Reportáž z přednášky Libora Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR

Reportáž z přednášky Libora Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR

Předseda Svobodných Libor Vondráček vysvětluje jak se zbavit nadřazenosti Lisabonskéké smlouvy nad našim právem

Proč si ke své 49. tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze  vybral právník na mezinárodní právo a předseda  Svobodných Libor Vondráček právě toto téma vysvětlil tím, že ho jako znalce mezinárodního práva zaujala mediální reakce EU vůči Velké Británii (VB) po jejím odchodu z EU. EU vyhrožovala VB, že zavede nové obchodní překážky a všemi prostředky bojovala  proti volnému obchodu s ní, přestože se zavázala v roce 1994 podepsáním  Smlouvy o volném obchodu u Světové mezinárodní organizace  brojit proti těm kteří nechtějí uznávat mezinárodní právo na volný obchod. Ve smlouvě se zavázala, že bude rušit obchodní překážky a nebude nové vytvářet. A přitom právě s nimi začala VB po BREXITU hrozit. Když jí to bylo vytýkáno odvolávala se na existující výjimky v podepsané smlouvě o volném obchodu. Libor Vondráček zjistil, že skutečně existují v této smlouvě 4 výjimky připouštějící vytvořit speciální obchodní podmínky a rozhodl se je podrobně prostudovat. Ve své přednášce seznámil přítomné nejen s jejich zněním, ale zejména s jejich důsledky. Aby se před nimi ČR dopředu vyvarovala při případném odchodu z diktátorské struktury EU.

Připomnělo mi to podobnou situaci jaká proběhla v roce 2018 s jinou, rovněž velice nebezpečnou smlouvou EU, s Istanbulskou úmluvou (IÚ). IÚ ve svém textu bojuje za ženy v islámských státech a EU počítá s tím, že nikdo už nebude číst doplňky k ní.  Při jejím podpisu si zřejmě každý premiér řekne, stejně jako náš tehdejší premiér Andrej Babiš, proč by hezké okaté ženské měly strašit v Burkách a podepíše jí. Jenže tehdy měla IÚ smůlu, že si text prostudoval zkušený politik, ministr školství v první Klausově vládě 1992-4, a vysoce vzdělaný katolický kněz,  kaplan Jeho Svatosti a probošt Kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pažském a především zkušený lingvista Mons. Petr Piťha, který ví, že skrytá nebezpečí jsou ve většině podobných smluv právě v jejich doplňcích. Po jejich prostudování upozornil na to, že v doplňcích  IÚ je ukryt doslova ďábel. Viz článek v naší revui SENÁT ZABRÁNIL UZÁKONĚNÍ HRŮZOSTRAŠNÝCH ZÁKONŮ VE JMÉNU GENDERISTŮ A HOMOSEXUALISTŮ. A to zabránilo tomu, že nebyla v roce 2018 přijata našim parlamentem. Na štěstí první komora našeho parlamentu ji ani letos nepřijala. Ale to je na jiný článek. Vracím se ze svého DéJá vu na přednášku Libora Vondráčka, předsedy jediné pravicové strany u nás, Svobodných. Ten rovněž prostudoval na základě jakých výjimek se mohla EU k samostatnému státu VB tak chovat a zda tím nepřekračovala zákony mezinárodního práva. 

Již z názvu přednášky Mrazivá fakta o právu EU a ČR  je zřejmé, že EU zákony mezinárodního práva překračovala. Nabitému sálu sdělil Libor Vondráček, že i když se o to snažil, nenašel jedinou ze čtyř  existujících výjimek žádnou,  která by se dala použít proti volnému obchodu  EU s VB:  

  1. Výjimka: EU se snažila zavést pro Brity cla na základě antidumpingových cel, dočasných ochranných opatření, bezpečnostních a jiných výjimek.  V minulé volební kampani kritizovali neoliberálové v USA na Danu Trumpovi, zavedení antidompingových cel vůči čínskému dovozu oceli do USA. Nešlo vůbec o politický boj, ale o to, že čínská vláda se rozhodla zadotovat obroskými prostředky čínskou ocel a rozvážet jí do světa za nízké ceny. Až by vytlačila z trhu domácí výrobce, přestala by s dotacemi, ale už by bylo pozdě pro domácí výrobce. Takto by mohla Čína pokračovat i s dalšími oblastmi trhu. Nic podobného ale Velká Británie vůči EU nedělala. 
  2. Výjimka: zavedení dočasných ochranných opatření.  Kdyby naší republice například hrozil hladomor, pak by se naše vláda nedopustila zločinu, kdyby dotovala dovoz pšenice. To je odůvodnitelný důvod ochrany obyvatel. Při hrozící nezaměstnansti či nedostatku zboží rovněž.
  3. Výjimka: Zavedení bezpečnostních opatření. Když např. spolu země válčí, státy oprávněně chrání své země před dovozem zboží k nepříteli…
  4. Výjimka: Úzce vymezené dohody obchodu např. se slonovinou či vzácnými živočichy. Aby se zamezilo vyhynutí druhu, či zániku vzácné slonoviny na trhu. Pak se zavádějí mimořádné výjimky.  Ani jedna výjimka se ale nedá použít na to, co se dělo mezi EU a VB.

Porušila tedy EU mezinárodní právo?

Když přijala EU Istanbulskou mezinárodní úmluvu tak předpokládala, že bude platit nejen pro ní, ale i pro ostatní státy. A stále se o to snaží a je velice přísná pokud smlouvu sama požaduje. Ale zde se snažila vytvořit naopak nové překážky a neuznat již zaběhnuté podepsaní dohody. A co je zarážející, že jí její chování prošlo. Jediné vysvětlení pro takové chování podle pana Vondráčka je, že v mezinárodním právu stále platí pravidlo, že silnější pes určuje pravidla. EU byla tím silnějším psem. VB byla hrdá a tvářila se že to pro ni bylo vlastně výhodné a přijala diktát EU.

Po tomto úvodu se zdálo, že před EU není úniku ani po vystoupení z ní a když ještě k tomu přidáme názory, které šíří politici jako např. Dominik Fery s Luďkem Niedermanem, kteří si pochvalují, že EU je naprosto skvělá a ČR by bez ní nemohla fungovat prože bez EU by nebyl volný pohyb osob, bez EU by studenti nemohli jezdit na výměnné pobyty a členství v EU nám přináší hodně peněz navíc, pak není divu, že občané propadají skepsi, že si musí nechat všechno líbit a je po svoboném životě  v kapitalismu, o čemž snili v roce 1989.

Mají státy EU opravdu tyto výhody? 

EU opravdu garantuje náš pohyv ve státech EU. Je to pohodlně, a do Shengenského prostoru vstoupilo  i Švýcarsko, čímž mohlo zrušit kontroly na hranicích. Ale pokud jede o obchod zůstalo Švýcarsko nadále v EFTE a nemusí poslouchat všechny -ismy evropských moudrých kancléřek.  Švýcaři mohou klidně jíst třeba kulaté okurky. Všechny státy EFTY jednají jako Švýcarsko.  Rovněž Chorvatsko patří do Schengenu, aby se zbavilo kolon na hranicích. Rumunsko a Bulharsko jsou sice v EU, ale ne v Shengenu. Raději vydrží fronty na hranicích než přívaly tzv. uprchlíků. 

Evropský hospodářský prostor EHP (anglicky BSEC) poskytuje pro podnikatele zajištěnu možnost podnikat bez překážek. Ti díky tomu nejvíc ze všech obyvatel  touží být v evropském hospodářském prostoru. V EHP ale jsou tři státy bez členství v EU – Lichtenštejnsko, Island a Gronsko patřící do Evropského sdružení volného obchodu EFTA, která je členem EHP. Pokud bychom vystoupili z EU a stali se členy EFTY, pak nám nebezpečí nepodnikat v EHP nehrozí. Takže po vystoupení z EU bychom měli  do EFTY ihned  vstoupit.

