Videa

V pořadu Napřímo se předseda Svobodných a nově zvolený poslanec za SPD Libor Vondráček vyjádřil k několika zásadním politickým tématům, včetně aktuální kauzy Jindřicha Rajchla, programových priorit nové vládní koalice a otázky budoucího referenda o přijetí eura. Rozhovor začal komentářem k údajnému intimnímu videu šéfa strany PRO, které vyvolalo veřejnou diskusi o hranicích soukromí politiků.

Podle Vondráčka je nepřijatelné, když aktivisté zasahují do osobního prostoru politiků či jejich rodin. Označil podobné akce za „za hranou“ a přivítal, že byly široce odsouzeny. Zdůraznil, že pravost videa nezkoumal a že sám odmítá moralizovat nebo případ hodnotit s ohledem na práci poslance. „Politik má strpět větší dohled, ale má to mít hranice,“ uvedl.

Koaliční spolupráce a hospodářské priority

Vondráček dále rozebral pozici Svobodných v rámci povolební aliance SPD, Trikolóry, PRO a hnutí ANO. Připustil, že taková spolupráce přináší nutnost kompromisů „Je to cena za to, že můžeme prosadit jiné zásadní body – nižší daně, odmítnutí Green Dealu a rozumné hospodaření se státními financemi,“ vysvětlil.

Zároveň uvedl, že nová vláda nebude zvyšovat daně a plánuje postupně snižovat zadlužení státu. Kritizoval předchozí vládu Petra Fialy za „1200 miliard korun dluhů“ a odmítl její konsolidační balíček, který podle něj ve skutečnosti znamenal daňové zvýšení. Vondráček se přihlásil k úmyslu vrátit daň z příjmů právnických osob z 21 na 19 procent, v souladu s teorií, že nižší daně mohou vést k vyššímu výběru díky snížení motivace k daňovým únikům.

Referendum o zásadních otázkách

Jedním z hlavních témat rozhovoru byl návrh na rozšíření institutu referenda. Vondráček označil za úspěch, že se do programového prohlášení podařilo prosadit návrh na obecné referendum po vzoru Švýcarska. Uznal však, že vládní partneři vyloučili možnost hlasování o vystoupení z EU a NATO.

„Chceme lidem umožnit, aby mohli zastavit zavedení eura nebo migračního paktu,“ zdůraznil. Připomněl však, že přijetí zákona o obecném referendu bude vyžadovat ústavní většinu, kterou vládní koalice sama nemá. Jako právník zároveň dodal, že vnímá absenci referenda o Lisabonské smlouvě jako dluh vůči občanům a označil současnou podobu EU za zásadně odlišnou od té, o níž se hlasovalo v roce 2003.

Ekonomika, dotace a energetika

Rozhovor se dotkl i ekonomických témat. K plánům na možné vykoupení minoritních akcionářů ČEZ Vondráček uvedl, že by stát měl mít kontrolu nad výrobou energie, pokud financuje výstavbu jaderných zdrojů z veřejných prostředků. Zdůraznil však, že případné kroky musí být v souladu se zákonem a nesmí připomínat znárodnění.

K otázce dotací pro velké podniky reagoval smířlivěji: „Říká se – hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. Pokud existuje systém nárokových dotací, nelze zemědělcům bránit čerpat.“ Svobodní podle něj chtějí systém dotací racionalizovat, ne zrušit všechny podpory bez rozdílu.

Střety zájmů a nominace

Na závěr se rozhovor dotkl tématu střetu zájmů. Vondráček uvedl, že podnikatelská zkušenost poslanců je naopak přínosem pro legislativní práci. Možný střet Radima Fialy podle něj nepředstavuje problém, protože jde o poslaneckou, nikoliv exekutivní funkci.

Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

• Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
• Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

• Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
• Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

• Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
• Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
• Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

• Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
• Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
• Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

• Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
• Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček obhajuje volbu Tomia Okamury do čela Sněmovny, slibuje pevnou čtyřletou většinu a trvá na tom, že veřejné peníze se mají soustředit na české priority, nikoli na zahraniční pomoc Ukrajině. Zároveň připouští, že osobně nyní dává přednost pomoci lidem ve svém okolí před posíláním prostředků na velké sbírky.

