Vondráček: Nesmíme českému lvovi brát koruny z hlavy a dávat mu do drápů euro

Vondráček: Nesmíme českému lvovi brát koruny z hlavy a dávat mu do drápů euro

Přinášíme vám rozhovor s předsedou Svobodných Liborem Vondráčkem, který věří, že díky spojení s Trikolórou a Soukromníky se letos podaří dostat do Poslanecké sněmovny myšlenky, které jeho strana dlouhodobě hájí. „Nesmíme českému lvovi sundávat korunu z hlavy a dávat mu do drápů euro,“ připomíná jednu z hlavních priorit Libor Vondráček, který zdůraznil, že dohoda s Trikolórou a Soukromníky je postavena na velmi pevných základech.

Svobodní budou historicky poprvé kandidovat do parlamentních voleb v nějakém předvolebním spojenectví. Proč jste se k tomuto kroku rozhodli? Co se oproti minulým letům změnilo? Byla to pouze obava z propadlých hlasů?  

Oproti minulým letům musíme na 100 procent přesvědčit nejen naše voliče, ale i další voliče, kteří nefandí socialistům a neomarxistům, že jejich hlasy nepropadnou. Čistě v zájmu zviditelnění značky Svobodných je samostatná kandidatura. V zájmu našich myšlenek, naší země a občanů České republiky, jejichž zájem dnes v Parlamentu skoro nikdo nehájí, je ovšem spojení sil. Za riskování propadnutí hlasu bychom mohli v budoucnu zaplatit nepředstavitelně vysokou cenu. Bylo to pro nás těžké rozhodnutí, protože velice neradi ustupujeme z našich ideálů a zatím jsme to v žádných velkých volbách neudělali, ale věřím, že časem to vyhodnotíme jako velice správné rozhodnutí.

Proč jste se nakonec rozhodli dát přednost spolupráci s Trikolórou a Soukromníky před nabízenou spoluprací s ODS?  

Je to jednoduché. Z ODS nás nikdo neoslovil s dobrou nabídkou a bohužel se ODS posledními kroky posunula do středu politického spektra a TOP 09 i KDU-ČSL mají natolik rozdílné zaměření a někdy i levicové programy, že bychom společně byli velice vzdálení našemu programu, který se dlouhodobě nemění. Naše strana vznikla kvůli tomu, že se ODS nejprve v době opoziční smlouvy, a pak za vlády Mirka Topolánka, vzdálila praktickými kroky od svého programu. K jejich původním myšlenkám jako nezasahování do trhu, nezvýhodňování vyvolených dotacemi či zeštíhlení státu máme stále stejně blízko, ovšem jim se od doby našeho založení v roce 2009 spíše vzdaluje, a vznik SPOLU považujeme za další zradu jejich dlouholetých voličů, kterým tyto myšlenky chceme nabídnout alespoň my v koalici s Trikolórou a se Soukromníky. Při této spolupráci ustupujeme z našeho programu jen velice málo. Jednoznačně chceme zachovat korunu, chceme zachovat měnovou konkurenci, aby si každý mohl vybrat, zda bude platit hotově korunami, elektronicky eurem nebo třeba bitcoinem. Proto nesmíme českému lvovi sundávat korunu z hlavy a dávat mu do drápů euro. Podobně jasně musíme chránit právo na platbu v hotovosti, a to nejlépe ústavou. Spolupráce s Trikolórou a Soukromníky byla jedinou nabídkou ze všech, která by mohla zaručit, že se na těchto základních věcech shodneme.

Trikolóra je pro některé členy ODS „červeným hadrem“ právě kvůli osobě Václava Klause ml. Paradoxně v senátorském klubu ODS dnes sedí senátor zvolený za Svobodné Jaroslav Chalupský. Předtím byla členem stejného klubu také výrazná osobnost Soukromníků exsenátor – Ivo Valenta. Co si o tom má volič myslet?  

Václav Klaus získal v ODS nejvíce preferenčních hlasů, proto se nelze divit, že i dva roky po jeho odchodu jeho jméno v ODS silně rezonuje. Osobně znám ovšem spoustu letitých voličů senátorů z klubu ODS i ODS jako takové, kteří v tomto roce chtějí volit naši koalici včetně Trikolóry, takže to s tím „červeným hadrem“ asi nebude tak horké. A těch lidí je v posledních týdnech čím dál více. Při možnosti tvorby vládní koalice bez socialistů, která tu už léta nebyla, by navíc tyto spory šly jistě stranou, a proto mi vztah ODS a Václava Klause mladšího nedělá starosti. Je také podstatné si uvědomit, že značka ODS a senátoři v klubu ODS nereprezentují úplně totéž. To potvrdili senátoři jako Chalupský, Aschebrenner, Oberfalzer, Zeman, Faktor, Jirsa a další, kteří hlasovali na rozdíl od poslanců ODS pro zamítnutí pandemického zákona. A to je nám velice sympatické. Ohledně Senátu navíc nesmíme zapomínat, že v těchto volbách se velmi proměnil. Náš senátor senzačně vyřadil Milana Štěcha. Při kurzu 1:13 se postaral o nejpozitivnější výsledek v historii Senátu a odchod Iva Valenty naopak oslabil Senát v roce 2020 nejvíce. Po volbách také vznikl klub nové levice – „Piráti a SEN21“ se zástupci za Zelené, a právě k němu je klub ODS v Senátu jedinou stabilní protiváhou. Asi těžko by kvalitní servis oběma zmíněným senátorům mohl zajistit tento klubu či klub lidovců, ANO nebo sociální demokracie, kteří jsou myšlenkově úplně jinde. Ukotvení Jardy Chalupského v Senátu tedy považuji za zcela logické.

