Ředitel ZOO Franěk o politice: Zvířata nedovolí, aby se největší id*ot stal vůdcem smečky

Ředitel ZOO Franěk o politice: Zvířata nedovolí, aby se největší id*ot stal vůdcem smečky

„Nemohu hazardovat se zdravím vzácných zvířat a říkat jim, ať si vezmou svetr navíc,“ komentuje nejpalčivější problémy dneška René Franěk, ředitel Zoologické zahrady Chleby. „Mám vážně obavy, že úplný zákaz obchodování s ruskými fosilními palivy Rusku neuškodí a celou Evropu naopak poškodí vyššími cenami. Část paliv by proto měla přicházet i nadále z východu,“ říká Franěk v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, ve kterém upozorňuje také na to, že na rozdíl od domácností vláda zatím neudělala vůbec nic proto, aby pomohla firmám nebo organizacím v boji s rostoucími cenami energií. „Pan premiér Fiala dostal zemi v nějakém stavu a já jsem zvědav, v jakém stavu nám ji vrátí. Ostatní jsou jen řeči,“ říká ředitel zoo.

Největším problémem posledních měsíců je rychlý růst cen energií. Jak tyto problémy doléhají na vaši zoologickou zahradu?

Naše ZOO Chleby využívá plyn i elektřinu. Zvyšující se ceny těchto komodit naši zoo velmi zatěžují. Nárůst cen pro nás představuje řádově statisíce. A já fakt nemohu hazardovat se zdravím vzácných zvířat a říkat jim, ať si vezmou svetr navíc.

Premiér Petr Fiala ve svém projevu k národu mluvil o tom, že se máme připravit na to, že ceny energii budou ještě dál růst. Nehrozí tak, že se nejen domácnosti, ale také řada firem a organizací dostane do existenčních problémů?

Domácnosti mají aspoň jistotu, že plyn pro ně bude. U firem a organizací, jako je ZOO Chleby, takovou jistotu nemáme. Zvyšující se ceny nás ohrožují. Bez plynu ale nebude možné vytápět naše pavilony pro zvířata. Pan premiér Fiala dostal zemi v nějakém stavu a já jsem zvědav, v jakém stavu nám ji vrátí. Ostatní jsou jen řeči.

Vláda se snaží veřejnost přesvědčit o tom, že řeší energetickou krizí přípravou cílených dávek a dotací nebo např. zvýhodněným energetickým tarifem. Jsou podle vás tyto kroky dostačující?

Ve srovnání s okolními zeměmi je dosavadní postup české vlády zcela nedostatečný. Pro firmy a organizace zatím není k dispozici žádná pomoc.

Zároveň napříč celou Evropskou unií sílí hlasy, které volají po úplném odstřižení starého kontinentu od energetické závislosti na Rusku. Nehrozí, že tyto politické kroky povedou k dalšímu enormnímu růstu cen energií?

Mám vážně obavy, že úplný zákaz obchodování s ruskými fosilními palivy Rusku neuškodí a celou Evropu naopak poškodí vyššími cenami. A tzv. diverzifikace neznamená, že budeme závislí jen a jen na západě. Část paliv by proto měla přicházet i nadále z východu.

Zároveň EU pokračuje v prosazování Green Dealu a snaze dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Jak se díváte na tyto snahy? Jsou podle vás v kontextu dnešní situace na místě?

Zelený úděl považuji za zcela chybný. Není možné se bez následků zbavit funkčních jaderných a uhelných elektráren. Jediným výsledkem budou rostoucí ceny energie a snižování životní úrovně lidí. Zákaz klasických aut povede rovněž k jejich nedostatku a zdražování, což bude těžce dopadat zvláště na lidi na venkově, kde není jiná alternativa dopravy.

Vysoké ceny energií zároveň roztáčejí inflační spirálu, kterou se ČNB snaží zastavit rekordně vysokými úrokovými sazbami. Ty však pak prodražují nejen hypotéky, ale také úvěry pro firmy a instituce, a tedy komplikují další investice. Nemůže se podle vás tak jednoduše stát, že se ČR propadne do hlubokých ekonomických problémů?

Mám obavy, že se hospodářské krizi již není možné vyhnout. Ostatně říkají to už i renomovaní ekonomové. Potřebujeme zkrotit inflaci. V tomto úsilí podporují ČNB. Naše vláda ale utrácí příliš mnoho peněz na dluh. V tom je problém. A snižování mandatorních výdajů je v nedohlednu.

Na pozadí všech těchto ekonomických problémů však senátor Tomáš Czernin (TOP 09) pokračuje v úspěšném prosazování zavedení korespondenčního způsobu voleb. Poté, co na to kývnul Senát, teď o normě mají jednat poslanci. Co si o této změně myslíte?

Korespondenční volbu nepodporuji. Myslím si, že si lidé mají udělat na volby čas. A mám obavy ze zneužití a o tajnost takové volby. Jedním z největších rozdílů mezi lidmi a zvířaty je, že zvířata nedovolí, aby se největší idiot stal vůdcem smečky.

Prahu otřásá jeden z největších korupčních skandálů spojených nejen s hnutím STAN, ale podle nových zjištění také některých osob z TOP 09. V čem je podle vás zakopaný pes, že se naše politická scéna nedokáže zbavit těchto skandálů?

Korupce je věčný problém, který se nikdy nevyřeší, vyskytuje se i v přírodě. Někteří lidé prostě jsou zloději. Statisticky každý čtvrtý homo sapiens je v podstatě prevít. Je to potřeba trestat, ale nikdy se toho nezbavíme. Tentokrát je ovšem pikantní, že z korupce jsou obviněni lidé ze stran, které se vychloubaly, že jich se to netýká.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31