V sobotu 8. 5. jsme nejprve v dopoledních hodinách napříč republikou uctili památku konce druhé světové války a připomněli si tak den #vítězstvísvobody. Výročí si připomněli náš předseda Libor Vondráček s dalšími jihočechy v Písku, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově hradci, místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg.
V odpoledních hodinách jsme se přesunuli na pražské Výstaviště, kde oslavy dne vítězství svobody pokračovaly. Akci #vítězstvísvobody jsme v Praze zorganizovali společně s Trikolórou a Soukromníky, našimi koaličními patrnery.
Akce začala ve 14 hodin u vstupu do Stromovky a probíhala cca do 17 hodin. Kdo dorazil, mohl se setkat s naším předsedou Liborem Vondráčkem, s předsedkyní Trikolóry Zuzanou Majerovou Zahradníkovou, místopředsedou Soukromníků Ladislavem Linkem a další spoustou lidí.
Ne náhodou jsme se dali dohromady právě s Trikolórou a Soukromníky, kteří slavili s námi, a se kterými právě jdeme do voleb společně. Cílem akce nebylo samotné připomenutí si konce druhé světové války, ale též to, že máme podobný pohled na svobodu a věříme, že naše volební spolupráce může zažít spolu s vámi vítězství svobody nad pandemickým zákonem a dalšími zákony, které jdou tvrdě proti svobodě a důstojnosti jednotlivců.
Na místě bylo možné podepsat Petici za ochranu svobody slova. Samozřejmě na akci byly balónky, vynikající koláčky, reklamní předměty a hlavně dobrá a pozitivní nálada.
„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“
Výběr Svobodných střípků z médií
1) Svobodní: oslava vítězství svobody s Trikolórou a Soukromníky
Oslava #vítězstvísvobody s Trikolórou, Svobodnými a Soukromníky proběhla v Den vítězství – 8. května 2021 od 14 hodin v Praze Holešovicích. Celá zpráva z akce je k dispozici na tomto odkaze.
2) Svobodní si připomněli Den vítězství konce druhé světové války.
Napříč Českou republikou jsme si připomněli den #vítězstvísvobody – 8. května. Již dopoledne si připomněli 76 let od konce druhé světové války místostarosta Chrudimi Petr Lichtenberg, senátor Jaroslav Chalupský v Jindřichově Hradci nebo náš předseda Libor Vondráček s dalšími Jihočechy v Písku. Zpráva zde.
3) Jiří Payne: Prezident před soud.
Jiří Payne ve svém blogu popisuje, jakým způsobem je možné stíhat prezidenta a to s ohledem na historický kontext zakotvení možnosti stíhat prezidenta v naší Ústavě ČR. Příspěvek Jiřího Payna je k dispozici na tomto odkaze.
4) Svobodní vyhlásili literární soutěž.
Svobodní vyhlásili literární soutěž o velmi zajímavé věcné ceny. Zúčastnit se může každý, kdo se svěří se svým covidovým příběhem. Podmínky a podorbnosti k soutěži se dozvíte zde.
5) Zálom: Členství naší republiky v EU má alternativu.
V souvislosti s tématem Svobodné hospody je článek od našeho místopředsedy, který zmiňuje alternativy k členství v EU. Jeho zamyšlení je dostupné na tomto odkaze.
Svobodná hospoda
Každé první pondělí v měsíci, až do října 2022, bude probíhat Svobodná hospoda na nějaké „komunální téma“ tak, abychom byli v roce 2022 připraveni na komunální volby.
Minulý týden to byl komunální odpad. Bavili jsme se o tom, jaké mají obce možnosti… Skládkování, svážení, spalování. To byly termíny, které padly hned několikrát.
Plynule jsem tím mimochodem navázali i na minulou debatu o EU Green New Deal.
V pondělním pravidelném díle Svobodné hospody se dnes budeme bavit o vstupu ČR do Evropské unie. Svobodní výročí vstupu ČR do EU dne 1. 5. neslavili. Vstup do EU není důvodem k oslavě, a to i proto, že všechny hvězdy na vlajce EU už dávno nesvítí stejně.Ta Německá a Francouzská svítí daleko jasněji a my jsme v roce 2009 přišli o právo veta, abychom se mohli bránit škodlivé legislativě EU, která nám je vnucována pomocí Směrnic a Nařízení.
EFTA narozdíl od EU žádné směrnice nepřijímá. Z EU přebírá jen 18,5 % legislativy a nemá žádný svůj EFTAparlament, kde by se jednotlivé státy přehlasovávaly. Nemá ani EFTAdotace ani 20 tisíc EFTAbyrokratů.
Její založení je skutečným důvodem k oslavě, protože připomíná, že spolupráce evropských států je možná i jinak, při zachování svrchovanosti a suverenity členských států. I proto jí připomněl nedávno náš #kalendářsvobody.
Jestli Vás téma EU zajímá více, můžete se přihlásit 10. 5. do naší Svobodné hospody, ve které se budeme o možnostech spolupráce v Evropě od 20:00 bavit.
Svobodná hospoda je tu pro vás! Přijďte diskutovat do online hospody přes ZOOM na bit.do/svobodna-hospoda, nebo můžete poslouchat zde na Facebooku.
Po Chamberlainovi se britským premiérem stal člověk, který se rozhodl za to zarvat a 13. května v parlamentu pronesl: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Lidé pochopili, že to je cena za svobodnou budoucnost a tento obchod uskutečnili.
11. 5. 1999: Svobodný přístup k informacím
Byl přijat zákon o svobodném přístupu k informacím. Zákon č. 106/1999 Sb., dává občanům možnost lepší kontroly nad veřejnou mocí a nutí instituce k větší transparentnosti.
12. 5. 1949: Západní Berlín
Skončila ruská blokáda západního Berlína. Uprostřed sovětského okupačního pásma se podařilo uhájit enklávu svobody, která představovala naději pro mnoho obyvatel komunistické despocie.
13. 5. 1888: Konec otroctví v Brazílii
Brazílie zrušila všechny formy otroctví. Země se nechvalně proslavila velkým importem otroků z Afriky, kteří zde měli mimořádně obtížné životní podmínky.
14. 5. 1907: Masaryk vystoupil v Říšské radě
Prof. Tomáš G. Masaryk vystoupil v Říšské radě s ostrou kritikou rakouského postupu proti jižním Slovanům obviněným ze spiknutí v tzv. záhřebském procesu. Místo trestu smrti se dočkali svobody.
15. 5. 1987: Pád Polyusu
Rusům se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu strašidelnou laserovou bitevní družici Polyus. Spadla.
16. 5. 1944: Romské povstání v Osvětimi
6 tisíc osvětimských Romů se zabarikádovalo v osvětimském komplexu v den, kdy měla přijít smrt a ozbrojili se kameny a lopatami. Nacisté se dočasně stáhli a Romové ubránili vlastní životy. Většina z nich bohužel jen dočasně.
Svobodné akce v terénu
Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google.
Mělník – 15. 5. 2021 10:00:
Cestu do Svobody zahájíme den po výročí 90 let od smrti velkého Čecha Viktora Dyka.
Cesta bude zahájena u jeho rodného domu na Mělníku.
Viktor Dyk zemřel 14. května 1931 na ostrově Lopud v Chorvatsku, když se šel druhý den po příjezdu vykoupat do moře, jeho tělo bylo slavnostně převezeno do Prahy a je pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl jedním z ‚disidentů‘ uvězněných v době První světové války za protihabsburskou činnost. Spolupracoval s Rašínem.
Pošlete to dál!
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.
Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.
Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.
Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.
Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.
Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.
Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.
