Reportáž z přednášky Libora Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR

Reportáž z přednášky Libora Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR

Předseda Svobodných Libor Vondráček vysvětluje jak se zbavit nadřazenosti Lisabonskéké smlouvy nad našim právem

Proč si ke své 49. tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze  vybral právník na mezinárodní právo a předseda  Svobodných Libor Vondráček právě toto téma vysvětlil tím, že ho jako znalce mezinárodního práva zaujala mediální reakce EU vůči Velké Británii (VB) po jejím odchodu z EU. EU vyhrožovala VB, že zavede nové obchodní překážky a všemi prostředky bojovala  proti volnému obchodu s ní, přestože se zavázala v roce 1994 podepsáním  Smlouvy o volném obchodu u Světové mezinárodní organizace  brojit proti těm kteří nechtějí uznávat mezinárodní právo na volný obchod. Ve smlouvě se zavázala, že bude rušit obchodní překážky a nebude nové vytvářet. A přitom právě s nimi začala VB po BREXITU hrozit. Když jí to bylo vytýkáno odvolávala se na existující výjimky v podepsané smlouvě o volném obchodu. Libor Vondráček zjistil, že skutečně existují v této smlouvě 4 výjimky připouštějící vytvořit speciální obchodní podmínky a rozhodl se je podrobně prostudovat. Ve své přednášce seznámil přítomné nejen s jejich zněním, ale zejména s jejich důsledky. Aby se před nimi ČR dopředu vyvarovala při případném odchodu z diktátorské struktury EU.

Připomnělo mi to podobnou situaci jaká proběhla v roce 2018 s jinou, rovněž velice nebezpečnou smlouvou EU, s Istanbulskou úmluvou (IÚ). IÚ ve svém textu bojuje za ženy v islámských státech a EU počítá s tím, že nikdo už nebude číst doplňky k ní.  Při jejím podpisu si zřejmě každý premiér řekne, stejně jako náš tehdejší premiér Andrej Babiš, proč by hezké okaté ženské měly strašit v Burkách a podepíše jí. Jenže tehdy měla IÚ smůlu, že si text prostudoval zkušený politik, ministr školství v první Klausově vládě 1992-4, a vysoce vzdělaný katolický kněz,  kaplan Jeho Svatosti a probošt Kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pažském a především zkušený lingvista Mons. Petr Piťha, který ví, že skrytá nebezpečí jsou ve většině podobných smluv právě v jejich doplňcích. Po jejich prostudování upozornil na to, že v doplňcích  IÚ je ukryt doslova ďábel. Viz článek v naší revui SENÁT ZABRÁNIL UZÁKONĚNÍ HRŮZOSTRAŠNÝCH ZÁKONŮ VE JMÉNU GENDERISTŮ A HOMOSEXUALISTŮ. A to zabránilo tomu, že nebyla v roce 2018 přijata našim parlamentem. Na štěstí první komora našeho parlamentu ji ani letos nepřijala. Ale to je na jiný článek. Vracím se ze svého DéJá vu na přednášku Libora Vondráčka, předsedy jediné pravicové strany u nás, Svobodných. Ten rovněž prostudoval na základě jakých výjimek se mohla EU k samostatnému státu VB tak chovat a zda tím nepřekračovala zákony mezinárodního práva. 

Již z názvu přednášky Mrazivá fakta o právu EU a ČR  je zřejmé, že EU zákony mezinárodního práva překračovala. Nabitému sálu sdělil Libor Vondráček, že i když se o to snažil, nenašel jedinou ze čtyř  existujících výjimek žádnou,  která by se dala použít proti volnému obchodu  EU s VB:  

