Zálom: Zase zavřou Česko? Stačí záminka, jedno číslo, které se hodí.

Zálom: Zase zavřou Česko? Stačí záminka, jedno číslo, které se hodí.

Jen ať EU zkusí spor s Maďary ohledně jejich zákonů dovést do krajnosti, říká místopředseda Svobodných Luboš Zálom. „Věřím, že Orbán si od EU nenechá nic diktovat, stejně tak Poláci. Ať tedy EU ukáže, co dovede. Tanky zatím k dispozici nemá,“ glosuje možnosti sedmadvacítky. „Rebelové“, jako Poláci a Maďaři, nemají ani společnou evropskou měnu, takže možnosti, jak na ně tlačit, jsou limitovány. V rozhovoru došlo i na domácí debatu o euru nebo o vakcínách a na problematiku státního zásahu do práv jednotlivce. Luboš Zálom se obává, že přijde třetí lockdown. Stačí záminka…

Je potřeba vytvářet na neočkované tlak. Důsledně vyžadovat testy a dodržování platných opatření. To jsou slova prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Je pro vás takový výrok přijatelný?

Kdyby šlo jen o pouhé výroky, mohli bychom nad tím mávnout rukou. Ale bohužel jsme se za poslední dva roky přesvědčili, že mnohé podobné výroky jsou něčím jako pátracími balónky, které mají prověřit náladu ve společnosti a vůli přijmout další omezení svobody. Bylo by fér, kdyby pan Kubek alespoň poctivě vážil slova. Nikoliv tlak, ale teror, to je to pravé slovo. Protože to, co lze nazývat tlakem, už tady máme. Celá ta odporná mediální masírka, které jsme všichni každodenně vystaveni, to přece vytváří obrovský tlak. Každý podobný výrok nějakého politika, jako třeba že bude potřeba donutit rodiče nechat očkovat šestileté děti. Každá reklama v médiích. Nakonec i každá zpráva o tom, jak rostou čísla infikovaných. Nikoliv nemocných, ale infikovaných. K tomu tlak okolí, přátel, kolegů. Ne každý má vůli něčemu takovému vzdorovat, zvláště když to vypadá, že očkování bude stejně nakonec vnuceno všem, buď násilím, nebo tím, že se neočkovaným znemožní normálně žít.

Takový tlak samozřejmě vytváří protitlak. Vznik a šíření různých konspiračních teorií o tom, že vakcína je nástrojem Rockefellerů nebo Iluminátů k zastavení populačního růstu a podobné nesmysly. Neodsuzuji to – je to přirozená věc. Já osobně se odmítám nechat očkovat z jednoho jediného důvodu. Pokud se mě stát snaží k něčemu tak vehementně donutit a je k tomu vynaloženo tak enormní úsilí a utraceno tolik peněz, tak to pravděpodobně nebude nic dobrého. Jsem přesvědčen o tom, že nám vládne ta nejhorší sorta darebáků, morálně srovnatelná s totalitní sebrankou 80. let. A koneckonců naprostá většina lidí je přesvědčena o tom, že politici jsou darebáci. Že lžou, kradou, podvádějí… A od těch si máme nechat nabídnout vakcínu? Když vám něco nabídne člověk, o kterém jste bytostně přesvědčen, že je to darebák, asi budete dvakrát přemýšlet, zda si to od něj vezmete.

Představme si, že by se očkování proti covidu bralo čistě jen jako zdravotnické a vědecké téma, ostatně stejně jako je to se všemi dalšími vakcínami. Kdyby se z toho nestala věc politického tlaku vůči lidem. Věc demonstrace síly státu. Pak by nebyl žádný problém a zvážil bych pro sebe pouze zdravotní rizika. A patrně i tak bych s vakcinací váhal, nepatřím do rizikové skupiny. Ale v tuto chvíli je tady ta důležitá politická a občanská rovina. Podvolíme se? Podle mě je jednou z nejdůležitějších občanských vlastností ostražitost vůči vládě. A my musíme být ostražití dvojnásobně, pokud nám vládnou lidé, jako je Babiš nebo Hamáček. A pokud se na jejich místo derou lidé jen kosmeticky „lepší“, vnitřně však stejně pohrdající svobodou lidí. Ale abych se vrátil k otázce. Zda je výrok pana Kubka přijatelný nebo nepřijatelný, o to tak dalece nejde. Jde o to, zda je přijatelná nebo nepřijatelná taková politika, která bude občany k očkování nutit, buď přímým násilím, nebo tím, že učiní jejich život nemožný. Odmítám samozřejmě obě dvě roviny.

