Svobodní vyrazili diskutovat s mládeží na klimatický pátek. Takto to dopadlo

Svobodní vyrazili diskutovat s mládeží na klimatický pátek. Takto to dopadlo

Hnutí studentů Fridays for Future svolalo na tento pátek demonstraci na pražské Malostranské náměstí. Po delší odmlce chtěli představitelé této ekonomické iniciativy upozornit na negativní dopady těžby uhlí na životní prostředí.

Mladí studenti, vybaveni transparenty s nápisy jako „Už nám dochází čas“, „Neudržitelný systém krade budoucnost nám všem“ nebo „Každému z nás lásku planeta dá, když na ni nebudeš s*át“, však měli nečekanou návštěvu. Této demonstrace se zúčastnili také zástupci Svobodných, kteří se naopak vybavili transparenty s nápisy jako „Chceme svobodu místo klimatického socialismu“ nebo „Petice proti uhlíkovému naturalismu“.

„Svobodní tvrdí, že to má být trh, jenž bude určovat, kterou surovinu budeme využívat, protože jedině trh vede k efektivnímu zacházení se všemi zdroji a zabraňuje tedy plýtvání,“ uvedl přímo na demonstraci Libor Vondráček, předseda Svobodných. Podle jeho slov to však neznamená, že by jeho strana prosazovala „drancování přírody“.

„Neříkáme, že nám nezáleží na naší přírodě. Ekologie i ekonomie mají stejný základ slova, a i proto je nelogické, aby tyto dva pojmy byly kladeny proti sobě. Pokud ekologie a ekonomie jdou ruku v ruce, pak teprve dochází jak k tomu, že se nevyčerpává krajina, tak k tomu, že se nevyčerpávají naše ekonomické zdroje. A zároveň nedochází k tomu, že se zbytečně naše země dostává do závislosti na někom, když sami máme poměrně dost vlastních zdrojů,“ vysvětli Vondráček.

Místopředseda Svobodných Luboš Zálom pak vysvětlil, proč chtěli protestujícím studentům nabídnout jiný pohled na problematiku těžby uhlí. „Neexistuje vědecký konsensus, že by za oteplování planety mohla průmyslová činnost,“ připomněl Zálom s tím, že se domnívá, že ekologičtí alarmisté jsou vedeni morálními stanovisky, které zhmotňuje nenávist vůči lidem, pokroku a jakémukoliv bohatství.

„Když si před pár měsíci Putin dovolil zaútočit na Ukrajinu, tak to udělal proto, že si byl jistý, že s tím Západ neudělá skoro nic, protože si ekonomicky a energeticky podmanil nejsilnější zemi v Evropě, což je samozřejmě Německo,“ pokračoval Luboš Zálom. „Ukázalo se, jak nebezpečné je zaměřit se na obnovitelné zdroje. Naopak bychom se měli soustředit na jadernou energetiku a rozumné dotěžení uhlí,“ dodal místopředseda Svobodných.

Zdroj: Parlamentní listy + Facebook Svobodní

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31