Vondráček pro Echo24: Žádná pandemie tu není. Roušku jsem neměl strašně dlouho.

Vondráček pro Echo24: Žádná pandemie tu není. Roušku jsem neměl strašně dlouho.

Přinášíme vám rozhovor předsedy Libora Vondráčka pro Echo 24.

Libor Vondráček patří k vůbec nejmladším předsedům parlamentních stran v historii. Jeho Svobodní se sice zatím nikdy do sněmovny nedostali, zato se jim v loňských volbách podařilo prolomit dveře do senátu. Letos v říjnu jdou do voleb jako jedna strana společně s Trikolórou a Soukromníky. Lídr jihočeské kandidátky v rozhovoru mimo jiné vyloučil povolební spolupráci s hnutím ANO, Piráty i komunisty. Je třeba zrušit pandemickou pohotovost, žádnou pandemii tu nemáme. Musíme se chovat zodpovědně, ale normálně žít, říká Vondráček.

Průměrný věk kandidátů do sněmovny je dnes skoro 49 let, každé volby mírně stoupá. A zdá se, že mladší generace příliš zájem o politiku nejeví. Co vás jako sedmadvacetiletého láká na politice? Proč se chcete stát poslancem?

Když jsem vystudoval práva, tak jsem chtěl jsem jít dělat soudce. Přede mnou byla i možnost kandidovat. A protože mě k tomu část členů hecovala, tak jsem si řekl, že to zkusím. Jsem si vědom toho, že podle současných zákonů asi těžko budu moct soudit tak, abych s tím mohl být opravdu spokojený. Zákony soudce nezmění. Mým cílem je teď zákony měnit a hlavně řadu z nich rušit a nikde jinde než ve sněmovně to nejde.

Jak si to rušení zákonů představujete?

Zákonů je strašně moc a ta džungle se obrací proti lidem. Čím větší je džungle, tím snazší je tu džungli použít proti prostému občanovi. Ani právníci už se dneska nevyznají v tom, co je zákonné a co není. Poslední dva roky to byl naprostý extrém, nikdo nevěděl, co platí. V české legislativě je už asi sto tisíc předpisů, které přišly z Bruselu. Předpisy, které nám říkají, že nesmíme prodávat jablka lehčí než devadesát gramů. Když pak někdo prodá jablko, které má osmdesát devět gramů, fakticky se dopouští porušení předpisu. Množství předpisů snižuje jejich sílu i úctu lidí k nim, proto je třeba ty zákony rušit. Pak můžeme rušit i úřady a konkrétní místa, která na dodržování zákonů dohlížejí, a tím pádem časem začít snižovat daně. Úspory musíme hledat na straně státu.

Zeštíhlit stát chtěl už Andrej Babiš a dnes tu místo toho máme rekordní počty úředníků i dalších státních zaměstnanců.

Pokud škrtneme zákony, sníží se množství agendy, na kterou je třeba dohlížet. Pak můžeme škrtat ta pracovní místa i některé úřady. Máme seznam třiceti šesti úřadů ke škrtnutí. Spočítali jsme, že i bez změny legislativy bychom tak mohli ušetřit 180 miliard. Dalších 140 miliard bychom dokázali ušetřit během dalších dvou až tří let. Andrej Babiš nejen že přijímal nové úředníky, ale také zvyšoval jejich mzdy, to znamená, že se za těch osm let, kdy byl ve vládě Andrej Babiš, zvedly náklady na státní aparát o nějakých 70 procent. Babišova politika je krátkozraká. Pro nás je to filosofické téma, ne marketingový tah.

Považujete za normální, aby byl takový rozdíl mezi platy ve státní a privátní sféře?

Pro naši ekonomiku je to toxický jev. Podnikatelé nemohou počítat s tolika schopnými lidmi jako dřív. Vlivem byrokracie nemohou nabídnout lepší platy, protože si musí platit řadu poradenských firem, aby řádně vyplnili dotační tituly a aby splnili všechny předpisy To, že vedle toho se ještě navíc přidává zaměstnancům ve veřejném sektoru, je zkrátka blbě. Je potřeba nejen snižovat množství úředníků, ale i snižovat rozdíl v platech a obrátit ho.

Zatím mluvíme o plánech. S kolika procenty byste mohli ve sněmovně něco změnit?

Pro mě je to pět procent, protože Svobodní nikdy do sněmovny nepronikli. Říkat, že chceme přes padesát procent by od nás bylo v době, kdy ještě nemáme ani jednoho poslance, odvážné.

A s pěti procenty něco změníte?

Určitě. Pro řadu věcí, u kterých hrozí, že budou schválené, je potřeba ústavní většina. Když tam bude sedět deset patnáct lidí, kteří nikdy nezvednou ruku pro něco podobného jako pandemický zákon, tak už to dostává vládu do jiné role.

Co říkáte na to, že i v době velmi mírného nárůstu počtu nakažených covidem-19 se stále musí nosit roušky?