  1. Výjimka: EU se snažila zavést pro Brity cla na základě antidumpingových cel, dočasných ochranných opatření, bezpečnostních a jiných výjimek.  V minulé volební kampani kritizovali neoliberálové v USA na Danu Trumpovi, zavedení antidompingových cel vůči čínskému dovozu oceli do USA. Nešlo vůbec o politický boj, ale o to, že čínská vláda se rozhodla zadotovat obroskými prostředky čínskou ocel a rozvážet jí do světa za nízké ceny. Až by vytlačila z trhu domácí výrobce, přestala by s dotacemi, ale už by bylo pozdě pro domácí výrobce. Takto by mohla Čína pokračovat i s dalšími oblastmi trhu. Nic podobného ale Velká Británie vůči EU nedělala. 
  2. Výjimka: zavedení dočasných ochranných opatření.  Kdyby naší republice například hrozil hladomor, pak by se naše vláda nedopustila zločinu, kdyby dotovala dovoz pšenice. To je odůvodnitelný důvod ochrany obyvatel. Při hrozící nezaměstnansti či nedostatku zboží rovněž.
  3. Výjimka: Zavedení bezpečnostních opatření. Když např. spolu země válčí, státy oprávněně chrání své země před dovozem zboží k nepříteli…
  4. Výjimka: Úzce vymezené dohody obchodu např. se slonovinou či vzácnými živočichy. Aby se zamezilo vyhynutí druhu, či zániku vzácné slonoviny na trhu. Pak se zavádějí mimořádné výjimky.  Ani jedna výjimka se ale nedá použít na to, co se dělo mezi EU a VB.

Porušila tedy EU mezinárodní právo?

Když přijala EU Istanbulskou mezinárodní úmluvu tak předpokládala, že bude platit nejen pro ní, ale i pro ostatní státy. A stále se o to snaží a je velice přísná pokud smlouvu sama požaduje. Ale zde se snažila vytvořit naopak nové překážky a neuznat již zaběhnuté podepsaní dohody. A co je zarážející, že jí její chování prošlo. Jediné vysvětlení pro takové chování podle pana Vondráčka je, že v mezinárodním právu stále platí pravidlo, že silnější pes určuje pravidla. EU byla tím silnějším psem. VB byla hrdá a tvářila se že to pro ni bylo vlastně výhodné a přijala diktát EU.

Po tomto úvodu se zdálo, že před EU není úniku ani po vystoupení z ní a když ještě k tomu přidáme názory, které šíří politici jako např. Dominik Fery s Luďkem Niedermanem, kteří si pochvalují, že EU je naprosto skvělá a ČR by bez ní nemohla fungovat prože bez EU by nebyl volný pohyb osob, bez EU by studenti nemohli jezdit na výměnné pobyty a členství v EU nám přináší hodně peněz navíc, pak není divu, že občané propadají skepsi, že si musí nechat všechno líbit a je po svoboném životě  v kapitalismu, o čemž snili v roce 1989.

Mají státy EU opravdu tyto výhody? 

EU opravdu garantuje náš pohyv ve státech EU. Je to pohodlně, a do Shengenského prostoru vstoupilo  i Švýcarsko, čímž mohlo zrušit kontroly na hranicích. Ale pokud jede o obchod zůstalo Švýcarsko nadále v EFTE a nemusí poslouchat všechny -ismy evropských moudrých kancléřek.  Švýcaři mohou klidně jíst třeba kulaté okurky. Všechny státy EFTY jednají jako Švýcarsko.  Rovněž Chorvatsko patří do Schengenu, aby se zbavilo kolon na hranicích. Rumunsko a Bulharsko jsou sice v EU, ale ne v Shengenu. Raději vydrží fronty na hranicích než přívaly tzv. uprchlíků. 

Evropský hospodářský prostor EHP (anglicky BSEC) poskytuje pro podnikatele zajištěnu možnost podnikat bez překážek. Ti díky tomu nejvíc ze všech obyvatel  touží být v evropském hospodářském prostoru. V EHP ale jsou tři státy bez členství v EU – Lichtenštejnsko, Island a Gronsko patřící do Evropského sdružení volného obchodu EFTA, která je členem EHP. Pokud bychom vystoupili z EU a stali se členy EFTY, pak nám nebezpečí nepodnikat v EHP nehrozí. Takže po vystoupení z EU bychom měli  do EFTY ihned  vstoupit.

