Libor Vondráček: Chtěli skoncovat s Babišem, tak volili SPOLU. Teď to vidí, tak jdou k nám

Libor Vondráček: Chtěli skoncovat s Babišem, tak volili SPOLU. Teď to vidí, tak jdou k nám

Svobodní zůstali jedinou alternativou pro pravicové voliče. Je o tom přesvědčený Libor Vondráček. „Věřím, že přichází historický moment, kdy Svobodní mají opět velkou šanci, aby prolomily 5 %, stejně jako se to stalo v roce 2014, kdy měla Česká republika za sebou asi sedm let vlády ODS, která neplnila svoje sliby. Lidé byli zklamaní a hledali pravicovou alternativu,“ uvedl Vondráček nedávno v diskusním pořadu na CNN Prima News.

Podle Libora Vondráčka je sice Fialův kabinet přezdívaný pravicovou vládou, ale jednotlivé kroky, které vláda činí, mu jako pravicové rozhodně nepřipadají. „Vláda se měla daleko více inspirovat v Polsku, kde se snižovaly daně, kde nešli cestou zastropování cen energií. Pravicový volič má skutečně z parlamentních stran pouze alternativu u Svobodných,“ trvá si na svém Vondráček, který připomněl i to, že dnešní kabinet porušil své předvolební sliby o nezvyšování daní „A pravice prostě daně nezvyšuje. Pravice zbytečně nezadlužuje, nevytváří zbytečné státní pozice, nerozšiřuje stát. A přesně toto současná vláda dělá, proto ji nemohu nazývat pravicovou,“ dodal Vondráček.

Přestože Svobodní měli v posledním průzkumu volebních preferencí 2,2 %, u voličů do 44 let dosáhli hodnoty 3,6 %, což podle Vondráčka jen dokazuje, že Svobodní jsou moderní stranou. „Přichází k nám mladí lidí, zvlášť ti, kteří ještě nezažili, jak to vypadá, když vládne ODS, protože když to vidí, tak jsou zklamaní. Noví členové a příznivci, kteří se k nám hlásí, tak nám říkají, že v předchozích volbách chtěli ukončit vládu Andreje Babiše, proto jsme volili SPOLU a chtěli jsme, aby u nás začala vládnou pravice. A dnes na vlastní oči vidíme pravý opak,“ vysvětluje předseda Svobodných, kteří se opírají o 350 členů a 550 registrovaných příznivců.

Vondráček však také odrážel snahu přirovnat Svobodné k politické atmosféře v Maďarsku. „My se v Maďarsku neinspirujeme. Naopak je pro nás například inspirativní to, jak si Polská vláda poradila s ekonomickou krizí, jak polská vláda přistupuje k řešení dalších problémů,“ odmítl Vondráček „maďarskou“ nálepku.

Vondráček vidí budoucnost v tom, že Česká republika bude opět suverénní zemí. „Jednou z cest, jak toho docílit, je, že škrtneme článek 10a české ústavy tak, aby evropské směrnice a nařízení nebyly nadřazeny naší legislativě. Vždyť šedesát procent všech předpisů dnes přichází z Evropské unie a to je stav, který se nám nelíbí a chceme jej změnit. Další cestou je přechod do EFTA, která nám zajistí zachování všech výhod jako volného trhu, volného pohybu osob, atd.,“ dodal Libor Vondráček.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31