Domníváte se, že stát v současné době nezasahuje do práv neočkovaných, nebo tito lidé mají fungování složitější než ti očkovaní?

Stát zasahuje do práv nás všech, bez ohledu na to, zda jsme očkovaní nebo ne. Všichni jsme na sobě za poslední více než rok a půl poznali, jak dokáže stát být efektivní, pokud jde o šlapání po vlastních občanech. Osobně pokládám jakoukoliv míru nějakých plošných restrikcí za nepřijatelnou. Na tom, jak se situace vyvíjí v poslední době, je navíc vidět, že o nějakou proočkovanost obyvatelstva tady vůbec nejde. Vracíme se do režimu naprostého chaosu, kdy se lidem mění podmínky takřka ze dne na den. Člověk, který se jeden den nechá očkovat a ví, že dále bude fungovat v nějakém režimu, si nemůže být jistý, že za dva dny nebude opět pokládán za rizikového na základě naprosto arbitrárních kritérií.

Je potřeba zdůraznit, že nechat se očkovat neznamená uzavřít nějakou smlouvu se státem, že nás nechá konečně na pokoji. Chápu ty, kteří se skutečně nechají očkovat kvůli svému zdraví. Mají na to právo a předpokládám, že svůj postoj racionálně zhodnotili s přihlédnutím k tomu, že dostat covid není skutečně žádná legrace, pokud patříte do některé rizikové skupiny. Ale mluvím spíš o těch, kteří se nechali očkovat s vidinou na normální život. To je naprosto mylný a naivní předpoklad. Kdosi mi psal, že čím více z nás se nechá očkovat proti covidu, tím menší je pak nebezpečí, že bude potřeba třetí lockdown. Je to zoufalství. Přesvědčili jsme se přece za ten rok a půl dostatečně, že vůle státu uvalit na celý národ restrikce a libovolně je měnit není funkcí vůle občanů plnit nařízení, včetně těch sebevíc absurdních. A stejně tak i riziko dalšího lockdownu není funkcí nějaké míry proočkovanosti obyvatelstva.

Riziko dalšího lockdownu je funkcí naprostého pohrdání politiků lidmi, jejich svobodou, jejich právy a vlastně celými jejich životy. I když se nechá naočkovat 70 % populace, neexistuje jistota, že najednou nebude potřeba 80 %. Neexistuje jistota, že se nebude argumentovat nějakou další mutací. Co na tom, že je nová mutace méně nebezpečná a neposílá pacienty hromadně na JIPky. Stačí vzít ze statistik jedno jediné číslo. Jakékoliv, které se hodí. A tak vyfabrikovat důvody pro další lockdown.

Já jsem přesvědčen, že třetí lockdown bude; je pouze otázka, zda se bude odehrávat znovu pod vlajkou ANO nebo zda již bude pod vlajkou Pirátů. I proto je podle mě potřeba zachovat si rovnou páteř a nepodvolit se vakcinační masírce. Protože kdo se ohne jednou, jen těžko se potom rovná. Opakuji jen znovu: Pokud se někdo potřebuje nechat očkovat ze zdravotních důvodů, nic proti tomu. Ale bohužel kvůli tomu, jakému útoku na naši svobodu již více než rok a půl čelíme, se nelze na otázku očkování proti covidu dívat jen optikou ochrany vlastního zdraví. Těch rovin je tam bohužel víc.

Co říkáte na argument, že nenechat se naočkovat je za současné situace a po 30 tisících úmrtích projevem sobectví?

To je velmi důležitá otázka. Nemůžeme samozřejmě paušalizovat a předpokládat, že každý, kdo očkování proti covidu odmítá, tak činí na základě nějaké složité morální úvahy. Předpokládejme ale, že tam alespoň implicitně je. Důležité je na prvním místě zdůraznit, že sobectví je dobrem. Racionální sobectví, na rozumu postavený sebezájem, je dobrem, jak to zdůraznila americká filozofka a spisovatelka Ayn Randová. Pokusím se to vysvětlit tak stručně, jak to jen půjde.

