Vcelku běžně se stává, že si někdo vezme půjčku a za 14 dní žádá o oddlužení, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková (Svobodní). Společně s vedoucím programu Dluhové poradenství organizace Člověk v tísni Danielem Hůlem se shodli, že si mnohdy lidé půjčují na nějaký standard, na který svými příjmy nedosáhnou. Ať už se jedná o nový typ mobilu, dovolenou či plastické operace. A mnohdy mají i svérázné postupy, jak se dluhu snaží zbavit.

O bizarní příklady snahy o oddlužení podělila Jana Tatýrková. „Setkala jsem se s případy, kdy si osoba koupila nový iPhone na splátky a za týden žádala o oddlužení. Nebo jedna slečna si nechala udělat nová ňadra, a také je dala do oddlužení,“ sdělila.

Lidé podle Tatýrkové častokrát postupují velmi vynalézavě: „Oni si to vezmou v době, kdy už mají jiné exekuce, a zažádají o oddlužení, kde přiznávají i ty další dluhy, které mají. Takže si koupí mobil, nezaplatí ani splátku a zahrne se to v rámci oddlužení do toho soupisu dluhu,“ vysvětlila.

Následně popsala i extrémní případ, který jí utkvěl v paměti: „Nejdříve paní pomáhala svému partnerovi, který plnil oddlužení. Jakmile se on oddlužil, tak se ona – tím, jak mu pomáhala – zadlužila a šla do oddlužení. A po nějaké době šli ještě do oddlužení společně s tím, že měli další dluhy ve výši asi 900 tisíc.“

Podle Hůleho můžeme zjednodušeně rozpoznat dva typy půjček: „Na jedné straně je nezodpovědné zadlužování, kdy si lidé půjčují na nějaký standard, na který nemají,“ uvedl a zmínil příklady jako je drahá televize či mobil. K těmto půjčkám podle něj nabádají i samotní věřitelé, například prostřednictvím reklam.

Druhým typem jsou pak půjčky na existenční náklady. „Představme si situaci, že máte chudou rodinu a jejich dítě jede načerno a chytí ho revizor. Jeho rodiče se to ale nedozví, protože jim to dítě neřekne, a pak jim přijde platební rozkaz, na základě kterého mají zaplatit třeba 3 nebo 4 tisíce. Když zaplatí do 15 dnů, tak to tím končí, když ne, tak jdou do exekuce a naroste to o dalších 9 tisíc, najednou jsou tak na částce 12 až 13 tisíc. V tu chvíli je ta půjčka racionální,“ poznamenal Hůle s tím, že podobných situací je mnoho a je těžké radit, co lidé v podobných případech mají dělat.

Co na to vaše peněženka (CNN Prima NEWS, 19. 1. 2024)

(Přepis rozhovoru)

A je tady tedy čas pro dnešní diskuse. Se mnou ve studiu je už Jana Tatýrková, ředitelka asociace inkasních agentur. Přeji vám krásný podvečer. Dobrý den. No a ve spojení s námi tedy na dálku zdravím i pana Daniela Hůleho, vedoucího programu dlouhého poradenství Člověka v tísni. I vám přeji krásný podvečer. Hezký večer vám i divákům. Tak začněme základní otázkou. Přibývá nebo ubývá dlužníků v Česku? A proč, paní Tatýrková? Tak já, pokud mohu mluvit za mimosoudní inkaso, kterému já se věnuji, tak zatím ten počet dlužníků spíše stagnuje, než by přibýval. A bylo tomu i tak posledních 10 let. Je to dobrá zpráva. V podstatě by to mohla být dobrá zpráva, kdyby ta doba se využila k tomu, že by se udělaly, udělala opatření, která by potom v budoucnu, až právě těch pohledávek se očekává více, by byla připravena na ten příliv, ale bohužel se domnívám, že tuto dobu, těch zhruba deset let zpět jsme velmi promarnili a za mě, my chápeme ten celý proces vymáhání pohledávek od věřitele právě přes mimosoudní inkaso, které jsem zmínila, soud, exekuce, insolvence jako jeden celek, který by měl být návazný, ale bohužel u nás se řeší ty jednotlivé části vždy velmi izolovaně. K tomu se určitě dostaneme. Nicméně říkal jste, že se očekává, že těch dlužníků by mělo být v budoucnu daleko více. Proč? Tak určitě s ekonomickou situací se to dá předpokládat. Pane Hůle, otázka na vás. Je to tedy dobrá zpráva, že za těch posledních deset let, jak říkala paní Tatýrková, těch dlužníků vlastně