Projekt Erasmus pro studenty  kterým také argumentují europeisté není pouze pro země v EU. Jsou v něm např. VB a Tureco a bylo by to jen na nás, zda tam budeme chtít posílat naše studenty.  Švýcaři řekli v referendu, že do něj studenty posílat nebudou, že je to  projekt neefektivní a bez užitku. My  máme spolupráci se Slovenskem a můžeme ji podepsat i s dalším zeměmi. Např. Jižní Korea, Japonsko a Austrálie mají ještě větší množství studentských výměn než Erasmus.

Argument.pánů Niedermanů, že členství v EU přináší ČR hodně peněz navíc, že jsme dosud vždy dostávali zpět z Bruselu více peněz než jsme do něj posílali. Ale my tímto penězovodem Praha Brusel posílali peníze se stoprocentní kvalitou nepodmíněné co si s nimi mají v  EU paní komisařky počít, zatímco nám diktoval Brusel že musíme stavět cyklostezky a ne dálnice, které potřebujeme nutněji, nemluvě o výstavbě nemocnic, hospiců a zejména domovů důchodců. Ale to by bylo ne na článek, ale přímo na knihu jak nesmyslně a neefektivně se používají peníze zejména díky zelenému údělu.  Třeba v Jinřichově hradci postavili za 13 milionů rozhlednu z níž nic moc nevuidíte, která už začíná padat a peníze na obnovu nejsou. Místostarosta toto zdůvodnil tím, že bylo potřeba  vyčerpat peníze  tak je vyčerpali.

Od letošního roku budeme posílat do EU navíc víc peněz, než co dostáváme. Ale Libor Vondráček je založením optimista a nalezl i na EU klady. Je naděje, že zase někdo dostane peníze na rozhlednu či cyklostezku, protže predikce ekonomického vývoje ČR je tak špatná, že budeme dostávat peníze stále jako země třetího světa. A nezapomínejme také, že v něčem EU předstihla komunistické země s jejich pětiletkami. Operační programy plánuje  užv sedmiletkách. 

Ale toto je pouze jedna z možností jak se zbavit diktatury EU. V dalším článku  se dozvíte že pan Vondráčk přišel na mnohem jednodušší možnot,  jak se zbavit nadřazenosti evropských zákonú nad našimi, aniž se musíme namáhat s referend a se zdlouhavým vystupováním z EU. A jak se tím staneme svobodnými a budeme moci obchodovat se všemi státy EU i světa jako Lichtenštejnsko, Švýcarsko a další státy sdružené v EFTA. 


<<<<<  Kliknutím na první stranu naší revue Fragmenty získáte na straně 6 v exkluzivním rozhovoru s Jeho Jasností Lichtenštejnským panovníkem knížetzem Hansem Adamem II. odpověď zda by podpořil  náš vstup do Sdružení volného obchodu EFTA jehož je předsedou: „To bych plně podpořil. Česko by bylo pro EFTA obohacenáím“ 

Předseda Svobodných Libor Vondráček podrobným studiem ústavy totiž objevil, že stačí pouze vyškrtnout z naší ústavy našimi poslanci článek 10a přidaný do ní před přijetím Lisabonské smlouvy. Tím se zbavíme toho, že je nám zákonodárství EU nadřazené  a budou spokojení jak zastánci, tak odpůrci EU. Budem si zase žít podle našeho zákonodásrství, jezdit svobodně a vést volný obchod jak se zeměmi EU tak i mimo ní, studenti mohou také studovat kde bucdou chtít. Žijí tak bohaté státy Lichtenštejnsko, Švýcatsko, Island a Gronsko.  

Neboli odebráním článku 10 z naší ústavy můžeme i jako členové EU  zamezit nadřazenosti zákonů EU nad našimi. A jak její odpůrci, tak její obdivovatelé budou spokojeně žít ve svobodném státě ČR.

 ©Kulturní komise 11.2.2024 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31