Hlavní charakteristikou lidské bytosti je rozum a svobodná vůle. Jsme volní a racionální bytosti. Pomocí rozumu poznáváme realitu kolem nás a jsme schopni ji poznávat s určitostí. Nemáme žádné automatické prostředky přežití, jako mají ostatní živé bytosti. Musíme použít naši vůli, soustředit se, a cílevědomě poznávat objekty, které nás obklopují, definovat je, vytvářet pojmy, zařazovat je do kontextu již poznaného, a vytvářet z nich složitější abstrakce. Pomocí rozumu definujeme hodnoty, které chceme získat nebo uchovat. Ty stavíme do hierarchie, na jejímž vrcholu je náš vlastní život. Všechny hodnoty slouží k uchování hodnoty vyšší, a nakonec k zachování našeho vlastního života. Tyto hodnoty musíme sledovat, držet se jich, nikoliv se jich vzdávat, jinak se totiž v principu vzdáváme svého vlastního života. To je sobectví. A protože své hodnoty rozpoznáváme, jako všechna ostatní fakta reality, svým vlastním rozumem, mluvíme o racionálním sobectví.

Tohle je v kostce morální rámec, který jako jediný umožňuje fungování svobodné společnosti. Je to jediný morální rámec, na němž lze obhájit kapitalismus. Sobec není ten, kdo svými ostrými lokty odstrkuje všechny kolem sebe, kdo ostatní lidi využívá nebo zneužívá, lže jim a podvádí je. Sobec je především nezávislý člověk. A protože rozum je pro něj absolutním prostředkem fungování v realitě, neuchyluje se k násilí, které je opakem rozumu. Žije, sleduje své hodnoty, a s lidmi jedná na principu obchodu, to je celé. Opakem je etika altruismu, morálka sebeobětování, která naopak říká, že nemáme žít pro sebe, že hodnot se máme vzdávat. Proč? Třeba proto, že nejsme schopni poznávat realitu kolem nás, takže se rozhodujeme špatně. Nebo proto, že kolem nás existuje jakási vyšší entita, ať už ji nazýváme společností nebo třeba bohem. Důležité je, že morálka sebeobětování je ve své pravé podstatě morálkou smrti. Učí, že se máme vzdávat hodnot – tím nejmorálnějším činem tedy je obětovat svůj vlastní život.

Rozsáhlejší rozbor najdete v knize Ctnost sobectví od Ayn Randové, kterou se před několika lety podařilo vydat i v českém překladu. Je to opravdu důležité téma, které nejde obsáhnout odpovědí na jednu otázku v rozhovoru. Důvodem pro všechna socialistická zvěrstva 20. století, a ostatně i důvodem pro totalitu století 21., k níž, jak jsem přesvědčen, všichni míříme, je právě etika altruismu. Neustálý apel na sebeobětování. Ostatně, jak byl morálně zdůvodněn lockdown? Je potřeba ochránit ohrožené. Je potřeba se pro ně obětovat. Je potřeba pro ně obětovat naši svobodu, naši práci, náš blahobyt, naše peníze, vzdělání našich dětí, a nakonec i celé naše životy. To poslední není jen vyjádřením principu. Jakýkoliv ekonomický otřes s sebou nese skutečně i oběti na lidských životech. Přitom kdyby těm, kteří prosazovali lockdown a vyhrožovali nám všem likvidačními pokutami nebo nám hrozili obušky, šlo skutečně o ochranu ohrožených skupin, dalo se to zvládnout i bez lockdownu. Přesným trasovacím systémem, distribucí ochranných prostředků a tak dále. Jsem přesvědčen, že lockdown nikoho nezachránil.

Ale opět jsem se vzdálil od otázky. Nelze říct, že každý, kdo se odmítá očkovat, se vědomě chová sobecky. Přál bych si, kdyby tomu tak bylo. Ale pokud by zde opravdu byla významná část občanů, kteří jednají na základě tak zásadní morální úvahy, asi by naše politika vypadala jinak. Já osobně se nenechávám očkovat proti covidu a činím tak ze sobeckých důvodů. Protože vím, že sobectví je dobrem. Morální vydírání ze strany altruistů, kteří nás všechny chtějí obětovat, je pochopitelné. Dělají to tak pořád. Právě proto je potřeba mít pojmy správně a objektivně definovány. Aby nás už nikdy nemohl nikdo vydírat výčitkou: „Ty jsi ale sobec!“ Vzpomeňme si každý, jak často se nás někdo takovou výčitkou pokouší donutit udělat něco, co jsme udělat nechtěli. A jak často je to úspěšné.

Luboš Zálom, místopředseda strany

Celý rozhovor je k dispozici na tomto odkaze.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31