. Odmítají nesmyslná „multikulturní“ opatření prosazovaná EU (povinné kvóty stanovící počty žen v manažerských funkcích, antidiskriminační zákon a pod.). To také vedlo k tomu, že se Svobodní otevřeli spolupráci s řadou konzervativců, mj. i z mimoparlamentní strany Právo a spravedlnost, a pozvali je na svou kandidátní listinu v letošních parlamentních volbách. Je mi ctí, že za Svobodné tak mohu kandidovat i já.
Milí čtenáři, občané, voliči,
pokud Vás má úvaha zaujala, neváhejte a dejte svůj hlas Svobodným. Nebojte se, že Váš hlas tzv. propadne. Žádný hlas pro správné řešení není ztracený, každý takový hlas přibližuje okamžik nápravy věcí veřejných. Dokud budeme stále volit tytéž strany, nebo tytéž lidi recyklované v „nových“ stranách, nikdy situaci v našem státě nenapravíme. A kdo, když ne my? Děkuji Vám za Váš čas.
Mgr. Petr Bahník
Mgr. Petr Bahník, kandidát č. 3 na kandidátní listině Svobodných ve Středočeském kraji:
