Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Nejčastěji pokládané dotazy

Nejčastěji pokládané dotazy

A) BŮH, ISLÁM, REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ, POTRATY

Otázka: V programu Svobodných chybí bůh. Jak jste ho mohli opomenout?

Odpověď: Svobodní jsou sekulární stranou. Svoboda náboženského vyznání patří mezi svobody pro nás nejvýznamnější. Rovněž prosazujeme sekulární stát, tedy takový stát, který nebude podporovat žádnou vybranou víru ani církev.

Otázka: Jaký je váš názor na imigraci a hrozbu islámu?

Odpověď: Svobodní mají přímo ve stanovách zakotven princip náboženské tolerance, což znamená, že náboženství považujeme za soukromou věc jednotlivce, která by neměla být tahána do politiky, neměla by být vnucována ostatním. To platí samozřejmě jak pro křesťanství, tak pro islám. Naše kultura a zvyky jsou ale tvořeny odkazem tisícileté křesťanské a židovské tradice a kultury, dědictvím antiky i předkřesťanskými (pohanskými a keltskými) zvyky. Tyto tradice tvoří naši západní kulturu. Islamizaci západní Evropy považujeme za uměle vyvolanou chybnou politikou multikulturalismu. Svobodní byli jedinou stranou, která se zastala nizozemského politika Geerta Wilderse, který měl přijet do Prahy přednášet o nebezpečích islámu pro Evropu. Imigrační politiku západních zemí, která znamenala rozmach islámu na západě, považujeme za fatálně chybnou a zavedení společného rozhodování o imigrační politice pro nás bylo jedním z důležitých důvodů, proč jsme vystupovali proti Lisabonské smlouvě.

Otázka: Souhlasím se Svobodnými téměř ve všem. Nedokážu však pochopit odmítavý postoj k registrovanému partnerství. Proč chtějí Svobodní homosexuálům upírat svobodu svazku?

Odpověď: Svobodní nikomu žádné svobody upírat nechtějí. Manželství vzniklo v dávných dobách jako slib věrnosti před bohem či před svědky. Manželství není vynálezem státu, stát se do něj začal vměšovat až později. Dnes stát v manželství detailně řídí majetkové vztahy, často proti zájmům manželů. Toto vměšování je proti smýšlení Svobodných. Nechme životní partnery, ať si uspořádají majetkové vztahy, jak uznají za vhodné. Pak nebude třeba registrovaného partnerství, ani státního vměšování do manželského slibu.

Otázka: Jste proti adopci dětí homosexuály?

Odpověď: Nejsme vyloženě proti. Tvrdíme ovšem, že každá adopce musí být rozhodnuta soudem v nejlepším zájmu dítěte. Adopce dětí by neměla být brána jako něčí předem dané „právo“. Domníváme se, že pro zdravý vývoj dítěte je důležité, aby dítě žilo v rodině a mělo v ní pokud možno jak (náhradního) otce, tak (náhradní) matku. Považujeme tedy za přirozené, že obecně lepším adeptem pro adopci jsou heterosexuální páry oproti homosexuálním. Ale konkrétní případ musí rozhodnout soud.

Otázka: Jaký je podle vás ideální stav financování církví?

Odpověď: Jsme pro odluku státu a církví. Všechny církve by měly být na státu nezávislé, tj. konečným stavem by mělo být, že stát neplatí církve a platy jejich představitelů ze státního rozpočtu. K odluce navrhujeme dospět dohodou mezi státem a církvemi, která by zahrnovala ukončení plateb ze státního rozpočtu na straně jedné a navrácení konkrétního majetku zabaveného církvím v minulosti na straně druhé.

Otázka: Co si myslíte o euthanasii?

Odpověď: Každý je vlastníkem svého života, proto by měl mít právo si ho i dobrovolně vzít. Ale nemyslím si, že je správné, aby stát uzákoňoval nějaké úřední postupy, podle nichž by lékaři měli u sebevraždy asistovat. Myslím, že napomáhání k sebevraždě je morální problém každého jednotlivce, který se v takové situaci octne. Tváří v tvář těžce trpícímu musí každý jednotlivec řešit morální problém, jestli vyhovět přání o pomoc, podání léků apod. Toto morální dilema nemůže stát odstranit tím, že schválí zákon o euthanasii.

Otázka: Jaký je váš postoj k potratům? Zakázali byste potraty?

Odpověď: Potrat je nepochybně traumatizující a každá matka, která jej kdekoliv na světě ať již legálně či ilegálně podstoupí, si jej musí srovnat se svým svědomím a se svým vyznáním. Jsou-li potraty legální, nic to nemění na tom, že si zmaření života musí nakonec každý zodpovědět. Každá matka by měla mít právo potrat odmítnout, i když jí to doporučí lékař z důvodu poškození plodu. Svobodní jsou sekulární stranou, která respektuje odlišný pohled jednotlivců a církví na etické otázky. Jinými slovy, potrat má mít právo zakazovat (svým členům) církev, která jej odmítá, ale nemá jej zakazovat stát všem lidem bez rozdílu vyznání.

B) ZBRANĚ, IMIGRACE, DROGY, ROMOVÉ

Otázka: Jak se stavíte k problematice držení zbraní?

Odpověď: Shodujeme se na tom, že každý způsobilý a zákona dbalý občan musí mít možnost bránit sebe, své blízké a svůj majetek i se zbraní v ruce. Někteří členové diskutují slovenskou úpravu či princip „můj dům, můj hrad“ (označovaný jako „castle doctrine“). Obecně se však Svobodní řídí konzervativní zásadou neopravovat to, co funguje (minimálně tedy, dokud je co napravovat jinde). V případě držení zbraní je třeba mít zejména na zřeteli to, že pravidla ovlivní především ty, kdo pravidla dodržují. V případě držitelů zbraní tedy zejména případné oběti, které si pořizují zbraně ke své obraně. Ti, kteří se neštítí loupit či vraždit, se nebudou štítit ani opatřit si zbraň nelegální cestou. Proto by pravidla měla maximálně naplňovat smysl bezpečnosti držení zbraně (aby si byl držitel uvědomoval, co z držení zbraně plyne), ale neměla by sloužit ke znepříjemnění cesty k pořízení zbraně tomu, kdo se chce bránit. V tomto smyslu je současný stav poměrně funkční.

Otázka: Jaké navrhujete řešení romské problematiky?

Odpověď: Romové často nepracují a žijí ze sociálních dávek. Doplácejí tak na ně ostatní občané. To ale není vina Romů, ale státu, že jim ty peníze dává. Mnoha Romům (i mnoha ne-Romům) stačí nižší životní standard než průměrnému občanovi ČR, proto se častěji spokojí se sociálními dávkami a nemají motivaci vydělávat si prací. Romové mají právo na odlišný způsob života. Svobodní jsou pro zrušení minimální mzdy a omezení sociálních dávek. To zvýší šance Romů najít si práci.

Otázka: Proč používáte slovo „Rom“ a ne slovo „cikán“? Nepodléháte politické korektnosti?

Odpověď: Po staletí se používalo slovo „cikán“ pro pojmenování etnické skupiny, která dnes upřednostňuje, aby byla nazývána „Romové“. Nemyslím si, že pojmenování může zvýšit něčí prestiž, ale respektuji, když se někdo chce jmenovat jinak. Nechci nikoho urážet, proto používám ve veřejných projevech slovo „Rom“.

Otázka: Jaký je váš názor na přistěhovaleckou problematiku?

Odpověď: Byli jsme proti Lisabonské smlouvě mj. proto, že umožňuje přehlasování ČR, pokud jde o azylovou politiku. Státní hranici považujeme za důležitý atribut suverénního státu a stát musí mít právo říci, koho vpustit na své území chce a koho nikoliv. Je třeba se vyvarovat problémů, které kvůli neobezřetné přistěhovalecké politice mají v Nizozemí, Francii, Německu a jinde. Na druhé straně je potřeba umožnit dlouhodobý pobyt někomu, kdo se k nám např. vdá nebo zde jako cizinec pracuje. Jsme ale zásadně proti řízené migraci, která by měla řešit nějaký jiný problém. Kupříkladu myšlenku, že potřebujeme více přistěhovalců, aby nezkrachoval penzijní systém založený na průběžném financování, považuji za nebezpečné sociální inženýrství.

Otázka: Svobodní prosazují svobodu jednotlivce v mnoha oblastech, jsou také pro legalizaci drog? Jak se Svobodní staví k pěstování konopí?

Odpověď: Ano, Svobodní skutečně prosazují svobodu jednotlivce do důsledku, tedy včetně svobody nakládání s vlastním tělem. Dokud však bude existovat veřejné zdravotní pojištění, náklady na případné léčení závislých poneseme všichni. Navrhujeme tedy začít s reformou zdravotního pojištění, aby cenu pojištění určovala svobodná soutěž mezi konkurujícími si pojišťovnami, které by měly právo zohlednit užívání návykových látek v pojistném. Co se pěstování konopí týče, považujeme za absurdní, aby stát popotahoval u soudu seniory a zavíral do vězení prodejce zahradní techniky, zatímco vypisuje výběrová řízení na udělení licence k pěstování. Je nutné co nejdříve uvolnit zákony natolik, aby kdokoliv mohl pěstovat libovolné rostliny.

C) VYSTOUPENÍ Z EU, VSTUP TURECKA DO EU, NATO, BILDERBERG a WEF

Otázka: V dlouhodobém programu mluvíte o vystoupení České republiky z Evropské unie?

Odpověď: Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Např. bychom rádi měli nižší základní sazbu DPH než 15 % či 0 % DPH na exekuce, ale EU nám to zakazuje. Přáli bychom si, aby se povedlo dojednat novou smlouvu mezi všemi členskými zeměmi, která by přeměnila EU na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce bez bruselských směrnic a nařízení. (Naše představa o takové smlouvě je vtělena v návrhu tzv. Evropské dohody). Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budou Svobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou unii a aby se stala členem Evropského společenství volného obchodu (EFTA), tak aby byl zachován volný obchod mezi ČR a zeměmi EU. Víme, že je to běh na dlouhou trať a že bude trvat dlouho, než se najde v České republice politická většina pro nezávislost.

Otázka: Proč i po 14 letech máte vystoupení z EU stále v programu? Jak chcete zajistit volný pohyb zboží a osob a jak se chcete obejít bez miliard z Bruselu?

Odpověď: Unie chrlí obrovské množství legislativy a ta dnes tvoří většinu předpisů platných v ČR. Bez vystoupení z EU není možné zjednodušovat pravidla, snižovat byrokracii a daně. Volný pohyb zboží a pracovní síly nám garantuje Evropský hospodářský prostor (EHP), volný pohyb zase Schengenská dohoda, vstupem do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA) bychom si zajistili volný obchod kromě EU také s celou Severní Amerikou, významnou částí Střední a Jižní Ameriky, Afriky i Asie. Česká republika do EU denně posílá 100–150 milionů korun. Z EU sice přiteklo více peněz ve formě dotací, tyto prostředky však byly z velké části promrhány. Vystoupením z EU bychom přišli o dotace na nesmyslné chodníky polem, předražené cyklostezky i předstíraná školení ve firmách. Zbylo by nám zároveň okolo 40 miliard ročně na to, co skutečně má smysl. A to jen na členských poplatcích, nepočítaje náklady na úřady zřízené kvůli EU či náklady dodržovaní nesmyslných směrnic.

Otázka: Jste pro vstup Turecka či Ukrajiny do EU?

Odpověď: Pokud by byla EU jen zónou volného obchodu, pak bychom byli jednoznačně pro přijetí Turecka, Ukrajiny i kohokoliv jiného. Po přijetí Lisabonské smlouvy ale funguje v EU hlasovací systém založený na velikosti populace a např. Turci jsou nejpočetnějším národem v Evropě. Nechceme se dočkat toho, že nám směrnice EU budou nařizovat turecké záchody (stejně jako nechceme Turkům nařizovat evropské záchody). Otázka přijetí Turecka je ale jen teoretická, protože Francie si dala do ústavy, že ke každému rozšíření bude konáno referendum, a souhlas Francouzů s přijetím Turecka je velmi nepravděpodobný. Také podporujeme zachování konkurence právních řádů a myslíme si, že pro budoucnost Evropy bude jedině dobře, když v ní zůstanou nezávislé státy. Dohodu o volném obchodu ovšem budeme mít rádi s každou zemí v Evropě.

