Bude hůř! Fialova vláda postupně zavádí reálný socialismus

Bude hůř! Fialova vláda postupně zavádí reálný socialismus

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Rozhodnutí vlády o výši úlevy energeticky náročným firmám si pochvaloval její předseda Petr Fiala (ODS) s tím, že to je řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst. „Premiér se hluboce mýlí, a nejhorší je, že svému omylu nejspíš sám věří,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. A že za jejím podpisem pod otevřeným dopisem je mimo jiné udávání za „nebezpečné“ chování na sítích a spuštění vládního webu připomínajícího propagandu 80. let a reálný socialismus.

Vláda pro příští rok rozhodla o výši úlevy energeticky náročným firmám, která by měla celkově činit 3,5 miliardy korun a týkat se 25 tisíc odběrných míst. Peníze se budou čerpat z rozpočtu na rok 2024 z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. „Našli jsme řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst,“ prohlásil premiér Petr Fiala. Může taková pomoc opravdu splnit to, co od ní předseda vlády očekává?

Ne, ne, premiér se hluboce mýlí, a nejhorší je, že svému omylu nejspíš sám věří! Hluboce se mýlí v tom, že jsme „našli řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst“. Vezměme to popořádku:

Především si rozklíčujeme, co to je za peníze. Firmy, které prosperují, zaplatí daně. ty pak vláda přerozdělí firmám, které neprosperují. Neboli zabije úspěch tam, kde existuje, a podpoří neúspěch. To nezní moc jako posilování konkurenceschopnosti, že? Konkurenceschopnost je totiž schopnost obstát v soutěži. To znamená podpořit ty, kterým se daří. A ne trestat úspěšné a obdarovávat neúspěšné.

Dále, jak by to mohlo podpořit hospodářský růst, když to zabíjí konkurenceschopnost?

A do třetice doplním, že vláda „hledá řešení“ problému, který způsobila. Vláda opravdu nemusela vypínat české tradiční zdroje energie. Opravdu nemusela kývat Bruselu na emisní povolenky. Proto jsme opravdu nemuseli mít tak drahou energii.

Nutno také doplnit, že je to ryzí diskriminace. Proč zrovna 25 tisíc míst dostane od vlády dáreček? Proč ne 25.001? Každé odběrné místo mimo těch 25.000 nyní může řvát: Jsem diskriminováno! A bude mít pravdu.

Od ledna se o 1600 korun zvýší minimální mzda, takže bude nově činit 18.900 korun. „Je to nejvyšší hodnota výše minimální mzdy vůči průměrné mzdě, dosahuje 41 %. Také už máme jasnou představu, jak tento poměr během příštích pěti let postupně navýšíme na 45 %, což tady nikdy nebylo,“ pochlubil se při té příležitosti ministr práce Marian Jurečka. Co je na tom, že se oceňování nejméně kvalifikované práce přibližuje průměrné mzdě, tolik ke chlubení?

Je to ne ke chlubení, je to ke studu. Nařídit, že neschopní břídilové povinně musí dostat 45 % mzdy běžných pracujících lidí, je ohavné a nemorální. A navíc v době, kdy klesá ziskovost firem a my jsme jako ekonomika v recesi, je to navíc ještě další hřebíček do rakve české konkurenceschopnosti. Pokud budu mít já sama ve firmě nějakého člověka, který nyní bere nižší plat než minimální mzdu, a stát mi nařídí zaplatit mu víc, bez milosti ho vyhodím. Nebudu svůj zisk a prosperitu firmy obětovat někomu, kdo si svůj plat nezaslouží, ale má ho nařízen.

Příští týden se k poslednímu měnově-politickému zasedání tohoto roku sejde bankovní rada ČNB. Diskutuje se o tom, že by centrální bankéři už mohli snížit sazby. Hovoří pro tento krok ekonomické ukazatele, nebo je pravděpodobnější, že sazby půjdou dolů až na únorovém zasedání bankovní rady?

Je to tak padesát na padesát. Já už bych tedy úrokové sazby snižovala, ale těžko říci, jestli to bankovní rada vyhodnotí stejně. Proti snížení sazeb totiž hovoří minimálně jedna věc: Snížení by oslabilo kurz koruny, a slabší koruna by začala působit víc proinflačně. Ale nedělejme z toho nějaké velké téma. Jestli pokles úrokových sazeb nastane za týden, nebo za dva měsíce, je celkem jedno. Stejně se v tržních úrokových sazbách už v podstatě zrcadlí.

Širší vedení TOP 09 odmítlo, aby kandidátem strany do Evropského parlamentu byl její zakladatel a bývalý předseda Miroslav Kalousek. Šéfredaktor webu Echo24 Dalibor Balšínek ve vysílání CNN Prima News uvedl, že takové jednání koalice považuje za absurdní. „Oni se obávají dát na kandidátku někoho, kdo by mohl uspět. Nic nevyjadřuje větší absurditu uvažování vlády než tento moment,“ prohlásil. Není naopak logické dát za vyučenou tomu, kdo kritizuje pětikoalici skoro tak často jako opozice?

Tak jasně, můžeme dát kritikovi za vyučenou, a pak provést eutanazii nepoučitelné strany… Anebo se můžeme pokusit uspět a nechat kandidovat někoho, kdo táhne lidi. První přístup se nazývá emocemi řízená msta. Druhý přístup se nazývá pragmatismus. Odpovězte si sami na otázku, který přístup dlouhodobě uspěje.

„Žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Prakticky neznáme nezaměstnanost. Patříme k nejrozvinutějším státům na naší planetě, ekonomicky a vlastně z jakéhokoliv hlediska. Kvalita našich veřejných služeb je vysoká, a to i ve srovnání s bohatšími zeměmi. Máme fungující demokracii. Když si to srovnáme s jinými státy, zjistíme, že zase tolik důvodů pro skepsi a naštvanost nemáme.“ Je tento vzkaz vlády, které podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) aktuálně věří 17 % občanů, tlumočený jejím předsedou trefnou odpovědí těm nespokojencům?

Kterou vládu máte na mysli? Švýcarskou? Tam by to celkem sedělo. Nebo třeba singapurskou? Tam bych to hned podepsala. Nebudete mi, doufám, tvrdit, že tohle vyslovil předseda vlády české, že ne? Prvního apríla je ještě za dost dlouho.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) je připraven využít veškerých nástrojů právního státu, aby čelil rizikům, která znamenají pro naši společnost nebezpečné dezinformace nebo hlásání nenávisti či výzvy k násilí. Reagoval tak na otevřený dopis premiéru Petru Fialovi, v němž Společnost pro obranu svobody projevu kritizuje, že ministerstvo vnitra dlouhodobě vytváří atmosféru strachu. Pokud se někdo domnívá, že praktiky jeho resortu jsou omezováním svobody slova, tragicky se mýlí, vzkázal Rakušan více než padesátce pod dopisem podepsaných osobností. Vy jste mezi nimi. Jak se vyrovnáte s tím, že se dle šéfa vnitra „tragicky mýlíte“?

Tak pokud pan Rakušan skutečně hodlá využít veškerých nástrojů právního státu, budu naprosto v klidu. Nástroje právního státu jsou totiž zcela bezpečné. Mě však znepokojují nikoliv ty právní, ale ty nástroje, které dosud ministr vnitra používá. Co mám na mysli?

Například zveřejněnou metodiku krizového informačního týmu (KRIT) zmiňující „anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě“, nebo „včasnou identifikaci osob“ s cílem „pojmenovat a zostudit“.

Nebo označování pouhých předpovědí, odlišných výkladů a jiných názorů za dezinformace, což potvrzuje i výroční zpráva Vojenského zpravodajství. Zpráva Ministerstva vnitra ČR o extremismu však označuje skupiny „nespokojených občanů” za „antisystémové hnutí“.

Mám na mysli třeba snahu ovládnout mediální rady a úkolovat veřejnoprávní média „bojem s dezinformacemi“, který je tak často zneužíván k omezování svobody slova.

Anebo mám na mysli třeba nedávno zahájenou udavačskou kampaň vybízející občany k udávání za „nebezpečné“ chování na sítích a spuštění vládního webu NENALETET.cz připomínajícího propagandu 80. let a obsahujícího zjevné nepravdy. A tak bych mohla pokračovat.

Proto jsem otevřený dopis spolu s dalšími zhruba 50 lidmi podepsala.

Převzato z Parlamentních listů

Redakčně upraveno

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31