Trikolora Svobodní Soukromníci: Musíme zabránit sociálnímu a průmyslovému inženýrství byrokratů z Evropské unie

Trikolora Svobodní Soukromníci: Musíme zabránit sociálnímu a průmyslovému inženýrství byrokratů z Evropské unie

Evropská komise v těchto dnech představila detaily rozsáhlého ekologického balíčku, pomocí kterého chce snížit emise skleníkových plynů, zavést uhlíkové clo, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů při výrobě energie nebo zcela zakázat prodej nových aut na benzínový či naftový pohon.

Tento plán doslova zvedl ze židle politickou formaci Trikolora Svobodní Soukromníci, která dlouhodobě kritizuje přebujelou unijní byrokracii.

„Musíme zabránit sociálnímu a průmyslovému inženýrství byrokratů z Evropské unie. Tito nikým nevolení úředníci pod pláštíkem boje proti klimatu likvidují tisíce pracovních míst a navyšují životní náklady takřka všem obyvatelům členských států EU. Jejich úsilí řídit každodenní životy lidí je teď navíc korunováno snahou začít lidem diktovat, v jakém domě mají žít nebo jakým autem mohou jezdit. To vše navíc s naprosto nedozírnými dopady do veřejných rozpočtů jak samotné Evropské unie, tak jednotlivých členských států. Sociální inženýři z Bruselu zešíleli, jsou ve vleku nebezpečných ekologických alarmistů a zaslepeni sami sebou úplně zapomněli, že peníze, kterými takto neuváženě hýří, nejsou jejich, ale pramení z práce činorodých firem a jejich zaměstnanců,“ nevěřícně kroutí hlavou poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, předsedkyně hnutí Trikolora Svobodní Soukromníci a zároveň stínová předsedkyně vlády této politické formace.

Stejného názoru je i Libor Vondráček, předseda Svobodných a stínový ministr zahraničí. „Evropská komise se pustila zcela neuváženě do prosazování „zelené“ ideologie. Vůbec přitom nehledí na to, jestli jsou předkládané návrhy v zájmu občanů, natož jednotlivých členských států. Jednotlivá opatření se zřejmě pokusí prosadit formou nařízení, pro která stačí pouze většina v Europarlamentu a Radě EU. Členské státy a jejich parlamenty tak budou postaveny před hotovou věc. I v případě použití směrnic by byla pravomoc parlamentů jen symbolická, a právě tento princip považujeme za naprosto nepřijatelný. Není možné, aby cca 60 % české legislativy vznikalo v Bruselu. Jako Trikolora Svobodní Soukromníci proto prosazujeme změnu Ústavy, škrtnutí článku 10a a nadřazení českého práva nad unijní, aby se definitivně jen a pouze na našem území rozhodovalo o tom, jestli ten či onen unijní předpis bude platit pro naše občany. České národní zájmy musí být na prvním místě, protože Česká republika není žádnou unijní kolonií, ale suverénním a hrdým státem,“ uvedl Libor Vondráček, předseda Svobodných.

Podle Petra Bajera, předsedy Soukromníků a stínového ministra životního prostředí tento odmítavý postoj k ekologickému balíčku Evropské komise však zároveň neznamená, že by formace Trikolora Svobodní Soukromníci nechtěla chránit životní prostředí. „Nicméně odmítáme bezhlavý evropský diktát, který je navíc v mnoha ohledech namířen proti českým národním zájmům. Snižování emisí skleníkových plynů a dalších forem ekologické zátěže nesmí být honem na čarodějnice, který odskáčou firmy, jejich zaměstnanci, ale také všichni občané na zvýšených nákladech či dokonce nových či vyšších daních, jak plánují evropští úředníci. Naopak musí vznikat jako symbióza mezi odborníky, zástupci průmyslu a ochránci životního prostředí. Propadnout do náručí ekologických alarmistů je cestou do pekel. Chránit životní prostředí jde i jinak, než nám to předvádí Evropská komise,“ uvedl Petr Bajer, předseda Soukromníků.

„Evropská komise se rozhodla, že svým direktivním zásahem přeskupí řadu průmyslových odvětví. Nejde jen o emisní povolenky nebo uhlíkové clo, jde také o závažné regulační zásahy do automobilového či developerského průmyslu, které se v konečném důsledku odrazí ve zvýšených cenách pro koncového spotřebitele nebo růstu daňové zátěže. Jako Trikolora Svobodní Soukromníci kategoricky odmítáme další posilování role státu či Evropské unie nad podnikáním, což se bezpodmínečně také týká opatření souvisejících s novým ekologických balíčkem. Budeme hájit zájmy českých podnikatelů a živnostníků, ať už v tradičních, nebo moderních průmyslových odvětvích, a podporovat inovace a kreativitu. Za české podnikatele odmítám nadřazenost eurounijní byrokracie, a už vůbec nesmíme připustit posilování moci neexistujícího státu. EU je spolek, nikoli impérium, doplnil Radomil Bábek, stínový ministr průmyslu a obchodu formace Trikolora Svobodní Soukromníci.

Zdroj: zde.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Radomil Bábek

Radomil Bábek

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Radomil Bábek

Radomil Bábek

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31