Mnozí se radovali, že ze Sněmovny zmizela ČSSD s 15 poslanci. Ovšem KDU-ČSL s 19 poslanci je v tom budování socialismu hravě zastoupí.
Měli jsme za posledních 32 let vládu, která zasahovala do trhu nebo svobody projevu více než tato?
Pokud si odmyslíme zásahy do podnikání v rámci politiky lockdownů, pak si musíme odpovědět, že ne.
Stejně jako předchozí vláda zneužívala koronaviru k utahování šroubů, tato zneužívá tragédie na Ukrajině. Vytváří nestabilitu a nepředvídatelnost v rámci podnikání a zavádí prvky reálného socialismu, které se už několikrát v historii ukázaly jako nefunkční a škodlivé.
Naše zemědělství a potravinová politika potřebuje zcela jiná řešení, než kvóty na potraviny nebo kontrolování marží. Je třeba pomáhat odstraňováním překážek, které stát zemědělcům sám vytváří.
Jenže předchozí i tato vláda si ze slov zemědělců vybírali vždy jen ty nejsocialističtější nápady, přitom by stačilo zemědělcům naslouchat ve zcela jiných nápadech.
SANEP sbírá preference online a můžete se do něj zapojit zde po registraci na jejich webu, v únoru jsme měli o 0,3 % více než v lednu.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Libor Vondráček
předseda Svobodných
„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“
1) Vláda zneužívá tragédie na Ukrajině a zavádí prvky reálného socialismu.
Pod heslem „stop vysokým maržím“ chce ministr Nekula sledovat marže u základních potravin. Jenže s tímto nápadem tvrdě narazil. Na stranu podnikatelů se hlasitě postavil předseda Svobodných Libor Vondráček, který tyto nápady označil za prvky reálného socialismu. Celý článek je k dispozici na tomto odkaze.
2) Řešením není hledat nového Babiše, ale toho, kdo naplní pravicové myšlenky.
Předseda Libor Vondráček si neodpustil na svém profilu zveřejnit video, ve kterém se vyjádřil k nedávnému sněmu ODS. Při jeho shrnutí přitom našel zajímavé paralely s cestou Andreje Babiše na politický Olymp. Podle něj především mladým lidem vrtá hlavou, jak je vlastně možné, že předseda a zakladatel hnutí ANO byl po osm let nejmocnějším politikem v Česku. celý článek je zde.
3) Zálom: o právu na sebeurčení.
Místopředseda Luboš Zálom se ve svém poměrně obsáhlém blogu na Echo 24 věnuje otázkám práva na sebeurčení nejen v kontextu s konfliktem na Ukrajině, ale v daleko širším pojetí.
4) Učitelka na Praze 6 má výpověď. Opravdu je to černobílé?
„Pohled zastupitele z Prahy 6. Je to opravdu tak černobílé? Zaslouží si „vyhazov“? A neměli by ho dostat teda i jiní? Jsme právní stát? Krátká úvaha.“ tyto otázky si klade Jan Dočekal, náš zastupitel v Praze 6, v kauze kolem paní učitelky na Praze 6 ve svém blogu zde.
5) Vazalové, ne státníci. Unie jako nový Sovětský svaz, varuje Zálom.
„Kdyby Evropská unie nemířila stále jistěji k nějaké formě totality, nemusela by nás vnitřní politika Maďarska nějak dalece zajímat. Dokud to tak ale bude, je velmi důležité, aby tu eurounijní jednotu proti demokracii a proti myšlence národních států někdo narušoval,“ říká mimo jiné v rozhovoru pro Parlamentní listy Luboš zálom.
6) Ta tupá osoba, napsala Černochová o učitelce. Účelově ohýbá zákony.
„Jako právník odmítám účelové ohýbání předpisů. Chápu, že po dvou letech ignorování právního státu to někteří lidé považuji za normální stav, ale já jako právník na to nikdy nemohu přistoupit. Poslední měsíce ignorovali mnozí ministři antidiskriminační právo, když se jim to hodilo. Dnes dává paní Černochová legitimitu ignorování pracovního práva, když se jí to hodí,“ říká mimo jiné Libor Vondráček ke kauze kolem paní učitelky na Praze 6. Celá zpráva zde.
