Podle všeho se na Jičínsku a Nymbursku odehraje zajímavý souboj o senátní křeslo. Proti dosavadnímu senátorovi a místopředsedovi TOP 09 Tomáši Czerninovi se postavilo dalších šest kandidátů. Krajský zastupitel za hnutí ANO Jaromír Dědeček, učitelka Eva Kotyzová za SPD, starostka Dana Kracíková za STAN, redaktorka Marta Martinová za Piráty, právník Václav Ort v dresu KSČM a ředitel ZOO Chleby René Franěk, kterého do souboje o křeslo senátora vysílají Svobodní. A právě posledně jmenovaný se teď obul do senátora Czernina.
Nymbursko a Jičínsko žádného zástupce v Senátu nemá,“ rýpl si do současného senátora Tomáše Czernina z TOP 09 ředitel středočeské ZOO Chleby René Franěk. „Chci hájit zájmy lidí, kteří tu žijí. A dovolím si tvrdit, že stávající senátor to nedělal. Hájil zájmy voličů žijících mimo Českou republiku, aby mohli korespondenčně volit, ale například pro zmrazení platů politiků u nás v zemi ruku nezvedl! Hájí zájmy Bruselu místo zájmů České republiky. A hájí zájmy svého stranického sekretariátu, místo toho, aby řešil skutečné problémy lidí v regionu,“ nebral si servítky Franěk, který připomněl, že v regionu podniká mnoho let a za ty roky potkal tisíce a tisíce lidí. „Rád se s nimi bavím. Znám jejich problémy i radosti, máme je podobné. Mou vizí je být velvyslancem regionu, nikoli loutkou s předem vymyšlenou agendou. Jičínsko a Nymbursko si zaslouží mít v Senátu silný hlas,“ dodal Franěk.
Podle Fraňka je teď zřejmé, že většina lidé řeší jeden velký problém, který souvisí s dopady růstu cen. „Nevím, jak velký polštář financí nechat na zimu a zda takový bude vůbec v našich silách vytvořit. V tomto ohledu myslím na ostatní firmy a domácnosti, jak si asi poradí. Přitom existuje několik možností, jak našim občanům ulevit. Když už nemáme vlastní řešení, dá se inspirovat u okolních států. Nic z toho tu však nepozorujeme,“ je nespokojený se současným přístupem vlády zakladatel a ředitel ZOO Chleby.
„Výkon vlády je z mého pohledu zatím opravdu slabý. Myslím, že to hned na začátku přehnali s podporou Ukrajinců na úkor českých občanů. Lidé začínají být opravdu naštvaní. Ve výsledku se ta nadměrná solidarita bohužel otočí proti těm, kteří ji skutečně potřebují. V mnoha otázkách se také vláda chová papežštěji než papež na úkor našich zájmů. Je evidentní, že nemají jasnou strategii postupu a vymýšlejí často nesmysly, jako je třeba sektorová daň,“ myslí si René Franěk, který volá po dočasném zrušení DPH.
René Franěk,kandidát do Senátu za Svobodné
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.
Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.
Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.
Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.
Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.
Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.
Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.