V první řadě je potřeba respektovat rozhodnutí soudu a neobcházet je. V druhé řadě je třeba zrušit pandemickou pohotovost, protože se tu žádná pandemie v tuto chvíli nekoná. To není pandemie. Dřív jsme vyhlašovali epidemii chřipky, když bylo šestnáct set nemocných na sto tisíc obyvatel. Myslím, že tohoto čísla jsme nedosáhli ani v tom největším peaku. Teď tu pandemie není, my se musíme chovat zodpovědně, ale normálně žít, ne se tady sledovat a zvykat si, že to je nový normál.

Normálem se stalo i to, že tu zůstala platit určitá protiepidemická pravidla, která ale velká část lidí nedodržuje, protože nedávají vůbec žádný smysl. Navíc ani jejich dodržování není zvlášť vyžadováno, ovšem stále jsou v platnosti.

Já už jsem na sobě neměl roušku strašně dlouho. Cestuji veřejnou dopravou a chodím do obchodu a jen jednou mě upozornila paní u kasy. Tak jsem řekl, že respirátor nemám, ale že cítím, jak jim voní rohlíky, a že mám v pořádku čich, takže se nemusí bát.

Co si myslíte o evropské zelené dohodě (tzv. Green Dealu)? Jak se stavíte třeba k plánovanému ukončení výroby aut se spalovacími motory do roku 2035?

Babiš to údajně schválil, protože nechtěl být za potížistu. Náš postoj je, že to musíme zkrátka odmítnout. Je nesmysl, aby něco takového Unie řešila. Vůbec nám nemá mluvit do toho, jaká auta se tu prodávají. Jestli si lidi budou chtít kupovat auta se spalovacím motorem i po roce 2035, tak by si je měli mít možnost kupovat a měli by se tu vyrábět, pokud po nich bude poptávka.

Jak si představujete důchodovou reformu v nejbližších letech?

Současný systém je neudržitelný. V programu máme jednu věc, která by tomu mohla pomoci. Lidé, kteří jsou dnes v produktivním věku, by mohli část ze svých daní přímo odkázat svým rodičům, aby jim zvedli důchod. Je tady i varianta, že by všichni lidé měli stejný nebo podobný odvod a důchod by byl rovný.

V ČR potřebujeme zdaleka nejvíce ročních platů na pořízení bydlení v EU. Jak to chcete změnit? Jaké možnosti má podle vás stát, aby zvýšil dostupnost bydlení?

Jde to řešit tak, že se zvýší nabídka bytů. Je potřeba v první řadě řešit legislativu stavební tak, abychom tam nedělali zbytečné byrokratické překážky. Druhá věc je, že pokud tady máme opravdu bytovou krizi, tak je potřeba se vykašlat na některé předpisy, které podmiňují kolaudaci bytů. Abyste mohl zkolaudovat byt, tak musí být udržitelný, zateplený, energeticky neutrální a tak dále.

Chybí nám dálnice i kvalitní železniční koridory pro spojení se zahraničím. Jakým způsobem to chcete změnit?

Za mě byl docela dobrý nápad, že by se dělaly spojnice krajských měst pomocí dálnic, kdy by se ulehčilo Praze, protože všichni, kteří cestují v rámci Čech, to berou zpravidla přes Prahu. Na Moravě je to trošku jinak. Co se týče vysokorychlostních tratí, tak vidím problém v tom, že se dělají plány, ale trvá strašně dlouho, než se realizují. Když pak dojde na realizaci, tak to řešení už není ideální.

A jaký máte názor na homosexuální manželství?

Myslíte, že budou práva mužů a žen zrovnoprávněna, když budeme říkat ženám muži? Já myslím, že ne. Ten pojem má nějaký význam. Muž je muž, žena je žena a manželství je manželství. To ale neznamená, že nemůžeme zrovnoprávnit svazek lidí, kteří se mají rádi, ale nejsou schopni uzavřít manželství, protože mají stejné pohlaví. Tak, jako nejsou schopni zplodit děti, tak nejsou schopni naplnit český význam pojmu manželství. Pokud ale mají různá práva v oblasti matričního práva, v oblasti nahlížení do lékařských zpráv nebo práva dědického, tak v tomto smyslu ty jejich práva vyrovnejme.

Jste uvnitř uskupení, za které kandidujete, rozhodnuti, s kým byste po volbách nešli do vlády?

Filozoficky jsou nám strašně vzdálení komunisti. A pak ti, kteří si sice komunisti neříkají, ale Marxovo učení vyznávají poměrně dost, to jsou Piráti. Zároveň jsou tady i strany, které jsou nepředvídatelné a schopné všeho, to je typicky třeba ANO.

S kým si spolupráci naopak představit dovedete?

To je pravicová ODS. Všechny tři strany (Trikolóra Svobodní Soukromníci – pozn. red.) vznikly z toho důvodu, že ODS přestala plnit svoji roli, akorát si to ti členové uvědomili v jiném čase. Všichni máme k ODS blízko, dál pak máme k TOP 09 nebo KDU-ČSL.

Zdroj: Echo 24

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31