nepřebilo? Já myslím, že to je dobrá zpráva. Vezměme si, že víceméně o to, že máme za sebou od roku 2020 celou řadu opravdu velmi těžkým. Nejdříve to byl COVID uzávěry, kdy celá řada živnostníků byla opravdu ze dne na den vlastně postavena v neřešitelné situaci. Sledujeme od někdy podzimu 2021, kdy zkrachovala Bohemia Energy, tak nám rostly stovky tisíc domácností, které najednou musely přijít extrémně drahému dodavateli poslední instance energie. Pak přišla válka na Ukrajině a to expresivní zdražování života a zase jakoby primárně těch nákladů spojených s bydlením. Vlastně žádná tato vlna nevyvolala enormní nárůst dlužníků. Já to spíš mohu, mohu pozorovat té exekuci, protože o tom mimosoudním inkasu mi moc nemáme, ale myslím si, že to jakoby vlastně ukazuje, že ti věřitelé, prostě ty férovější věřitelé. Důležité je, že dnes prostě máme už od roku 2016 platnou novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Těch společností, které poskytují úvěry, tak je méně. Jsou lépe dohlížitel ne a více si poměřují ta rizika. A já se nebojím ani, že by do budoucna hrozil nějaký jakoby významná vlna nárůstu dluhů, protože ti věřitelé prostě vědí, že féroví věřitelé vědí, že těmto lidem se nemá půjčovat. Ostatně v té vaší reportáži vlastně celý, celou tu blamáž hezky ilustroval a paní Veselá, která říkala, že seniory si půjčují, protože vědí, že jim už není, že si na nich nikdo nic nevezme, ale ti věřitelé jsou ti, kteří vlastně disponují poměrně sofistikovanými daty, na který si mohou poměřovat riziko spojené s konkrétní půjčkou. Je prostě dneska půjčit seniorovi, který nemá dostatečný důchod, případně má nějaké exekuce, tak je projekt šílenství. To znamená, to by primárně nebyl problém toho seniora, ale toho věřitele. Samozřejmě, že dluhy nevznikají jenom na základě půjčky, jsou to i poskytované služby, ale i řada těch poskytovaných služeb, ať už to jsou mobilní služby apod., tak lze na straně toho věřitele efektivně regulovat. Ano. Já se obrátím opět na paní Tatýrková. Pan Hůle řekl pojem seriózní věřitele a mě by právě zajímalo, jestli více těch dluhů vzniká u těchto seriózních věřitelů nebo u takových těch, řekněme, pokoutních, protože tam jsou často vysoké úroky, nevím, jak to nazvat slušně, mluví se často o lichvě, tak co vlastně činí větší podíl potom z hlediska těch dlužníků. Určitě dluhy těch seriózních věřitelů a nesmíme zapomínat ani na nedobrovolné věřitele, mezi které patří právě aktuálně třeba společenství vlastníků bytových jednotek, kteří, jejich členové se do této situace dostávají velmi nedobrovolně a musí za své sousedy často tyto dluhy platit. Když říkáte, že ty dluhy jsou tedy vyšší u těch seriózních věřitelů, znamená to, že ti méně seriozní s těmi vysokými úroky je zkrátka nepůjčí tam, kde je to riziko, nebo si to dokážou lépe pohlídat, aby, aby prostě se dostaly k těm svým pohledávkám. Mají to jinak ošetřené třeba nebo jiným způsobem mají zajištěno vymáhání? Pane Hůle, stejná otázka na vás v podstatě. Zeptám se, jak vy vnímáte ten, jednak ten poměr těch seriózních a těch méně seriózních věřitelů a vlastně i z hlediska těch rizik pro samotné lidi. Tak tady podle mě je hodně důležité odlišit minulost a současnost. Pořád řádově máme několik milionů exekucí v běhu, které vznikly podle pravidel, podle kterých by dnes už vzniknou ty pohledávky nemohly. Dneska dluhy vznikají za daleko férovějších podmínek a také to má vlastně méně to jen expresivní přesah. Máme ale věřitele, u kterých prakticky, když nás a dáma, ten člověk přijde, tak my jsme ve sto % úspěšní, když to napadneme u finančního arbitra nebo u soudu a ten věřitel o tu svoji pohledávku, která si třeba i v exekuci přichází. A já bych chtěl dotknout jenom toho, co naznačila paní Tatýrková. My bychom například podporovali to, aby, protože existuje skupina zvláště chráněný věřitelů, to jsou třeba věřitelé, kteří mají pohledávku za výživným, nebo věřitelé, jimž byla způsobena škoda v rámci trestného činu. To jsou opadne dobrovolní věřitelé. Správné jejich pohledávky více chránit než toho, kdo se mohl svobodně rozhodnout, jestli někomu poskytne službu nebo ne. A zvážit, jestli ta rizika, typicky pohledávky těch společenství vlastníků bytových jednotek, si myslím, že by se měly zahrnout do těch neodlučitelný pohledávek a zvláště chráněných tak, aby vlastně nebylo možný třeba i v insolvenci tyto pohledávky zlikvidovat jinak než plným zaplacením, protože opravdu ti ostatní vlastníci neměli svobodnou možnost se rozhodnout, jestli ten jiný vlastník způsobí dluh například na vodném a stočném vůči tomu, vůči tomu společnost. Ano. Čili toto vnímáte jako jakousi díru v naší legislativě, jestli tomu správně rozumím. Myslím si, že díra, myslím si, že je čas vždycky po nějaké době revokovat a vyhodnocovat, jak ten systém funguje. A tady si myslím, že je to opravdu nespravedlivé, protože oni nemají žádnou možnost, jak zabránit tomu, že bude ten byt například prodaný nějakému člověku, který pak způsobí ten dluh. Oni nemají tu možnost. Družstev je to trochu jiné, tam ty nástroje ochrany jsou, ale obecně si myslím, že bychom měli si říct, jestli opravdu máme dobře vy deponované všechny skupiny věřitelů, kteří jsou nedobrovolní, nemohli se rozhodnout, že budou věřiteli a tito by měli požívat větších práv než ti věřitelé, kteří poskytují nějaké služby, kde jsi právě to zvážit mají a myslím si, že ta změna po roce 2016 byla velmi přínosná v tom, že klade na ty věřitele větší odpovědnost v případě, že poskytnou úvěr někomu, komu ten úvěr poskytnout neměli, dostatečně neposoudily jeho úvěry schopnost apod., tak když ten dlužník to napadne u soudu, tak oni ztrácejí nárok na všechno ostatní kromě toho, co tomu dlužníkovi poskytli. A to je přirozený regulativ toho poskytovat rizikové úvěry lidem, kteří jsou v exekuci, kteří prostě fakticky nemají šanci, že to v rozumné míře splatí. Ano. Než se posuneme dále, chcete reagovat, paní pírko? Ano, ráda bych reagovala na tu díru v legislativě, to souhlasím, protože jak jsem zmínila ty jednotlivé části inkasního procesu, tak většina z nich je velmi dobře ošetřena, ale právě mimosoudní inkaso nemá žádnou regulaci, vztahují se na něj pouze zákony, které jsou běžné pro každého. Ale není žádný zákon o trhu mimosoudního inkasa či něco podobného. A domnívám se, že je to špatně, protože právě zde v této části vzniká většina těch problémů, které se řeší následně exekucí a insolvencí. A ten proces bohužel je často právě měněn na tom konci toho celého procesu, ale na tom začátku. No, mě teď zajímají právě ty změny, protože teďka teď leží ve sněmovně novela insolvenčního zákona, která má zkrátit oddlužení nebo dobu oddlužení na tři roky pro všechny. Zatím to platilo pro seniory plus nějaké ohrožené skupiny, ale podle dat se to moc neosvědčilo, protože já tady mám konkrétní, konkrétní čísla. V tom pětiletém oddlužení dokázali splatit věřitelé věřitelům 51 %, ti dlužníci z celkového dluhu v té tříleté délce 7 %. Toto je tedy výrazně méně. Je to fér vůči věřitelům? Já musím říct, že se nedomnívám, že by to bylo vůči věřitelům fér. A toto jsou první data, která se nám po novele v roce 2019 podařilo získat. Vyplývá to z analýzy inzerát bych doplnil. A bohužel tyto snahy o to zkracování se nezakládají na žádné analýze, žádná data nebyla, ale prostě někdo se rozhodl, že by to asi bylo fajn takto zkrátit a vláda si to dala do svého programového prohlášení a bohužel. No, my jsme se k tomu zavázali. Ono to totiž předepisuje evropská směrnice. Ono už to u nás mělo platit poslední tři roky, tedy u podnikatelů. U podnikatelů ano, ale ne u spotřebitelů. Pohodlně