Tisková zpráva – Svobodní zahájili kontaktní kampaň, rozdají půl milionu novin

Tisková zpráva – Svobodní zahájili kontaktní kampaň, rozdají půl milionu novin

Koalice Svobodní, Liberland a Radostné Česko – Odejdeme bez placení zahájila v pondělí 6. května kontaktní kampaň. Několik desítek dvou až tříčlenných týmů rozdá až do voleb po celém Česku na půl milionu kusů volebních novin. „Podařilo se nám aktivizovat zhruba několik set dobrovolníků po celé republice. Jsem moc rád, že naši podporovatelé umějí přidat ruku k dílu a za to jim patří velký dík,“ říká lídr kandidátky Vít Jedlička.

 

Kontaktní týmy v ulicích, lídři letadlem do všech krajských měst

Koaliční volební noviny obsahují vše podstatné, s čím jdou Svobodní, Liberland a Radostné Česko do voleb. Shrnují základní programové teze, vysvětlují 5 základních reformních bodů, které chce koalice v EU prosadit, ale také popisují příběhy klíčových kandidátů a s nadsázkou a úsměvem testují znalosti voličů o EU. „Kdo si těch osm stran A3 přečte, bude mít jasno v tom, jakým způsobem chceme Unii reformovat a co uděláme, když se to nepodaří. Já je přečetl za 20 minut. Rozhodně nenudí,“ popisuje volební noviny dvojka kandidátky a předseda Svobodných Tomáš Pajonk. Dobrovolníci, kteří budou materiály rozdávat, jsou především členové Svobodných, jejich kamarádi a podporovatelé. V plánu je, že se kontaktní týmy alespoň jednou objeví v ulicích všech okresních měst a opakovaně v těch krajských. Kalendář kontaktní kampaně obsahuje více než stovku míst. Mimo dobrovolníků v ulicích se voliči po celé zemi potkají i s první trojkou kandidátky. Kvůli úspoře času budou lídři přesouvat letadlem Cirrus z volebního klipu pilotovaným trojkou kandidátky a předsedou Radostného Česka Boleslavem Buzkem. „Máme v plánu obletět podstatnou část krajských měst. Už se na to moc těším,“ říká Boleslav Buzek.

 

Návrat před Lisabon

Základním cílem koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka je zeštíhlení EU na úroveň zóny volného obchodu, pohybu pracovních sil a pohybu osob. „Tento požadavek není v rámci Evropy ojedinělý. Jsme přesvědčeni, že umíme sehnat dostatečnou podporu minimálně pro to, aby se tato diskuse v rámci Evropského parlamentu zahájila,“ říká dvojka kandidátky a předseda Svobodných Tomáš Pajonk. V případě úspěchu hodlají kandidáti koalice prosadit pět základních požadavků, bez nichž nedává členství v EU smysl. Je to:

 

  • zrušení povinnosti přijmout euro
  • zastavení centralizace imigrační a azylové imigrační politiky
  • zásadní snížení množství byrokracie
  • vrácení členským zemím právo veta v klíčových otázkách integrace
  • změnu hlasovacího řádu pléna europarlamentu

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31