Lidové veto jako záchranná brzda před špatným rozhodováním politiků

Lidové veto jako záchranná brzda před špatným rozhodováním politiků

Lidé v České republice již od doby COVIDu ztrácejí důvěru v současné nastavení české demokracie a nelze se jim divit. Z porušování volebních slibů se totiž stal národní sport a poslanci po zisku mandátu čtyři roky bezhlavě podporují svoji vládu bez ohledu na to, že dělá opak toho, co říkala v kampani.

Vše se až na drobné výjimky děje za souhlasu prezidenta i Senátu a čerstvá zkušenost s rozhodnutím Ústavního soudu sebrala lidem iluze, že alespoň v případě největších excesů dá tato instituce vládě výchovný pohlavek. Má to nějaké řešení?

Jedna cesta pro návrat důvěry v demokracii mě napadá. Je to zavedení osvědčených prvků demokracie přímé. Pouze zastupitelská demokracie totiž u nás již zklamala příliš mnoho lidí. I proto razím lidové veto jako osvědčený nástroj, díky kterému mohou Švýcaři už více než 100 let zatáhnout za záchranou brzdu když mají pocit, že je političtí zástupci vezou jako rukojmí ve vagonu do katastrofy. Lidové veto však zároveň neznamená, že si všichni hrají na strojvůdce vlaku jako v případě libovolně formulovaných referend, u kterých často vzniká problém s naplněním výsledku, podobně jako u hlasování o Brexitu.

Negativní referendum

Svobodní se právě k tomuto typu referenda přiklání. Parlament v systému s lidovým vetem nesmí žádné referendum iniciovat svévolně a jeho povinností je rozhodovat samostatně. Proti jeho rozhodnutí však mají občané možnost iniciovat lidové hlasování, které parlamentní rozhodnutí buď potvrdí, nebo zamítne. Znění referenda je tedy vždy zcela jednoznačné a lid rozhoduje o zachování či škrtnutí textu ze sbírky zákonů či nařízení.

Jako příklad úspěšného používání tohoto institutu se často uvádí Švýcarsko, kde je toto „negativní referendum“ nejoblíbenějším prvkem celostátní přímé demokracie. Když vláda nebo Parlament nějak rozhodnou, má veřejnost možnost se nad tím znovu zamyslet a případně to jejich rozhodnutí zrušit. Takové rozhodnutí je na několik dalších let nepřehlasovatelné a politici ho nemohou nijak obejít jako u nás běžná veta prezidenta či Senátu.

Za ideální považuji tuto variantu referenda s doplněním o prvek rozpuštění zastupitelského sboru a vyvolání nových voleb v případě úspěšného vyvolání lidového veta dvakrát za jedno funkční období.

Myslíte, že by kvůli tomu byly volby každou chvíli? Nikoliv!

Tlak na politiky, kteří budou vědět, že jim skončí mandát pokud budou dělat opakovaně velmi chybná rozhodnutí, vede k lepšímu rozhodování politiků. Takový konstruktivní tlak je přesně to, co česká společnost potřebuje. Uspořádání referenda, jako demokracie sama, totiž něco stojí, a politiky bez sebereflexe, kteří by opakovali chybu za chybou, je správné mít možnost vyměnit v nových volbách.

Praxe ovšem ukazuje, že tam, kde lidové veto funguje, se politici vzdalují svým rozhodováním od občanů daleko méně, protože považují za ostudu, když musejí být lidmi v referendu opravováni a lidé opravdu nechodí do volební místnosti každých 14 dní. Lidové veto nakonec v těchto zemích vede ke zvýšení úcty a důvěry lidí v demokratické instituce. Lidové veto eliminuje frustraci obyvatel, což má pozitivní vliv na míru kriminality i vše, co je s tím spojené.

A že by občané mohli svého rozhodnutí v referendu později litovat? I to se může stát.

Ještě více se to ale děje v běžných volbách. Pro příště se, ovšem v té jedné konkrétní otázce, mohou poučit, stejně jako dítě, které sáhne na rozpálenou plotnu. To běžné volby tak úplně nedovolují, protože tam lze snadno získat dojem, že jako poučení postačí pouhá personální výměna.

Fakt, že politici po volbách zapomínají na své předvolební sliby, se u nás už dlouho po žádných volbách nezměnil. A může za to i tlak všeobecného mínění, který u nás již několik let vytváří před volbami poptávku po vyhánění čerta ďáblem, které se střídá s taktikou vyhánění ďábla čertem. Není proto třeba pochybovat o tom, že žádný z nich nám tu život jako v nebi nezajistí. A i kdyby se někdo nový tvářil jako anděl, bylo by dobré, aby měli občané možnost mu pomocí lidového veta trochu přistřihnout křídla.

Proto bez ohledu na to, kdo zrovna vládne, budu jako zastánce zájmů, práv a svobod českých občanů a silné české Ústavy lidové veto vždy hájit.

Převzato z Denik.to

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31