se usaďte, právě začíná nová generace sušiček Nor programu. Objevte v. Teď je vše pro krásnou a hebkou pleť. Sleva minimálně 30 procent na celé značky majbelin rimel a maksaktor nebo sleva až 61 % na mega balení náhradních hlavic či let. Teta drogérie plná objevů. Buďte jedineční. Zcela nová Toyota dcer. Vystupte z davu. Každá volba se počítá. Pořiďte si ji během Toyota víkendu 27. a 28. ledna. Vaše Toyota. Každé děťátko je jedinečné. Nyní si hledá nové kamarády, se kterými se dělí o hračky. A nejen o ně. Dva hrnečky Nutrilon edvanstři sperbiotiky gosvoz denně obsahují denní dávku živin pro podporu imunitního systému vašeho děťátka. Poplatky. Zase nějaký poplatky. Já se z toho zblázním. Takže co? Nic nemáš drobáky nebo něco? Kartu nebo. To čím dál. Já to vyřeším. Endoksts knoop. Neplaťte bankám za účet. U nás máte osobák bez poplatků a bez podmínek. Fio banka, pro všechny světské radosti. V Globusu nyní výhodně kapsičky pro kočky Felix dva druhy za 339 90 nebo vejce m 30 kusů jen za 74 90. Globus, tady se svět točí kolem vás. Ahoj. Je mi to líto, ale musíme zůstat doma a na opět prochladla a bolí ucho. To vyřešíme. Kupci v lékárně dology t metužní sprehidolorgyt met na bolest ucha. Na zmírnění bolesti ucha mi v lékárně doporučili dolar k. Ytmet ušní spreh. Dolar k itmet pomáhá při bolestech už i. Těstoviny díme za život asi 4286 x při různých příležitostech. Některé si nepamatujeme a na jiné se nezapomíná. Dojde na ně, když chce táta předvést svůj servis. Stolu s nimi není. A když se sejde celá rodina a přijdou nečekaní hosté, uvědomíte si, jak těstovině, které nikdy nelepí, dokáží stmelit vaši rodinu. Proto pro vás vybíráme tu nejlepší semolnu kvality orobanzány. Tak holky. Kam letos na hory? Krkonoše, nebo auty? Zimní pobyty za mimořádné ceny. To byl. Slevomat a můžete cestovat. Si výprodej. Díky čtečce otisku prstů notebooku Dell se můžete spolehnout na prvotřídní zabezpečení. Opravdový elektro Spezia pod našimi křídly najdete k léčbě vlhkého kašle a CC long za 245 korun proti příznakům chřipky a nachlazení. Kol. Dres horký nápoj citron s medem za 199 korun a Ibalgin pro pomoc při bolestech různého původu za 159 korun. S kartou Benu plus pořídíte více než 3000 léků z vybraných kategorií bez doplatku na recept. Benu, vaše zdraví sebereme na starost. Sháníš stavební zakázky, podnikáš si řemeslník, řešíš, kde získat nové zákazníky. Na poptávají CZ najdeš každý den stovky nových zakázek z celého Česka. Vybere si tu svou a staň se spokojeným řemeslníkem. I ty pod AVE CZ nové zakázky každý den. Nový Opel Astra sport turer nyní kombi za cenu hatchbacku. Každé praní znamená otáčení a to způsobuje tření, které rychlostí stovek otáček za minutu může poškozovat vaše oblečení. Abychom tomu zabránili, vytvořili jsme bulait ceratinterapis aktivním složením, které účinně pere při nízkých teplotách a vytváří bariéru zmenšující ničivou sílu. Přední díky vulatkeratin terapi si oblečení zachová svůj tvar i barvu a nebudou se na něm tvořit žmolky ulaickeratinem chrání prádlo během každého praní. Jste v jednom kole. Dopřejte si zdravou pauzu. Kvalitní ovesné kaše vás nabíjí energií a rýžové vám je rychle doplní. Tak ochutnejte kaše z těch nejkvalitnějších surovin. Zdravá pauza od doktora ETA. Ahoj, já jsem Magda a v Lidlu jsem čerstvou strážce, to znamená, že mám plnou chlap u čerstvostí a dělám vše, abyste si mohli dát pořádně do nosu. A navíc mám čuch na dobré ceny. Od čtvrtka v Lidlu najdete pomeranče jeden kg s aplikací za 19 90 a červenou papriku 500 gramů za 39 90. V nejlepším poměru ceny a kvality oceněném bez Bajer 2023 Lidl, správná volba. Máme být připraveni na válku? A jak dál pomáhat Ukrajině? Partie Terezie Tomášové budou diskutovat ministryně obrany Jana Černochová z ODS a bývalý ministr Lubomír Metnar za hnutí