Vondráček: Řešením není hledat nového Babiše, ale toho, kdo naplní pravicové myšlenky

Vondráček: Řešením není hledat nového Babiše, ale toho, kdo naplní pravicové myšlenky

Předseda Svobodných Libor Vondráček si neodpustil na svém profilu zveřejnit video, ve kterém se vyjádřil k nedávnému sněmu ODS. Při jeho shrnutí přitom našel zajímavé paralely s cestou Andreje Babiše na politický Olymp. Podle něj především mladým lidem vrtá hlavou, jak je vlastně možné, že předseda a zakladatel hnutí ANO byl po osm let nejmocnějším politikem v Česku.

„Spojovníkem Babišova hnutí ANO a Fialovy ODS jsou krásná slova, která mají daleko k činům. Krásná slova, která znějí před volbami, ale po volbách se vzdalují realitě. Takový scénář přinesl Andreji Babišovi téměř absolutní moc. Zdá se, že současné vládnoucí politické strany si tento scénář nepamatují, a navíc opakují staré chyby. V roce 2006 získala tehdejší ODS ve volbách jen ve Středočeském kraji přes čtyřicet procent s pravicovým programem, který sliboval nižší daně, férovost v sociálních dávkách… prostě skvělý program. Tehdejšího otce ODS a tvůrce programu ale velká strana politicky popravila a postavila na vedlejší kolej. K finančnímu veslu byl na Ministerstvu financí dosazen Miroslav Kalousek, který činil přesně opačné kroky, než ODS slibovala svým voličům před volbami,“ připomněl na svém facebookovém profilu reminiscenci na pravicovou stranu lídr Svobodných Libor Vondráček.

V rozporu mezi slovy a činy pokračovala podle něj ODS také v dalších letech. Krásná slova o pravici a nižších daních se táhla jako nit i dalšími kongresy ODS. „Realita se ale s předvolebními sliby rozcházela, a tak se podpora ODS pomalounku rozplývala jako pára nad hrncem a populistická rétorika Andreje Babiše získávala stále větší a větší podporu,“ přidává exkurz do historie Libor Vondráček a přidává varování. „Pokud se současné vládní strany z této historie nepoučí, tak budou lidé opět hledat nějakého spasitele a zrodí se možná nějaký nový Andrej Babiš.“  

Vondráček přesto neláme nad pravicovou politikou scénou hůl a nabízí „čistou pravici“. „Chyba není v myšlenkách a plánech pravice. Chyba je v jejich porušování. A je docela možné, že současní vládní politici své sliby ani splnit nechtějí. Řešením tedy není hledat nového Andreje Babiše, který evidentně nic pozitivního nepřináší, ale hledat toho, kdo pravicové myšlenky chce upřímně naplnit,“ uvedl Vondráček. 

Jako absolutní zpronevěření pravicovým myšlenkám vidí Vondráček ve vyjádřeních současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. „Podle něj dnes bez výjimky umírají lidé, kteří nejsou očkovaní na COVID-19. Za prvé je to absolutní lež a za druhé podvod na voličích,“ říká rozhodně předseda Svobodných a nabízí alternativu. „Svobodní nabízejí skutečnou pravicovou politiku a osvědčená řešení, která přinesou užitek všem lidem. Naše strana nemá svobody jen plná ústa, ale hodlá pro ni něco udělat, a hlavně bránit jejímu ubývání. Nedělali jsme si iluze z Andreje Babiše a nemáme je ani dnes. Podařilo se nám sice odvalit balvan oligarchy z vrcholné politiky, ale pro svobodu to byla podmínka nutná, nikoliv však dostačující. Pokračovat musíme dál a u příštích voleb nabídnout takový program, který přinese skutečnou svobodu,“ láká příznivce svobodné pravice Libor Vondráček.  

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31