Na tiskové konferenci jste stejně jako Václav Klaus nebo Petr Bajer mluvil o tom, že vás spojuje především průnik vašich stranických programů. Na které programové priority se tedy chcete soustředit při letošních volbách?  

Aktuálně je to řešení současné krize. Musíme se dívat dále. Dělat taková opatření, která nás do budoucna nepoškodí, ale posílí. Vše zavřít, obětovat budoucnost dětí, kterým se nasekají bilionové dluhy a zavřou se jim školy i tělocvičny považuji za zločin vůči budoucím generacím. Vše zavřít by dokázali i v době španělské chřipky, my bychom měli mít ambicióznější cíle, než se poměřovat se situaci 100 let zpět a ještě oproti ní pokulhávat. Musíme hledat univerzální řešení, aplikace alobalů na stropy, používání fotokatalyzačních nátěrů, UV záření a další nové technologie ve veřejných budovách (nemocnice, školy, domovy seniorů, úřady atd.). Kromě toho také musíme apelovat na zdravější životní styl a budování vlastní imunity, která jim pomůže v boji s každou variantou covidu i v boji s jinými chorobami. Sami lidé musí přemýšlet, zda mají dostatek vitamínů a zda kupují kvalitní potraviny, které najdou spíše v menších prodejnách než v hypermarketech. Očkování je až poslední řešení a musí být dobrovolné. Proto stát nesmí bránit tomu, abychom tu měli maximální množství vakcín i léků ze všech koutů světa. Sami lidé spolu s jejich lékaři, ne politici či úředníci, mají rozhodnout, jestli jim více vyhovuje vakcína z Ruska nebo z USA. Další prioritou je zmenšování státního aparátu, který nabobtnal o 30 tisíc úředníků za poslední dvě vlády a ruku v ruce s tím jde snižování výdajů státu, aby se daně nezvyšovaly, ale mohly se postupně snižovat. Zásadní je také už zmíněné zachování české koruny a zachování české legislativy. Pravidla naší země nesmějí vznikat v Bruselu, a to se týká nejen azylové, zbraňové, zelené nebo „cenzurní“ politiky, kterou razí Evropská komise.

Pro letošní parlamentní volby došlo již k uzavření několika koaličních smluv. Piráti se spojili se STAN, ODS s KDU-ČSL a TOP 09. V čem je vašeho dohoda odlišná? Často zdůrazňujete, že nejde o koaliční smlouvu, ale dohodu o dlouhodobé spolupráci…  

Naše strany jsou si opravdu velice blízké v tématech, která jsou dnes zásadní a aktuální a budou aktuální i v dalším volebním období. Proto jsme se zavázali, že po volbách vytvoříme společný klub a budeme dál hájit náš společný program a občany, které dnes nikdo nehájí, společně. V maximální možné síle, bez přeběhlíků, bez politikaření, bez sporů o to, jaký z našich dresů je „krásnější“. Je to v přesném protikladu vůči dalším koalicím, které už dopředu avizují rozpadnutí a vznik více klubů. V případě KDU-ČSL to tedy znamená podle slov Mariana Jurečky, že budou stále pokračovat „v lidovecké politice“, o které za poslední léta víme své, a to řadu letitých voličů ODS to bude, myslím, velmi odpuzovat od této volby.

Je v tuto chvíli již jasné, jakým způsobem si jednotlivé strany rozdělí místa na kandidátkách? A prozradíte, jestli už Svobodní mají jasno, jaké osobnosti se za ně objeví na společné kandidátní listině?  

Jasné to úplně není. Klíčové je sestavení silné společné kandidátky s nejkvalitnějšími osobnostmi, tak abychom ve Sněmovně mohli hájit občany největší silou. Svobodní mají zaručené určité minimální procento lidí na kandidátkách, ale obecně je pro nás zásadní dostat do Sněmovny naše myšlenky, ne naše členy či zasloužilé funkcionáře. Velice si vážím práce mých stranických kolegů a byl bych rád, kdyby jich tam bylo maximum, ale ve straně panuje taková atmosféra, že osobní úspěch pro nikoho z nás nestojí nad úspěchem týmu, který hraje plus-minus podle našich přestav. O definitivní nominaci kandidátů za Svobodné rozhodnou naši členové a příznivci. Máme velice demokratická pravidla pro nominaci. Jako první jsme zavedli primárky po vzoru stran v zahraničí v roce 2009 a já mohu zatím říct jen to, že se v primárkách budu ucházet o post republikového lídra a lídra kandidátky v jižních Čechách. 

Pokud bude vaše spojenectví úspěšné a stanete se poslancem, už jste přemýšlel, co by byly vaše osobní programové priority a na co byste se chtěl ve svých 27 letech zaměřit?  

Mojí prioritou bude spíše rušení zákonů než zavádění nových, a to říkám jako občan, politik i právník, který ví, že dnešní legislativní džungle vše jen komplikuje. Pro naši mladou generaci, myslím, bude velice zásadní právě zachování koruny. Dluhy, které byly naší generaci vytvořené, jsou už teď dostatečně vysoké, proto je rozhodně není potřeba navyšovat o dluhy ostatních států platících eurem. Společné ručení za evropský dluh 700 miliard euro, který letos odsouhlasil náš premiér v Bruselu a ručení za dluhy, které odsouhlasil Petr Nečas díky evropskému stabilizačnímu mechanismu, jsou dostatečně velkým rizikem pro suverenitu naší země. Přijmout euro by bylo skutečnou katastrofou.

Mgr. Libor Vondráček

předseda strany Svobodní

Zdroj zde.

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Svobodni-31