ANO. A velká politická diskuse. Danuše Nerudová za stan, Alexandr Vondra z ODS, Tomio Okamura z SPD a Patrik Nacher za ANO. Partie Terezie Tománkové na Primě a CNN Prima News. Těším se na vás v neděli v 11 hodin. Ono to vypadá, že to tedy nahrává především dlužníkům. Jak to vnímáte vy, tento návrh? Tak ta statistika, to je opravdu naprostý nesmysl. Musíme si říct, co srovnávám. Za prvé, bavíme se o novele, která vstoupila v účinnost v červnu 2019. Ještě nám ani nedoběhl vlastně jakoby ten pětiletý cyklus u těch pětiletých oddlužení. Tady se jedná právě o to tříleté oddlužení. O ten tříletý cyklus. Ano, ale ta tříletá oddlužení, o kterých vy mluvíte, tak se vztahují jenom na starobní důchodce, invalidy druhého a třetího stupně a lidi, kteří měli. Ale i ten výsledný rozdíl se týká té skupiny. Ten, ten rozdíl, který jsem řekl, těch 51 procent vůči 7 %, se stále týká té skupiny seniorů. Ano, právě jenom nemáme porovnatelná ta data, protože v tuto chvíli měli jsme nějaké období, kdy se výrazně zvyšovala, jakoby zvyšovaly životní náklady, to znamená, snižovala se ta výtěžnost tom oddlužení všemi ty tříleté oddlužení je jenom jedna specifická skupina. Já teďka jakoby řeknu toto podstatné. Ten návrh, který, za prvé ten návrh říká, že se to samozřejmě má týkat podnikatelů. Je to z toho důvodu, protože v naprosté většině zemí v EU spotřebitelé mají lepší podmínky pro oddlužení než podnikatele. Ten další moment je, že ČR má druhý nejvyšší podíl živnostníků. Ve chvíli, kdy by živnostníci měli oddlužení tříleté, spotřebitele pětileté, bylo by to, byla by to evropská rarita, ale tak by nebyla jednodušší cesta, než si vlastně pořídí. Ale pokud vím, tak v tom návrhu se počítá s tím, že by to mělo, že by to mělo počítat nejen s těmi živnostníky, ale právě, že by to mělo platit pro všechny. Ano. Proto já vysvětluji, že fakticky dneska je takřka nemožné rozlišit spotřebitele a podnikatele, pokud do podnikatelů počítáme ty živnostníky. Ale druhá věc, Člověk v tísni navrhla, už to schválila koaliční rada, koncept tzv. adekvátního příjmu, to znamená zpřísnění na vstupu do oddlužení tak, aby opravdu bylo posouzeno, jestli ten člověk ve vztahu ke svým možnostem, to znamená při zohlednění věku, pohlaví, vzdělání, oboru, regionů, jestli dosahuje dostatečně vysoký příjem. Pokud to oddlužení zkrátím s pěti let na tři roky a u těch minimálních srážek, které jsou dneska relativně obvyklé u těch chudých lidí, dosáhneme toho, že oni budou měsíčně bude srážet víc o 750 korun víc než dnes, což tím adekvátním příjmem dosáhneme relativně snadno, tak v tu chvíli ti věřitelé dostanou za tři roky ty samé peníze jako za pět let, ale v kratším čase. A když ten příjem bude vyšší, tak to samozřejmě bude jakoby ještě vyšší profil pro toho věřitele. Nejlepší cesta pro věřitele, jak dostát, dosáhnout více svého uspokojení, je tlak na to, abychom nezaměstnávali lidi načerno, aby velké renomované firmy toto nedělaly a dělají to úplně běžně. My jako daňoví poplatníci přicházíme o peníze z odvodů, které by tito, tyto firmy musely za lidi platit a věřitelé přicházejí o peníze, které mohou dostat. To je nejefektivnější cesta zvyšovat tu reálnou legální mzdu a vlastně jakoby snižovat prostor pro tu práci načerno, která je dneska relativně běžná. Takže jak říkám, ten návrh, který člověk navrhl, ten koaliční rada schválila a povede ke zpřísnění vstupu podmínek do oddlužení a tlaku na vyšší platy lidí, kteří budou do toho odložení chtít jít. Takže to si myslím, že je velmi fér. Ano. Paní Tatýrková, myslíte si, že to takto bude fungovat v praxi, že teda ti věřitelé se dostanou k těm penězům v tom zkráceném období ke stejné částce nebo dokonce k vyšší, jak řekl pan Hůle. Nemyslím si, já jsem viděla ten návrh tabulek, jak by se ten příjem posuzoval a připadá mi to jako