Otázka: Chcete vystoupit z NATO? NE

Odpověď: Svobodní obecně usilují o maximální suverenitu a nezávislost pro Českou republiku, která umožňuje českým občanům zachovat jejich svobodu a rozhodovat o vlastních záležitostech. Chceme budovat armádu zaměřenou na obranu našeho území, při jejím současném stavu se však nemůžeme spoléhat jen sami na sebe a potřebujeme mít silné spojence. Bylo by proto velmi nezodpovědné chtít v této době odcházet z NATO.
Přestože zajištění vnější bezpečnosti je jeden ze dvou hlavních úkolů státu, Česká republika dlouhodobě bezpečnost zanedbávala a neinvestovala do ní ani 2 % HDP. Máme 27 tisíc vojáků a profesionální armádu. Kdyby došlo k ohrožení našeho území, sami bychom si určitě neporadili.
Stejně jako Evropská unie, i NATO má své chyby a nedostatky, které nemůžeme přehlížet. Narozdíl od EU však NATO funguje vždy na principu jednomyslnosti. Nehrozí tedy, že by bylo rozhodnuto bez našeho souhlasu, tak jak se rozhoduje často v EU. Vůči EU navíc existuje v Evropě plnohodnotná alternativa (EFTA), kterou v bezpečností oblasti nenajdeme. Účast v NATO proto narozdíl od tvorby armády EU dnes dává smysl.

Otázka: Na Internetu jsem objevil informace o tom, že politický vývoj světa výrazně ovlivňuje záhadné společenství Bilderberg a Světové ekonomické fórum. Co s tím chtějí Svobodní udělat?

Odpověď: Svobodní nepátrají po tom, z jakého důvodu jde politický vývoj směrem, jakým jde. Je lhostejné, zda jsou významní světoví politici motivováni vlastními zájmy či nějakou tajemnou dohodou. Svobodní budou bojovat za svobodu jednotlivce bez ohledu na to, jaké jsou důvody jejího omezování.

D) ZRUŠENÍ SENÁTU, ZÁKAZ KSČM A DĚLNICKÉ STRANY

Otázka: Svobodní představili řadu úsporných opatření s cílem vyrovnat státní rozpočet. Proč mezi nimi chybí zrušení Senátu?

Odpověď: Česká republika možná nemá úplně vhodně vyvážený parlamentní systém. Možná i zákonodárců máme zbytečně mnoho, když jich z 281 známe jen několik desítek. Zrušení Senátu se však stalo takovým klišé upadajících marginálních politických stran. My se úsporami ve státním rozpočtu zabýváme dlouhodobě a nacházíme je tam, kam se málokdo podívá hned při první myšlence.

Otázka: Jste pro zákaz KSČM, Dělnické strany apod.?

Odpověď: Jsme proti zakazování politických stran. Špatné politické myšlenky je potřeba porazit lepšími politickými myšlenkami. Historie ukazuje, že zákazem konkrétní politické organizace se myšlenky nevymýtí, ale často naopak posílí.

E) KOUŘENÍ V RESTAURACÍCH, REGULACE NÁJMŮ, RYCHLOST NA DÁLNICI, TĚŽBA

Otázka: Jaký je váš názor na kouření v restauracích?

Odpověď: Každý majitel restaurace by měl mít právo zvolit si vlastní pravidla. Nekuřácké podniky přibývaly i před rokem 2017, kdy byl zákaz kouření zaveden. I před zásahem státu nebylo běžné kouřit v jiných soukromoprávních podnicích – kinech, autobusech, vlacích, letadlech. Není na místě omezovat vlastnické právo. Pokud někdo investoval do své restaurace, protože očekával kuřácké hosty, bylo přijetí protikuřáckého zákona pošlapáním jeho soukromého vlastnictví. Pokud někdo chce provozovat kuřáckou restauraci pro kuřáky, má na to mít právo.

Otázka: Jste pro deregulaci nájemného?

Odpověď: Jsme jednoznačně pro to, aby nájemné bylo předmětem rovnoprávné smlouvy – výsledkem poptávky a nabídky na trhu. Tržní nájemné je nejlepší ochranou nájemců. Pro nájemce bydlícího za tržních podmínek není problém najít si v případě výpovědi adekvátní nový nájemní vztah. Pronajímatel zas je motivován udržet si nájemce platící tržní nájem. Regulace nájmů vede k nespravedlnosti, kdy v jednom domě bydlí rodiny se stejnými příjmy a odlišnými nájmy, je-li jedna v privilegovaném režimu regulace nájmů a druhá platí tržní nájem. Podporujeme pokračování postupné deregulace. V mnoha lokalitách již tržní nájem je pod úrovní regulovaných cenových stropů. Volný trh s bydlením je výhodný i pro chudé, protože neregulovaný trh poskytuje přirozeně i levné bydlení – např. podél rušných silnic, kde kvůli hluku nejsou bohatší lidé ochotní bydlet. Odmítáme, aby stát stanovoval cenové mapy, a aby o „přiměřeném“ či „místně obvyklém“ nájemném rozhodoval soud. Pronajímatel a nájemce mají být v rovnoprávném smluvním vztahu.

