Svobodní představili své kandidáty do EP 2024 v mikulášském duchu

Svobodní představili své kandidáty do EP 2024 v mikulášském duchu

Svobodní, hájící pravicové hodnoty, svobodu a odpovědnost jednotlivce, zveřejnili jména svých hlavních kandidátů do Evropského parlamentu. Tato trojice byla zvolena v primárních volbách strany, jichž se zúčastnilo na 1100 členů a registrovaných příznivců. Na Mikuláše si Svobodní zvolili netradiční způsob prezentace svých kandidátů, když je představili jako mikulášské trio.

Lídrem kandidátky je předseda strany Libor Vondráček, právník a odborník na ústavní právo. Na druhém místě je Matěj Gregor, zastupitel obvodu Ostrava-Vítkovice, moravskoslezský krajský předseda a vyslanec mladé generace na mnoha fórech. Třetí místo obsadil Karel Diviš, bývalý prezidentský kandidát a podnikatel v oblasti informačních technologii. V době voleb bude těmto třem kandidátům v průměru 33 let, což jsou Kristova léta, tedy ta nejlepší. Svobodní věří, že jejich kandidáti jsou v plné síle a schopni hájit svobodu a pravicové ideje v Evropě.

Toto „mikulášské trio“ chce v evropských volbách uspět a získat zastoupení v Evropském parlamentu, kde chybí za ČR skutečná pravice bránící zbytečným regulacím, zvyšování daní a omezování osobních svobod. Svobodní se staví proti přijetí eura, společnému dluhu i proti Zelenému údělu (Green Deal). Svobodní chtějí Českou republiku suverénní a spolupracující s ostatními zeměmi na základě dobrovolnosti a vzájemného prospěchu.

Silná trojice pro obrat ve směřování EU

Lídr kandidátky Libor Vondráček k tomu řekl: „Pro tyto volby máme nejsilnější kandidátku, jakou jsme kdy měli. Velmi intenzivně vnímáme potřebu, aby v Bruselu byl alespoň někdo, kdo používá zdravý rozum. I kdybychom byli pouze menšinovým disidentským hlasem, myslíme si, že opozice proti tak zjevně špatným věcem, jako je likvidace evropského průmyslu a jeho přesun do zámoří nebo podpora radikálních islamistických hnutí na Blízkém východě, musí být přítomna. Velmi důležitá je také opozice proti oklešťování svrchovanosti České republiky plánovaným zavedením eura nebo podepisováním migračních paktů. Tým, který jsme spolu s Matějem a Karlem dali dohromady, má pro to nejlepší předpoklady a od nikoho jiného v českém politickém spektru to čekat nelze“.

Matěj Gregor, vyslanec mladé generace, dodal: „Mladí lidé jsou často zklamaní z politiky, která jim nedává prostor k seberealizaci a podnikání. My jim chceme nabídnout svobodu, základ pro rozvoj a prosperitu. Chceme, aby mladí lidé měli možnost studovat, pracovat a cestovat, kde chtějí, bez zbytečných omezení a povinností. Chceme, aby mladí lidé měli budoucnost v České republice, která bude nezávislá a konkurenceschopná“.

Karel Diviš, zkušený podnikatel, uvedl: „Na vlastní oči bohužel vidím dopady zcela nekoncepčních a často i nesmyslných regulativ a opatření, která se na nás z EU valí. Česká vláda bohužel pouze krčí rameny a tváří se, že s tím nedokáže nic dělat. Je tedy nutné volat na poplach už když se tyto zoufalé věci připravují v centrále EU. Naše energetika a průmysl musí mít v Bruselu zastánce, který bude ochoten za jejich zájmy opravdu bojovat a hlasitě upozorňovat na frontální útok, který proti nim, často zcela fanaticky, vedou různí aktivisté ve spojení s byrokraty“.

Svobodní jsou pravicová strana, která vznikla v roce 2009. Mezi její hlavní cíle patří snížení daní a zrušení dotací, vyrovnání státního rozpočtu, omezení státní byrokracie, zavedení lidového veta a hájení osobních svobod a práv. Svobodní mají své zastupitele v mnoha obcích a městech. V roce 2020 získali svého senátora Jaroslava Chalupského, který kandidoval jako nestraník za Svobodné v obvodu Pelhřimov.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31