další komplikace už v celém docela velmi komplikovaném procesu. Pojďme si říct, co vlastně musí dnes člověk, který žádá o oddlužení, splnit a kdo a jak pečlivě prověřuje, jaké vlastně má opravdu příjmy, jestli jsou takové, které on přizná, anebo jestli jsou vyšší a tají to. Nechtěla bych se tady pouštět přímo do těchto nuancí. Určitě je to úkolem insolvenčního správce, aby tady to správně posoudil, ale připadá mi, že aby insolvenční správci ještě k tomu všemu, co už teď dělají, ještě posuzovali adekvátní příjem a ty dlužníky říkali, ne, ne, ne, ty nebudeš dělat toto, protože je to špatně placené, máš vzdělání na něco lepšího, takže půjdeš dělat tady něco a za to bude více peněz. Takže to si nemyslím. Ale první části otázky, co musí dlužník splnit, aby se dostal do toho procesu oddlužení. Tak tam ta podmínka je, že musí platit minimálně 1089 korun insolvenčnímu správci a minimálně stejnou částku měsíčně musí uhradit všem věřitelům část. Ale máme příklady, týká se to třeba konkrétně seniorů, ale myslím si, že nejen jich, že vlastně ve výsledku někteří neplatí vůbec nic, protože jejich oficiální příjem je tak nízký, že ji de facto není z čeho srážet. Jak častý je to problém? V loňském roce k tomu, že v exekucích nebylo co srážet, tak tuším, že to u 50 % těch exekucí, které byly srážkou z příjmů. 50 %. Nastalo to. Vybavuje se mi, že u 50 % právě z toho důvodu vznikla iniciativa exekutorů, aby byla nastavena alespoň nějaká minimální srážka. Pane Hůle, nechá vás taky reagovat, protože pokutu 50 procent dlužníků není možno ty, ty dluhy vlastně vymáhat, protože jejich oficiální příjmy jsou tak nízké, že jim není z čeho srážet. Jak ten systém může fungovat? No, tak jenom, já se ještě vrátím jakoby k tomu předchozímu. Buďto ten systém budeme chtít mít jednoduchý, jednoduše formalizovaný a nefunkční, anebo bude trochu složitější a může být funkční. Insolvenční správce dostává každý měsíc těch 1080 korun. To má být za nějakou práci a jakoby ten návrh, který koaliční rada schválila, tak počítá s tím, že bude stanovena tabulka, každý dlužník si bude moct zadat ty parametry a zjistí, jakou má mít minimálně tu adekvátní hladinu toho příjmu a insolvenční soud a soudce posoudí, jestli toho dosahuje nebo ne, jestli nebo jestli tam jsou adekvátní důvody, proč vlastně jakoby přistoupit ke snížení. To není nic tak složitého a povede to k tomu, že se prostě ti dlužníci budou muset mít vyšší příjmy a věřitelé dostanou víc peněz. Já myslím, že to za to stojí, tato malinká složitost oproti tomu, že dneska vám prakticky schválí oddlužení u každého. Pokud jde o těch 50 %, tak je exekucí dlouho. Už minimálně pět let platí, že exekuce jsou vymahatelné zhruba z nějakých 30 procent. To znamená, ten, ta realita je ještě horší než 50 %. Ale řekněme si, proč to tak je. Protože řadě těm dlužníkům byla poskytnuta služba, která jim být poskytnuta prostě neměla. To, že se v posledním roce sráží míň, protože se rostla ta nezabavitelná částka, ta se počítá z normativních nákladů na bydlení a asi se shodneme na tom, že všem nám zdražili minulých roce, roce a půl jak elektřina, tak plyn. Za to ti dlužníci nemůžou a nekompenzovalo set o výši příjmu, takže přirozeně se začal ztenčovat ten rozpočet, který lze tomu dlužníkovi zabavit na uspokojování věřitelů. To je de facto jakoby důsledek špatně odhadnuté nějakého podnikání ze strany toho věřitele. Ti věřitelé s tím počítají, mají to zakomponované do svých modelech, jak banky, nebankovní společnosti, mobilní operátoři, všechny tyto pojišťovny, všechno tyto, všechny tyto jakoby subjekty právě s nějakou rozumnou ztrátou počítají. Takže ten návrh, o kterém teď tady mluvila paní Tatýrková, ten říká, že důchodce, který má jakoby průměrný důchod, tak se mu bude strhávat 1890 korun měsíčně a pak se ještě vybočte