Otázka: Jste pro zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích?

Odpověď: Povolená rychlost na dálnicích má být bezpečná a má zajišťovat plynulost provozu. Rychlost je tedy potřeba omezovat jen tam, kde by při vysoké rychlosti byla bezpečnost nebo plynulost ohrožena. Navrhujeme proto, aby tam, kde je to technicky možné, nebyla omezována nejvyšší povolená rychlost, případně aby byla umožněna rychlost, která neznamená větší rizika oproti současnému stavu. Někdy je rychlejší a kratší jízda bezpečnější než jízda pomalejší a delší.

Otázka: Jak by se podle vás měl stát stavět k těžbě nerostů, zejména v souvislosti s nalezišti lithia na Cínovci?

Odpověď: Obecně nejsme proti těžbě nerostných surovin. Jen je třeba, aby se těžař vyrovnal s majiteli dotčených pozemků. Vyvlastňování kvůli těžbě je pro nás nepřijatelné a doufáme, že k němu nebude docházet. Další podmínkou pro udělení licence by měly být významné poplatky z vytěžené suroviny, které by měly z velké části připadnout městům a obcím v okolí ložiska a nikoli státu, jako je tomu u těžby dosud.

F) STRANA, ZNAK, BÝVALÍ ČLENOVÉ KSČ, SPOJOVÁNÍ S DALŠÍMI STRANAMI, ŽALOBY NA POLITIKY

Otázka: Jak byste stručně charakterizoval vaši stranu?

Odpověď: Strana svobodných občanů hájí principy svobody, odpovědnosti a spravedlnosti. Prosazujeme zásadní snížení daní a byrokracie. Chceme, aby hlas občanů ve volbách měl větší váhu, proto jsme proti tomu, aby stále více zákonů přicházelo ve formě direktiv z Bruselu. Zákony mají být odrazem vůle voličů, nikoliv plněním směrnic EU.

Otázka: Existuje někde na světě stát v podobě, jakou prosazují Svobodní?

Odpověď: Ne zcela. Každý stát má svá specifika a my se inspirovali po celém světě. Např. v Chile, kde zvládli úspěšně provést reformu důchodového systému z průběžného na soukromý. Nebo v Andoře, v Lichtenštejnsku a na Gibraltaru, kde daří držet státní aparát v rozumných mezích. A samozřejmě také ve Švýcarsku, kde mají vyrovnaný rozpočet a zároveň nízké daně, protože jejich ústava zakazuje vládě hospodařit s deficitem a bezdůvodně zvyšovat daně.

Otázka: Co to máte ve znaku za piktogram?

Odpověď: Původně jsme tam měli berana, kterého jsme v roce 2017 zjednodušili na symbol beraních rohů. Totiž beran je známý svojí neústupností až tvrdohlavostí. Pokud jde o základní principy, budeme vždy neústupní jako berani.

Otázka: Máte mezi svými členy bývalé členy KSČ?

Odpověď: Naše stanovy explicitně zakazují přijmout bývalého spolupracovníka Státní bezpečnosti či člena lidových milicí. Samotná minulost v KSČ sice není překážkou členství, avšak i přesto jsou řady Svobodných tvořeny především lidmi bez jakékoliv politické minulosti.

Otázka: S názory Svobodných velmi souhlasím. Domnívám se však, že byste měli ustoupit v některých tématech, či je alespoň voličům nesdělovat, abyste dosáhli maximálního možného výsledku.

Odpověď: Naše strana stojí na principech a ani 15 % ve volbách by nás nepřesvědčilo tyto principy porušit. Stojíme o informované voliče, kteří vědí, co od nás mohou očekávat, byť to může znamenat pomalejší růst. Přikrášlováním programu bychom jen zamlžili naší filosofii a přilákali voliče, kteří k ní ještě nedospěli.