Projekt Erasmus pro studenty  kterým také argumentují europeisté není pouze pro země v EU. Jsou v něm např. VB a Tureco a bylo by to jen na nás, zda tam budeme chtít posílat naše studenty.  Švýcaři řekli v referendu, že do něj studenty posílat nebudou, že je to  projekt neefektivní a bez užitku. My  máme spolupráci se Slovenskem a můžeme ji podepsat i s dalším zeměmi. Např. Jižní Korea, Japonsko a Austrálie mají ještě větší množství studentských výměn než Erasmus.

Argument.pánů Niedermanů, že členství v EU přináší ČR hodně peněz navíc, že jsme dosud vždy dostávali zpět z Bruselu více peněz než jsme do něj posílali. Ale my tímto penězovodem Praha Brusel posílali peníze se stoprocentní kvalitou nepodmíněné co si s nimi mají v  EU paní komisařky počít, zatímco nám diktoval Brusel že musíme stavět cyklostezky a ne dálnice, které potřebujeme nutněji, nemluvě o výstavbě nemocnic, hospiců a zejména domovů důchodců. Ale to by bylo ne na článek, ale přímo na knihu jak nesmyslně a neefektivně se používají peníze zejména díky zelenému údělu.  Třeba v Jinřichově hradci postavili za 13 milionů rozhlednu z níž nic moc nevuidíte, která už začíná padat a peníze na obnovu nejsou. Místostarosta toto zdůvodnil tím, že bylo potřeba  vyčerpat peníze  tak je vyčerpali.

Od letošního roku budeme posílat do EU navíc víc peněz, než co dostáváme. Ale Libor Vondráček je založením optimista a nalezl i na EU klady. Je naděje, že zase někdo dostane peníze na rozhlednu či cyklostezku, protže predikce ekonomického vývoje ČR je tak špatná, že budeme dostávat peníze stále jako země třetího světa. A nezapomínejme také, že v něčem EU předstihla komunistické země s jejich pětiletkami. Operační programy plánuje  užv sedmiletkách. 

Ale toto je pouze jedna z možností jak se zbavit diktatury EU. V dalším článku  se dozvíte že pan Vondráčk přišel na mnohem jednodušší možnot,  jak se zbavit nadřazenosti evropských zákonú nad našimi, aniž se musíme namáhat s referend a se zdlouhavým vystupováním z EU. A jak se tím staneme svobodnými a budeme moci obchodovat se všemi státy EU i světa jako Lichtenštejnsko, Švýcarsko a další státy sdružené v EFTA. 


<<<<<  Kliknutím na první stranu naší revue Fragmenty získáte na straně 6 v exkluzivním rozhovoru s Jeho Jasností Lichtenštejnským panovníkem knížetzem Hansem Adamem II. odpověď zda by podpořil  náš vstup do Sdružení volného obchodu EFTA jehož je předsedou: „To bych plně podpořil. Česko by bylo pro EFTA obohacenáím“ 

Předseda Svobodných Libor Vondráček podrobným studiem ústavy totiž objevil, že stačí pouze vyškrtnout z naší ústavy našimi poslanci článek 10a přidaný do ní před přijetím Lisabonské smlouvy. Tím se zbavíme toho, že je nám zákonodárství EU nadřazené  a budou spokojení jak zastánci, tak odpůrci EU. Budem si zase žít podle našeho zákonodásrství, jezdit svobodně a vést volný obchod jak se zeměmi EU tak i mimo ní, studenti mohou také studovat kde bucdou chtít. Žijí tak bohaté státy Lichtenštejnsko, Švýcatsko, Island a Gronsko.  

Neboli odebráním článku 10 z naší ústavy můžeme i jako členové EU  zamezit nadřazenosti zákonů EU nad našimi. A jak její odpůrci, tak její obdivovatelé budou spokojeně žít ve svobodném státě ČR.

 ©Kulturní komise 11.2.2024 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31