nezabavitelná částka. To je fakt naprosto šílené, asociální. Taková srážka u těchto lidí nebyla obvyklá ani před dvěma třemi lety. Teď mluvíte o tom návrhu minimální srážce, srážky ze mzdy. Minimální srážky, to je fakt jako neuvěřitelná. Neuspokojit l noste exekutorů. Jim jde jenom o ty jejich peníze, ne o ty věřitele. A zároveň od ledna 2024 se už poklesly díky tomu, že se snížily normativní náklady, tak od ledna už se o 930 korun snížila ta nezabavitelná částka. To znamená, že teď se exekuce se dlužníkům v únoru za lednový příjem bude srážet už víc peněz, než, než to bylo v prosinci. To je důležité, aby to lidé slyšeli, aby na to byli připraveni, aby si nemysleli, že je to nějaká účetní chyba. Je to důsledek snížení normativních nákladů na bydlení. Zároveň poslední ještě věc, už koaličně, koalice se dohodla na tom, že zruší při vypočítávání nezabavitelné částky odpočet na manžela. To znamená, u manželů se sníží ta nezabavitelná částka o další 3200 korun, to je taky poměrně výrazné. Ano, paní tatírkoa vy jste si dělala poznámky, tak vás nechám ještě reagovat, než se dostaneme zase dále. Já tady nechci nějak se bavit o té výši toho nezabavitelného nebo minimálně té minimální srážky, to je samozřejmě diskusi. Ale. Jasné, že na ten nesrazí nejnáchylnější k tomu by to asi dopadlo nejtvrději, to znamená na seniory, pokud by se jim snížila ta minimální částka, kterou mají mít pro živobytí a pokud by jim z toho ještě někdo vzal, tak by ten dopad byl asi docela tvrdý. Ale ti senioři nejsou ta největší skupina. A naopak, pokud ti lidé jsou tam opravdu chudí, tak ti berou další dávky, které se nesráží. Takže si myslím, ano, dolehlo by to na ně, ale co věřitelé, kteří prostě nedostanou poté nic a systém exekucí funguje tak, že vždy ten dlužník splácí tu první exekuci, která je v pořadí a ty další následují. A stávalo se nám, že třeba až po deseti letech docházelo ke splácení těch starších exekucí. Ale bohužel došlo k tomu, že někoho napadlo tady, že asi po šesti letech, dvanácti letech by bylo fajn některé exekuce zastavit a také bagatelní exekuce do 1500 korun se zastavují do tří let. Takže když někdo opravdu nesplácí tu první exekuci a tam běží ten čas těch dalších, které potom je nutné zastavit, takže. Pojďme, pojďme si možná říci, na čem se lidé nejčastěji zadlužují, co jsou jako ty nejčastější příčiny, proč si musí půjčit a jak třeba poznat skutečně třeba tu rizikovější půjčku. Tak rizikovější půjčku jak poznat? Máme tady zákon, který platí už od roku 2016. Jak už i pan Hůle zmiňoval, došlo k výraznému zlepšení poskytovatelů a dohledovým orgánem je ČNB. Takže pokud někdo má pocit, že nějaká půjčka je v rozporu s pravidly, tak se může obrátit na ČNB. Takže alespoň toto se zlepšilo. A ty nejčastější příčiny zadlužení. Nejčastější pohledávky, co třeba u nás řešíme, tak jsou bankovní, jsou tam pojišťovny, jsou tam leasingové společnosti. Plus karty třeba, takže to také ty bankovní. Pane Hůle, vy vidíte nějaké rezervy nebo nějaké nedostatky právě v tom, na co si lidé mohou půjčit a co jim ve výsledku může způsobit vážné problémy? A bych ještě jenom rád korigoval to, co tam zaznělo, že se zastavují exekuce, které se tři roky malé do patnácti set nesplácí. To byla jenom jednorázová akce, která už nepokračuje, takže tam se na to vztahuje to zastavování marných exekucí šest let. U těch do tří let dokonce to bylo tak, že stát vykompenzoval věřitelům a exekutorům část těch jakoby nákladů apod. A byla to fakt jednorázová akce. U toho zastavování exekucí se zastaví, ale ta pohledávka dál běží. Například když člověk by šel do insolvence, tak ten věřitel se do té insolvence může přihlásit, o tu pohledávku nepřijde. Jinak s tím pustím poskytování úvěrů. Samozřejmě, že máme na jedné straně nezodpovědné zadlužování se, půjčování si jakoby