Otázka: Současní politici jsou jeden gauner vedle druhého. Musíte se spojit s ostatními neparlamentními stranami do jedné velké a nahradit současnou politickou garnituru.

Odpověď: Současní politici nejsou pouhou náhodou tací, jací jsou. Takové je vytváří systém. Z nových politických osobností se stanou gauneři stejně rychle, nedojde-li ke změně systému. Filosofii štíhlého státu s minimálním přerozdělováním hájí jen Svobodní a nemáme se tedy s kým spojovat. Jakékoliv složení vlády bude vyžadovat kompromisy. Nebylo by rozumné dělat kompromisy už v tom, co chceme nabídnout voličům.

Otázka: Program Svobodných je výborný, ale naprosto nekompatibilní s ostatními stranami. Co když se Svobodní dostanou do Parlamentu? Za jakých podmínek se zúčastní vládní koalice? Nebo budou stále jen v opozici?

Odpověď: Zásadní podmínky, za kterých bychom podpořili vládu nebo se jí případně i účastnili, jsou zhruba tyto: 1) předložení ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu, 2) vyrovnání rozpočtu v horizontu volebního období, 3) zrušení konkrétních státních úřadů, 4) zrušení zvýhodňování biopaliv atd., 5) zahájení jednání s EU o zrušení povinnosti zavést euro. Kdyby strany sestavující vládu nebyly ochotny tyto základní podmínky přijmout a zahrnout do programového prohlášení či koaliční smlouvy, vládu bychom nepodpořili. Toto je postoj, který má myslím ve straně podporu, až taková situace nastane, bude vyjednavačům mandát schvalovat náš Republikový výbor.

Otázka: S kým jste ochotni spolupracovat na české domácí politické scéně?

Odpověď: Jsme stranou, která hájí svobodu a odpovědnost jednotlivce. Budeme spolupracovat s těmi politickými stranami, které budou ochotny akceptovat zásadní části našeho programu a našich principů. Není ale na místě, abychom dnes, když ještě nejsme v Parlamentu, určovali, s kým budeme jednou chtít spolupracovat na vládní úrovni.

Otázka: V článcích vašich představitelů jsem se dočetl, že některý vládní představitel porušil zákon, když postupoval tak, jak postupoval. Proč ho Svobodní nezažalují? Mohli by se tak dostat do médií!

Odpověď: Toto není druh publicity, o kterou stojíme. Svobodní mají pozitivní program, který řeší řadu problémů současnosti. Na porušení zákona rádi upozorníme, nehodláme se však tímto způsobem zviditelňovat. To necháme stranám, které nemají nabídnout co jiného.

G) VOLBY, KAMPAŇ, FINANCOVÁNÍ

Otázka: Jaký očekáváte výsledek ve volbách? Co budete považovat za úspěch či za neúspěch?

Odpověď: Naším dlouhodobým cílem je zisk přes 5 %, abychom se dostali do Sněmovny. To považujeme za volební úspěch.

Otázka: Kolik máte peněz na kampaň?

Odpověď: Svobodní hospodaří s penězi od svých členů a příznivců, při průměrném počtu 1500 členů a příznivců a průměrném příspěvku 1000 Kč máme roční příjmy přibližně 1,5 milionu korun. Naše provozní výdaje na mzdy a kanceláře jsou minimální, takže tyto peníze jsou využívány primárně na kampaň (letáky a inzeráty). Naše hospodaření je veřejně dostupné díky transparentnímu účtu.

Otázka: Jaké máte sponzory?

Odpověď: Drtivá většina darů jsou drobné příspěvky našich příznivců. Několik firem nám dalo sponzorský dar v řádu desítek až stovek tisíc. Jsou to menší a střední firmy našich členů a příznivců. Naši příznivci nám dávají peníze, protože s námi sdílejí stejné principy svobody a odpovědnosti a chtějí nás podpořit. Nejsou to dary výměnou za jakoukoliv politickou pomoc. Každý, kdo velkým stranám nabízí velké peníze, očekává nějakou protislužbu.

H) EKONOMIKA, DANĚ, ROZPOČET, DŮCHODY

Otázka: Jakou míru státního přerozdělování si přejete?

