ADAMEC: Svobodní mají vizi i program a znají své místo

ADAMEC: Svobodní mají vizi i program a znají své místo

Jsme noví a v mnohém mladí, ale Svobodní vědí co chtějí i jak na to.

Oproti jiným stranám, novým či starým, malým či velkým, my máme vizi, či chcele-li étos. Říkáme voličům, zamíchejte karty a rozdejte je znovu. Zvolíme-li spolu nové lidi, kteří zastávají politiku principů, myšlenek a pravdy, podaří se obnova politiky v naší zemi a po 20 letech od vzepjetí občanské odvahy a hrdosti v našem národě navrátíme politice její původní smysl, spor o názor na uspořádání státu, o jeho zákony a o způsob jeho správy.

„Ze všeho nejdůležitější jsou myšlenky. Vše ostatní je vedlejší.“, říká předseda  strany 34-letý ekonom Petr Mach.

Náš program má 3 rozměry: čistý ekonomický liberalismus, konzervativismus a vlastenectví.

1)      Ekonomický liberalismus znamená volnost před státem a svobodu směny a výběru:

–    Prosadíme tradiční nízké zdanění a hlavně nízké výdaje státu,

např. zrušíme zbytečné úřady a zprivatizujeme nadbytečný státní majetek, nahradíme neefektivní dotace samosprávám a neziskovkám jejich vlastními plnohodnotnými příjmy, zefektivníme vyplácení sociálních dávek, zajistíme transparentnost veřejných zakázek, prosazujeme elektronizaci státních úřadů, radikální zjednodušení daní a jejich výběru atd.

–    Zajistíme tradiční volnost směny a soukromého vlastnictví,

např. volnost i ve způsobu zaměstnání a odměňování,zjednodušení účetnictví, zrušení pobídek, daňových úlev, ekologických daní či dotací, zbytečných regulací  a jejich následné kontroly, které všechny v nadbytečné míře zotročují  a způsobují chudnutí všech.

–    Znovuzavedeme volnost výběru míry zabezpečení zdravotnictví a stability příjmů,

např. výběr míry zdravotního pojištění a spoluúčasti, či výběr míry pojištění stálosti příjmů v nezaměstnanosti, v nemoci i ve stáří.

2)      Konzervativismus znamená pevná pravidla a zákony a vědomí kulturních tradic:

–    Zasadíme se o návrat k dříve respektovaným způsobům slušného chování, správného jednání a obezřetného hospodaření podle jednoduchých a srozumitelných pravidel,

např. prosadíme zjednodušení zákonů, tak aby odpovídaly přirozenému vnímání spravedlnosti a smluvní volnosti, nebo také zabráníme nezodpovědnému zadlužování státu, plýtvání a uplácení.

–    Ctíme hodnoty naší tisícileté historie a křesťanské kultury. Nedopustíme, aby nové ideologie podkopaly hodnoty rodiny a národního státu,

např. odmítneme multikulturalismus, neférový feminismus, svatby homosexuálů a leseb či adopce jimi.

–    Budeme vyžadovat, aby stát zajišťoval a nenarušoval ochranu bezpečí, soukromí a spravedlnosti pro všechny a nezvýhodňoval kohokoli,

např. odmítáme zvýhodňování pod rouškou antidiskriminace či pozitivní diskriminaci, zastáváme právo na soukromí v elektronické kominikaci, v hlasových službách a s ohledem na informace shromažďované o občanech státem.

3)      Vlastenectví znamená péči o vlast, o dědictví a o národní svobodu:

–    Naší vlastí a domovem je naše země a národní pospolitost s českým jazykem a kulturním dědictvím, solidarita spoluobčanů v chování a jednání, v práci i při obraně.

Svou vlastí rozumíme lid, města, průmysl a infrastrukturu, venkov, zemědělství, přírodu a krajinu. Zastáváme např. praktickou ekologii bez ideologického dogmatismu, stavíme se za rozvoj dálniční sítě,protestujeme proti nespravedlivým zemědělským dotacím.

–    Nebojíme se bránit vlast i spojence a naše společné zájmy v obranného spojenectví demokratických států, ale nehledáme velké bratry ani na východě ani na západě.

Chceme hlubokou, dobrovolnou spolupráci férového společenství svobodných a demokratických států v Evropě i ve světě. Každá taková spolupráce musí respektovat hodnoty suverenity a zastupitelské demokracie.

–    Nebudeme nikdy rezignovat na zastupitelský model demokracie a na právo hájit národní zájmy a nikdy se nepodvolíme cizí nedemokratické moci.

Po přijetí Lisabonské smlouvy přitom zůstane ČR v rámci federalistické EU s nedostatkem demokracie jediné právo veta v mnoha otázkách národního zájmu, právo vystoupit z EU. S důvěrou ve svobodomyslnost evropských národů, chceme mezi evropskými státy a ČR zachovat všechny svobody pohybu a povinnosti pro ČR podle stejných pravidel jakými se řídí Švýcarsko a Norsko.

Svobodní jsou jasně vymezení v národním politickém spektru. Už není nutné volit neustálou supervelkou koalici. Svobodní budou jedinou pravou pravicovou stranou v parlamentu. Ani KDU, ani ODS nedělá férovou pravicovou politiku. Obě tyto strany jsou v mnohém levicové a ani TOP09 nahájí náš prvořadý národní zájem, národní suverenitu a svébytnost, právo rozhodovat o svém osudu a o svých zákonech demokraticky a dobrovolně.

 

Radek Adamec, místopředseda Svobodných v kraji Praha

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31