standard, na který nemám. Prostě pokud nemám ze svých pravidelných příjmů na drahou televizi, drahý mobil apod. Taxi, taxi na ně ne půjčují a radši se uskromní. Problém je, že ti věřitelé chtějí tyto půjčky poskytnout, oni na ně dělají reklamy, proto před Vánoci jsou s tím spojené jakoby reklamní kampaně. Lidi si nejvíc půjčuje před Vánoci, protože prostě si půjčují na obdarovávání lidí na úkor, s rizikem, že pak jim jakoby pět měsíců třeba doma zaklepe exekutor. Takže zase je tam nějaká spoluodpovědnost. Pokud já chci půjčovat na nezodpovědné chování, tak prostě nemůžu se potom tvářit, že se strašně divím, že si nikdo nezodpovědně půjčil. Na tom je celý ten byznys postavený, a proto tam je ta vlastně jakoby, pokud neposoudí tu úvěruschopnost, tak potom nese spolu náklady za ten neúspěch. Ale pak máme lidi, kteří si půjčují jako existenční náklady. Vezměme si situaci, máte chudou rodinu, dítě jede načerno, je to musí špatný apod. A přijde mi, nedostanu se k tomu jakoby upozornění, dítě mi to neřekne a přijde mi platební rozkaz, tak na základě kterého já mám zaplatit třeba tři, čtyři tisíce korun, když zaplatím do 15 dnů, tak tímto tím končí. Do 15 dnů nezaplatí, jde to do exekuce a narosteme to o dalších, dejme tomu devět tisíc. Takže najednou z těch tří, čtyř tisíc korun už máme třeba třináct, 14 tisíc korun. V tu chvíli půjčka je racionální a jde o to, za jakých podmínek si ji půjčím, i když je relativně drahá. Takže těch situací je opravdu velké množství a tady je těžké radit, co ti lidé mají dělat. Proto my třeba zastáváme spíš jakoby liberálnější politiku věřitelů při oceňování a té sazby. Sazby, jak obě role, ať si ocení to, že půjčí někomu rizikovějšímu, ale ať tato možnost je. Ale nebavím se o tom, že je dobré, že si lidé půjčují, anebo že někdo lidem půjčuje na drahý mobil, draho drahé spotřební zboží apod. Ano. A u toho bych se právě chtěl zastavit. Paní Tatýrková, jak častým problémem je právě to, že si lidé půjčí třeba na dovolenou nebo na drahý mobil a jestli tyto dluhy jsou možné započíst potom do toho případného oddlužení, když člověk žádá o to oddlužení, jestli vlastně toto tam může nějakým způsobem začlenit. Podle případů, které já jsem viděla, tak se běžně stává to, že někdo si vezme půjčku a za 14 dní žádá o oddlužení. Stejně tak si vezme mobil iPhone na splátky a také za týden žádá odložení. A jsou i takové extrémní případy, kdy jsem viděla i nová ňadra, která slečna si nechala udělat a také je dala do oddlužení, takže jsou. Jenže ta ňadra, je nikdo už nezabaví. Ale třeba ten telefon, ten se asi zabavit dál v rámci exekuce. Oni to udělají tak, že si vezmou, už exekuce, mají jiné a zažádají o dlužení, kde přiznávají i ty další dluhy, které mají. Takže se to dá udělat opravdu. Vezmu si mobil, nezaplatí ani splátku a zahrne se to v rámci odložení toho soupisu dluhu s tím, že bohužel takových případů je spousty a můj takový extrémní, který jsem sledovala a mě bavil, tak bylo, že paní pomáhala svému partnerovi, který plnil oddlužení. Jakmile on se o dlužil, tak ona tím, jak mu pomáhala, tak se zadlužil a ona šla do oddlužení a poté po dalších pěti letech šli do oddlužení společně asi po devíti měsících s tím, že měli další dluhy asi ve výši 900 tisíc, takže. Já myslím, že toto téma tady neřešíme naposledy. Čas pro tento pořad pro dnešek vypršel. Děkuji panu Danielu Daniely Hůlovi, vedoucímu programu dluhového poradenství Člověka v tísni. Díky za váš komentář, přeji vám hezký den. Děkuji za pozvání a přeji krásný večer. No a tady ve studiu tedy Jana Tatýrková, ředitelka asociace inkasních agentur. I vám díky, že jste přišla. Děkuji za pozvání. Ano. A z dnešního pořadu co na to vaše peněženka je to vše. Díky za pozornost a budu se s vámi těšit na viděnou u dalších pořadů CNN Prima News. Hezký večer.