V sobotu 8. 5. jsme nejprve v dopoledních hodinách napříč republikou uctili památku konce druhé světové války a připomněli si tak den #vítězstvísvobody. Výročí si připomněli náš předseda Libor Vondráček s dalšími jihočechy v Písku, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově hradci, místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg.
V odpoledních hodinách jsme se přesunuli na pražské Výstaviště, kde oslavy dne vítězství svobody pokračovaly. Akci #vítězstvísvobody jsme v Praze zorganizovali společně s Trikolórou a Soukromníky, našimi koaličními patrnery.
Akce začala ve 14 hodin u vstupu do Stromovky a probíhala cca do 17 hodin. Kdo dorazil, mohl se setkat s naším předsedou Liborem Vondráčkem, s předsedkyní Trikolóry Zuzanou Majerovou Zahradníkovou, místopředsedou Soukromníků Ladislavem Linkem a další spoustou lidí.
Ne náhodou jsme se dali dohromady právě s Trikolórou a Soukromníky, kteří slavili s námi, a se kterými právě jdeme do voleb společně. Cílem akce nebylo samotné připomenutí si konce druhé světové války, ale též to, že máme podobný pohled na svobodu a věříme, že naše volební spolupráce může zažít spolu s vámi vítězství svobody nad pandemickým zákonem a dalšími zákony, které jdou tvrdě proti svobodě a důstojnosti jednotlivců.
Na místě bylo možné podepsat Petici za ochranu svobody slova. Samozřejmě na akci byly balónky, vynikající koláčky, reklamní předměty a hlavně dobrá a pozitivní nálada.
„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“
Výběr Svobodných střípků z médií
1) Svobodní: oslava vítězství svobody s Trikolórou a Soukromníky
Oslava #vítězstvísvobody s Trikolórou, Svobodnými a Soukromníky proběhla v Den vítězství – 8. května 2021 od 14 hodin v Praze Holešovicích. Celá zpráva z akce je k dispozici na tomto odkaze.
2) Svobodní si připomněli Den vítězství konce druhé světové války.
Napříč Českou republikou jsme si připomněli den #vítězstvísvobody – 8. května. Již dopoledne si připomněli 76 let od konce druhé světové války místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově Hradci nebo náš předseda Libor Vondráček s dalšími Jihočechy v Písku. Zpráva zde.
3) Jiří Payne: Prezident před soud.
Jiří Payne ve svém blogu popisuje, jakým způsobem je možné stíhat prezidenta a to s ohledem na historický kontext zakotvení možnosti stíhat prezidenta v naší Ústavě ČR. Příspěvek Jiřího Payna je k dispozici na tomto odkaze.
4) Svobodní vyhlásili literární soutěž.
Svobodní vyhlásili literární soutěž o velmi zajímavé věcné ceny. Zúčastnit se může každý, kdo se svěří se svým covidovým příběhem. Podmínky a podorbnosti k soutěži se dozvíte zde.
5) Zálom: Členství naší republiky v EU má alternativu.
V souvislosti s tématem Svobodné hospody je článek od našeho místopředsedy, který zmiňuje alternativy k členství v EU. Jeho zamyšlení je dostupné na tomto odkaze.
Svobodná hospoda
Každé první pondělí v měsíci, až do října 2022, bude probíhat Svobodná hospoda na nějaké „komunální téma“ tak, abychom byli v roce 2022 připraveni na komunální volby.
Minulý týden to byl komunální odpad. Bavili jsme se o tom, jaké mají obce možnosti… Skládkování, svážení, spalování. To byly termíny, které padly hned několikrát.
Plynule jsem tím mimochodem navázali i na minulou debatu o EU Green New Deal.
V pondělním pravidelném díle Svobodné hospody se dnes budeme bavit o vstupu ČR do Evropské unie. Svobodní výročí vstupu ČR do EU dne 1. 5. neslavili. Vstup do EU není důvodem k oslavě, a to i proto, že všechny hvězdy na vlajce EU už dávno nesvítí stejně.Ta Německá a Francouzská svítí daleko jasněji a my jsme v roce 2009 přišli o právo veta, abychom se mohli bránit škodlivé legislativě EU, která nám je vnucována pomocí Směrnic a Nařízení.
EFTA narozdíl od EU žádné směrnice nepřijímá. Z EU přebírá jen 18,5 % legislativy a nemá žádný svůj EFTAparlament, kde by se jednotlivé státy přehlasovávaly. Nemá ani EFTAdotace ani 20 tisíc EFTAbyrokratů.
Její založení je skutečným důvodem k oslavě, protože připomíná, že spolupráce evropských států je možná i jinak, při zachování svrchovanosti a suverenity členských států. I proto jí připomněl nedávno náš #kalendářsvobody.
Jestli Vás téma EU zajímá více, můžete se přihlásit 10. 5. do naší Svobodné hospody, ve které se budeme o možnostech spolupráce v Evropě od 20:00 bavit.
Svobodná hospoda je tu pro vás! Přijďte diskutovat do online hospody přes ZOOM na bit.do/svobodna-hospoda, nebo můžete poslouchat zde na Facebooku.
Po Chamberlainovi se britským premiérem stal člověk, který se rozhodl za to zarvat a 13. května v parlamentu pronesl: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Lidé pochopili, že to je cena za svobodnou budoucnost a tento obchod uskutečnili.
11. 5. 1999: Svobodný přístup k informacím
Byl přijat zákon o svobodném přístupu k informacím. Zákon č. 106/1999 Sb., dává občanům možnost lepší kontroly nad veřejnou mocí a nutí instituce k větší transparentnosti.
12. 5. 1949: Západní Berlín
Skončila ruská blokáda západního Berlína. Uprostřed sovětského okupačního pásma se podařilo uhájit enklávu svobody, která představovala naději pro mnoho obyvatel komunistické despocie.
13. 5. 1888: Konec otroctví v Brazílii
Brazílie zrušila všechny formy otroctví. Země se nechvalně proslavila velkým importem otroků z Afriky, kteří zde měli mimořádně obtížné životní podmínky.
14. 5. 1907: Masaryk vystoupil v Říšské radě
Prof. Tomáš G. Masaryk vystoupil v Říšské radě s ostrou kritikou rakouského postupu proti jižním Slovanům obviněným ze spiknutí v tzv. záhřebském procesu. Místo trestu smrti se dočkali svobody.
15. 5. 1987: Pád Polyusu
Rusům se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu strašidelnou laserovou bitevní družici Polyus. Spadla.
16. 5. 1944: Romské povstání v Osvětimi
6 tisíc osvětimských Romů se zabarikádovalo v osvětimském komplexu v den, kdy měla přijít smrt a ozbrojili se kameny a lopatami. Nacisté se dočasně stáhli a Romové ubránili vlastní životy. Většina z nich bohužel jen dočasně.
Svobodné akce v terénu
Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google.
Mělník – 15. 5. 2021 10:00:
Cestu do Svobody zahájíme den po výročí 90 let od smrti velkého Čecha Viktora Dyka.
Cesta bude zahájena u jeho rodného domu na Mělníku.
Viktor Dyk zemřel 14. května 1931 na ostrově Lopud v Chorvatsku, když se šel druhý den po příjezdu vykoupat do moře, jeho tělo bylo slavnostně převezeno do Prahy a je pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl jedním z ‚disidentů‘ uvězněných v době První světové války za protihabsburskou činnost. Spolupracoval s Rašínem.
Pošlete to dál!
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.
Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.
Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.
V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.
Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.
K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.