19. 4. 1943: Povstání ve Varšavském ghettu
400 000 židů se tísnilo v tzv. Varšavském ghettu. V den likvidace ghetta se místní postavili na nečekaný odpor, který trval téměř měsíc. Bylo jasné, že vítězství by se rovnalo zázraku, přesto se řadě lidí podařilo smrti uniknout.
20. 4. 1991: Mezinárodní den svobody tisku Svátek má připomenout hlavně svobodu slova a nezávislost médií. Datum bylo vybráno jako vzpomínka na událost z 3. května roku 1991, kdy byla podepsána Windhoekská deklarace.
21. 4. 2006: Poslanci jezdí zdarma
Poslanci mají právo na bezplatnou dopravu, ale stát ji dopravcům nehradil. Dva politici proto uskutečnili demonstrativní jízdu z Prahy do Brna. Jančura stát zažaloval, vysoudil 270 Kč a vytvořil precedens. Za služby se platí!
22. 4. 1945: Rudá armáda osvobodila Opavu
Pro Opavany druhá světová válka skončila, zahynulo v ní zhruba 7 000 Opavanů. Z přibližně tisícovky před-válečných Židů se jich ale do osvobozené Opavy vrátilo sotva padesát.
23. 4. 1955: Wichterle vynalezl kontaktní čočky
Vynález je jedním z největších úspěchů české vědy. V praktickém životě pomohl mnoha lidem, které osvobodil od nutnosti nosit brýle. Wichterle přežil nacistické vězení a dočkal se i pádu komunismu u nás.
24. 4. 1918: Svobodné kysané zelí
Američtí dodavatelé zeleniny žádali v petici změnit název pro kysané zelí. Název „Sauerkraut“ této potravině v protiněmecké atmosféře ubližoval. Navrhli název „Liberty Cabbage“. Bohužel se neujal. I řádně zkvašené zelí mohlo denně připomínat svobodu.
25. 4. 2017: Za svobodné Brno
Premiéra filmu na základě skutečných událostí s libozvučným názvem „Za svobodné Brno“ o životě brněnských občanů v období konce 2. světové války.
⚡ „Naposledy jsem k tolika lidem mluvil živě na fyzikální konferenci v USA v 80. letech, pokud nepočítám svobodnou hospodu. Na studiovém rozhovoru jsem ve svých skoro 75 letech poprvé!“
❓ „Byl jsem první komu dovolili vzít rodinu na urychlovač ve Švýcarsku, na urychlovač do Sovětského svazu jsme tehdy s ženou jeli, protože jsme vlastně ani neměli kde společně bydlet.“
🐏 Na to všechno odpovídá ve svátečnám rozhovoru Jiří Strachota, fyzik, podnikatel a kandidát do Senátu v obvodu Kutná Hora, v nejnovějším díle Svobodného Berana.
Debata o příčinách a predikcích vývoje české ekonomiky. Beseda se uskuteční s ekonomickými experty Lukášem Kovandou a Vladimírem Pikorou. Přijďte debatovat o budoucnosti české ekonomiky do vinotéky 2 deci v pražských Vinohradech.
Bližší info k besedě naleznete na tomto odkaze, případně kliknutím na níže uvedený obrázek. Kapacita k sezení je 50 lidí, přijďte včas, ať najdete místo. rezervaci můžete provést na čísle: 602 664 302.
Beseda s bývalým pražským primátorem Janem Koukalem o praktických zkušenostech z pražské komunální politiky.
Bližší info k besedě naleznete na tomto odkaze, případně kliknutím na níže uvedený obrázek. Kapacita k sezení je 50 lidí, přijďte včas, ať najdete místo. rezervaci můžete provést na čísle: 602 664 302.
Opět po roce se v den výročí upálení mistra Jana Husa sejdeme poblíž jeho rodiště a společně vyrazíme na Svobodnou horu!
Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google. ↓↓↓
Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly? Stačí udělat jedinou věc. Vyplnit ↓tento↓ dotazník.
Pošlete to dál!
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.
Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.
Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.
Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.
Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.
Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.
Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.
K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.
Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví