Vondráček pro Echo24: Žádná pandemie tu není. Roušku jsem neměl strašně dlouho.

Vondráček pro Echo24: Žádná pandemie tu není. Roušku jsem neměl strašně dlouho.

Přinášíme vám rozhovor předsedy Libora Vondráčka pro Echo 24.

Libor Vondráček patří k vůbec nejmladším předsedům parlamentních stran v historii. Jeho Svobodní se sice zatím nikdy do sněmovny nedostali, zato se jim v loňských volbách podařilo prolomit dveře do senátu. Letos v říjnu jdou do voleb jako jedna strana společně s Trikolórou a Soukromníky. Lídr jihočeské kandidátky v rozhovoru mimo jiné vyloučil povolební spolupráci s hnutím ANO, Piráty i komunisty. Je třeba zrušit pandemickou pohotovost, žádnou pandemii tu nemáme. Musíme se chovat zodpovědně, ale normálně žít, říká Vondráček.

Průměrný věk kandidátů do sněmovny je dnes skoro 49 let, každé volby mírně stoupá. A zdá se, že mladší generace příliš zájem o politiku nejeví. Co vás jako sedmadvacetiletého láká na politice? Proč se chcete stát poslancem?

Když jsem vystudoval práva, tak jsem chtěl jsem jít dělat soudce. Přede mnou byla i možnost kandidovat. A protože mě k tomu část členů hecovala, tak jsem si řekl, že to zkusím. Jsem si vědom toho, že podle současných zákonů asi těžko budu moct soudit tak, abych s tím mohl být opravdu spokojený. Zákony soudce nezmění. Mým cílem je teď zákony měnit a hlavně řadu z nich rušit a nikde jinde než ve sněmovně to nejde.

Jak si to rušení zákonů představujete?

Zákonů je strašně moc a ta džungle se obrací proti lidem. Čím větší je džungle, tím snazší je tu džungli použít proti prostému občanovi. Ani právníci už se dneska nevyznají v tom, co je zákonné a co není. Poslední dva roky to byl naprostý extrém, nikdo nevěděl, co platí. V české legislativě je už asi sto tisíc předpisů, které přišly z Bruselu. Předpisy, které nám říkají, že nesmíme prodávat jablka lehčí než devadesát gramů. Když pak někdo prodá jablko, které má osmdesát devět gramů, fakticky se dopouští porušení předpisu. Množství předpisů snižuje jejich sílu i úctu lidí k nim, proto je třeba ty zákony rušit. Pak můžeme rušit i úřady a konkrétní místa, která na dodržování zákonů dohlížejí, a tím pádem časem začít snižovat daně. Úspory musíme hledat na straně státu.

Zeštíhlit stát chtěl už Andrej Babiš a dnes tu místo toho máme rekordní počty úředníků i dalších státních zaměstnanců.

Pokud škrtneme zákony, sníží se množství agendy, na kterou je třeba dohlížet. Pak můžeme škrtat ta pracovní místa i některé úřady. Máme seznam třiceti šesti úřadů ke škrtnutí. Spočítali jsme, že i bez změny legislativy bychom tak mohli ušetřit 180 miliard. Dalších 140 miliard bychom dokázali ušetřit během dalších dvou až tří let. Andrej Babiš nejen že přijímal nové úředníky, ale také zvyšoval jejich mzdy, to znamená, že se za těch osm let, kdy byl ve vládě Andrej Babiš, zvedly náklady na státní aparát o nějakých 70 procent. Babišova politika je krátkozraká. Pro nás je to filosofické téma, ne marketingový tah.

Považujete za normální, aby byl takový rozdíl mezi platy ve státní a privátní sféře?

Pro naši ekonomiku je to toxický jev. Podnikatelé nemohou počítat s tolika schopnými lidmi jako dřív. Vlivem byrokracie nemohou nabídnout lepší platy, protože si musí platit řadu poradenských firem, aby řádně vyplnili dotační tituly a aby splnili všechny předpisy To, že vedle toho se ještě navíc přidává zaměstnancům ve veřejném sektoru, je zkrátka blbě. Je potřeba nejen snižovat množství úředníků, ale i snižovat rozdíl v platech a obrátit ho.

Zatím mluvíme o plánech. S kolika procenty byste mohli ve sněmovně něco změnit?

Pro mě je to pět procent, protože Svobodní nikdy do sněmovny nepronikli. Říkat, že chceme přes padesát procent by od nás bylo v době, kdy ještě nemáme ani jednoho poslance, odvážné.

A s pěti procenty něco změníte?

Určitě. Pro řadu věcí, u kterých hrozí, že budou schválené, je potřeba ústavní většina. Když tam bude sedět deset patnáct lidí, kteří nikdy nezvednou ruku pro něco podobného jako pandemický zákon, tak už to dostává vládu do jiné role.

Co říkáte na to, že i v době velmi mírného nárůstu počtu nakažených covidem-19 se stále musí nosit roušky?

