Vymění vláda naše právo veta za 15 starých tanků, ptá se senátní kandidát

Vymění vláda naše právo veta za 15 starých tanků, ptá se senátní kandidát

Oficiální návštěva německého kancléře Olafa Scholze v Praze má zajímavou dohru. Ředitel ZOO Chleby a kandidát do Senátu René Franěk si totiž povšiml toho, že místo hledání celoevropského řešení energetické krize byla v Praze řeč hlavně o omezení práva veta při hlasování v Evropské unii. Německý kancléř totiž po jednání s českým premiérem Petrem Fialou znovu rozjitřil emoce, když připomněl, že kvůli urychlení schvalovacích procesů napříč orgány EU by chtěl prosadit změnu práva veta na hlasování kvalifikovanou většinou.

„Všichni jsme čekali, co vzejde z návštěvy německého kancléře Scholze v Praze. Zda se bude jednat o tom přetřásaném ‚celoevropském‘ řešení energetické krize. Nějaké by to tedy už chtělo, to ne že ne… A nějak se stalo, že místo řešení cen energií přišel Scholz s tím, že nejlepší ze všeho bude, když nám odebere právo veta,“ komentoval René Franěk návštěvu německého kancléře. „Já jsem byl tedy překvapen. Říkal jsem si, jak budou probírat to pověstné pozastavení německého průmyslu v rámci solidarity s naší zemí, a ono ne. Pana kancléře víc než energie trápí to, že nám zbyly nějaké rozhodovací pravomoci,“ uvedl Franěk, který v minulosti působil také jako předseda v komisi pro vojenství. A v této souvislosti proto vyřkl nahlas několik otázek. 

„Opravdu jsou to ty tanky, které jsou starší než ty, co jsme poslali na Ukrajinu? Komu budeme muset platit za modernizaci a vybavení servisní základny? Jak moc jste tím zatížili náš veřejný rozpočet?“ ptá se Franěk, který je prý na rozdíl od premiéra Petra Fialy s výsledkem jednání dvou státníků nespokojený. „Fiala je s tímto danajským darem a výsledkem jednání prý velmi spokojen. Já bych tedy s tím, že dost možná přijdeme o právo veta a jako bonus si za to ještě něco i připlatíme, spokojen nebyl. Každý jsme už ale nějaký,“ dodal Franěk, podle kterého je právo veta nedotknutelné.

René Franěk, kandidát do Senátu za Svobodné

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31