Klíčové body rozhovoru

• Volba vedení Sněmovny: Vondráček potvrdil, že pro Tomia Okamuru hlasoval. Jako hlavní důvod uvádí koaliční dohodu a potřebu hladkého chodu Sněmovny v následujících čtyřech letech. Očekává „velkorysost“ vůči opozici a nepředpokládá excesy při řízení schůzí.
• Kontroverzní výroky vs. funkce: Na dotazy k dřívějším výrokům Okamury reaguje tím, že pro předsednictví jsou rozhodující kvalifikační předpoklady a výkon funkce, nikoli výroky z rozhovorů mimo jednací sál.
• Skládání vlády: Podle něj je pravděpodobnější, že dříve přijde jmenování vlády než hlasování o vydání poslanců k trestnímu stíhání. Zdůrazňuje „lidský aspekt“ v načasování kroků a součinnost prezidenta.
• Imunita a „koalice nevydávání“: Vondráček avizuje, že pro vydání Tomia Okamury hlasovat nebude. U Andreje Babiše připomíná předchozí rozhodnutí justice a staví se skepticky k dalšímu vydávání, které považuje za zvláštní po předchozích výsledcích řízení. Označení „koalice nevydávání“ odmítá jako nálepku končící opozice.
• Střet zájmů Andreje Babiše: Tvrdí, že řešení existuje, i když detaily nezná. Vysvětluje to důvěrou v motivaci Babiše stát se premiérem a v koaliční dohodu.
• Personální nominace: SPD má do vlády navrhnout odborníky; Vondráček mluví o dřívější debatě nad jmény s experty a trvá na tom, že nominanti se názorově kryjí s programem. Konkrétní jména nepotvrzuje.
• Priority a závazky: Za klíčové považuje nezvyšování daní, obrat od zelené politiky a pevné hájení českých zájmů. Na přímý požadavek tří měřitelných cílů uvádí zejména slib nezvyšovat daně a pravdivě komunikovat nepopulární kroky (např. důchody).
• Vztah k ANO a proměna postojů: Připouští, že dříve kritizoval nepředvídatelnost ANO, dnes ale tvrdí, že právě Svobodní s Motoristy mohou dohlédnout, aby ANO dodržovalo závazky. Posun vysvětluje i posunem celého spektra doleva a hlasováním SPD „pravicověji“ v minulém období.
• Covidová minulost: Slíbené „vyšetření covidových zločinů“ relativizuje – podle něj voliči neudělili tak silný mandát. Pokud by se objevily konkrétní důkazy na ministerstvu, mají se řešit, ale prioritu má program vlády.
• Ukrajina a veřejné peníze: Deklaruje, že ze státního rozpočtu nechce posílat peníze na Ukrajinu; tvrdí, že stát už vydal příliš a nyní je třeba finance ponechat doma. Osobně dává přednost cílené pomoci lidem „v okolí“ před posíláním příspěvků na velké sbírky, kvůli efektivitě a kontrole. Na námitku, že je férové započítat i odvody pracujících Ukrajinců, oponuje, že to není přímo navázané na státní výdaje a systém pomoci je třeba revidovat kvůli zneužívání.
• Bezpečnost a migrace: Zmiňuje varování bezpečnostních složek vůči potenciálním rizikům nové migrace; chce revizi systému, lepší přehled o cizincích a prevenci zneužívání dávek.
• Osobní rovina a koaliční spolupráce: Staré výroky (včetně Babišova „hlupák“) nechce řešit, klade důraz na profesionalitu a plnění programu. Připouští, že spolupracovat budou i s lidmi, s nimiž se v minulosti názorově střetli.

Citace, které nesou téma

• „Pro stát je teď důležitější nechat peníze doma; posílání peněz do zahraničí omezíme. Osobně dnes raději pomohu lidem kolem sebe než velkým sbírkám.“
• „Volba Tomia Okamury do čela Sněmovny je součástí dohody. Očekávám korektní řízení schůzí a bez excesů.“
• „U Andreje Babiše řešení střetu zájmů existuje – detaily neznám, ale důvěra je součástí naší dohody.“
• „Daně nezvýšíme. Po čtyřech letech chceme říct: dodrželi jsme, co jsme slíbili.“

Kontext a dojem

• Rozhovor ukazuje Vondráčka jako pragmatického vyjednavače nové většiny, který drží linku „peníze pro Česko“ a mírní konflikty odkazem na funkční profesionalitu. Moderátorka opakovaně testuje rozpory v dřívějších výrocích a v koaličních vztazích; poslanec reaguje návratem k programovým závazkům a důvěře uvnitř vznikající koalice.