V první řadě je potřeba respektovat rozhodnutí soudu a neobcházet je. V druhé řadě je třeba zrušit pandemickou pohotovost, protože se tu žádná pandemie v tuto chvíli nekoná. To není pandemie. Dřív jsme vyhlašovali epidemii chřipky, když bylo šestnáct set nemocných na sto tisíc obyvatel. Myslím, že tohoto čísla jsme nedosáhli ani v tom největším peaku. Teď tu pandemie není, my se musíme chovat zodpovědně, ale normálně žít, ne se tady sledovat a zvykat si, že to je nový normál.

Normálem se stalo i to, že tu zůstala platit určitá protiepidemická pravidla, která ale velká část lidí nedodržuje, protože nedávají vůbec žádný smysl. Navíc ani jejich dodržování není zvlášť vyžadováno, ovšem stále jsou v platnosti.

Já už jsem na sobě neměl roušku strašně dlouho. Cestuji veřejnou dopravou a chodím do obchodu a jen jednou mě upozornila paní u kasy. Tak jsem řekl, že respirátor nemám, ale že cítím, jak jim voní rohlíky, a že mám v pořádku čich, takže se nemusí bát.

Co si myslíte o evropské zelené dohodě (tzv. Green Dealu)? Jak se stavíte třeba k plánovanému ukončení výroby aut se spalovacími motory do roku 2035?

Babiš to údajně schválil, protože nechtěl být za potížistu. Náš postoj je, že to musíme zkrátka odmítnout. Je nesmysl, aby něco takového Unie řešila. Vůbec nám nemá mluvit do toho, jaká auta se tu prodávají. Jestli si lidi budou chtít kupovat auta se spalovacím motorem i po roce 2035, tak by si je měli mít možnost kupovat a měli by se tu vyrábět, pokud po nich bude poptávka.

Jak si představujete důchodovou reformu v nejbližších letech?

Současný systém je neudržitelný. V programu máme jednu věc, která by tomu mohla pomoci. Lidé, kteří jsou dnes v produktivním věku, by mohli část ze svých daní přímo odkázat svým rodičům, aby jim zvedli důchod. Je tady i varianta, že by všichni lidé měli stejný nebo podobný odvod a důchod by byl rovný.

V ČR potřebujeme zdaleka nejvíce ročních platů na pořízení bydlení v EU. Jak to chcete změnit? Jaké možnosti má podle vás stát, aby zvýšil dostupnost bydlení?

Jde to řešit tak, že se zvýší nabídka bytů. Je potřeba v první řadě řešit legislativu stavební tak, abychom tam nedělali zbytečné byrokratické překážky. Druhá věc je, že pokud tady máme opravdu bytovou krizi, tak je potřeba se vykašlat na některé předpisy, které podmiňují kolaudaci bytů. Abyste mohl zkolaudovat byt, tak musí být udržitelný, zateplený, energeticky neutrální a tak dále.

Chybí nám dálnice i kvalitní železniční koridory pro spojení se zahraničím. Jakým způsobem to chcete změnit?

Za mě byl docela dobrý nápad, že by se dělaly spojnice krajských měst pomocí dálnic, kdy by se ulehčilo Praze, protože všichni, kteří cestují v rámci Čech, to berou zpravidla přes Prahu. Na Moravě je to trošku jinak. Co se týče vysokorychlostních tratí, tak vidím problém v tom, že se dělají plány, ale trvá strašně dlouho, než se realizují. Když pak dojde na realizaci, tak to řešení už není ideální.

A jaký máte názor na homosexuální manželství?

Myslíte, že budou práva mužů a žen zrovnoprávněna, když budeme říkat ženám muži? Já myslím, že ne. Ten pojem má nějaký význam. Muž je muž, žena je žena a manželství je manželství. To ale neznamená, že nemůžeme zrovnoprávnit svazek lidí, kteří se mají rádi, ale nejsou schopni uzavřít manželství, protože mají stejné pohlaví. Tak, jako nejsou schopni zplodit děti, tak nejsou schopni naplnit český význam pojmu manželství. Pokud ale mají různá práva v oblasti matričního práva, v oblasti nahlížení do lékařských zpráv nebo práva dědického, tak v tomto smyslu ty jejich práva vyrovnejme.

Jste uvnitř uskupení, za které kandidujete, rozhodnuti, s kým byste po volbách nešli do vlády?

Filozoficky jsou nám strašně vzdálení komunisti. A pak ti, kteří si sice komunisti neříkají, ale Marxovo učení vyznávají poměrně dost, to jsou Piráti. Zároveň jsou tady i strany, které jsou nepředvídatelné a schopné všeho, to je typicky třeba ANO.

S kým si spolupráci naopak představit dovedete?

To je pravicová ODS. Všechny tři strany (Trikolóra Svobodní Soukromníci – pozn. red.) vznikly z toho důvodu, že ODS přestala plnit svoji roli, akorát si to ti členové uvědomili v jiném čase. Všichni máme k ODS blízko, dál pak máme k TOP 09 nebo KDU-ČSL.

Zdroj: Echo 24

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31