Odpověď: Jsme pro zásadní omezení státního přerozdělování. Jsme pro to, aby stát omezil výdaje na všemožné dotace. Pak bude stačit méně daní a nižší daně. Jsme pro zrušení těch daní, které jsou nejdistorznější (nejvíce nespravedlivé a nejvíce pokřivující spotřebitelské chování poplatníků).

Otázka: Máte v programu zrušení daně z příjmu fyzických osob (DPFO). Je to ale reálné při současném deficitu?

Odpověď: Zrušení daně z příjmu pro zaměstnance i živnostníky máme v programu – je to daň nejzkaženější mnoha výjimkami a poplatníci platí z příjmu několik dalších daní, při útratách platí DPH. Chceme zrušit všemožné dotace podnikům a snížit míru státního přerozdělování minimálně o 4 % HDP, což je přesně objem, který stát vybere prostřednictvím DPFO. Vyrovnání státního rozpočtu má ale absolutní přednost. Nejprve je třeba vyrovnat rozpočet, až pak lze zrušit daň z příjmu.

Otázka: Jak si představujete důchodovou reformu?

Odpověď: Jsme pro takovou reformu důchodového systému, která sníží závislost lidí na státu. Lidem se musí snížit povinné platby do průběžného systému a stát by měl ve stáří každému vyplácet platby úměrné jeho příspěvkům. Jsme proti zavádění nových zákonných povinností, jako platit povinně do fondů, nebo platit povinně rodičům. V přechodném období by stát měl financovat deficit důchodového systému prodejem státního majetku.

Otázka: Jste pro vyrovnaný rozpočet?

Odpověď: Jsme zásadně pro vyrovnaný rozpočet, a to již od roku 2014. Ani v době krize není stát oprávněn hospodařit na dluh. Pokud lidé v důsledku krize přicházejí o práci a příjem, musí stát operativně snížit výdaje na vlastní zaměstnance. V období poklesu příjmů státu by měl stát úměrně snížit výdaje na platy svých zaměstnanců. Víme, jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní.

Otázka: Mluvíte o rušení úřadů a zkrácení školní docházky. Nezvýší se tím ale jen počet nezaměstnaných?

Odpověď: Rušení úřadů i zkrácení školní docházky má dvojitý pozitivní efekt na státní finance. Stát jednak bude platit méně výdajů na úředníky a studenty a jednak bude získávat více peněz od lidí, kteří budou pracovat a odvádět daně. V tomto smyslu i nezaměstnaný úředník je stále lepší než zbytečně placený úředník, protože i podpora v nezaměstnanosti je nižší než náklady na úředníka. Není ale pravda, že více lidí na trhu práce zvyšuje nezaměstnanost. Když stát zrušil povinnou vojenskou službu a mladí lidé šli o rok dříve na trh práce, také nenarostla nezaměstnanost. Na pružném pracovním trhu může vyšší nabídka pracovníků nanejvýš znamenat pokles ceny práce. Svobodní jsou pro smluvní volnost, pro možnost bez sankcí pracovat na živnostenský list nebo na základě pracovní smlouvy, která by se mohla odlišovat od ustanovení zákoníku práce. Nikdy samozřejmě nelze vyloučit, že nějaký propuštěný úředník bude tak neschopný, že si nedokáže najít ani tu nejprimitivnější práci, to je však jeho úděl.

Otázka: Jak chcete řešit financování zdravotnictví?

Odpověď: Nynější systém, kdy občan nemá možnost volby pojistného plánu a musí platit daň zvanou pojištění, chceme nahradit systémem, v němž občan bude platit skutečnou pojistku nezávislou na výši příjmu a bude si moci vybrat pojistný plán. Bude možnost výběru mezi vyšším pojistným při nízkých doplatcích u lékaře na straně jedné a nižším pojistným při finanční spoluúčasti na straně druhé. Rovnováhu mezi pojistkou, pojistným krytím a spoluúčastí určí pojišťovna na základě pojistných principů a zákazník-pojištěnec si zvolí pojistný plán na principu dobrovolnosti.

Otázka: Líbí se mi seznam úřadů, které chtějí Svobodní zrušit, ale propuštění úředníci nebudou moct najít práci a výrazně vzroste nezaměstnanost. Co s tím chtějí Svobodní dělat?

Odpověď: Nezaměstnanost dlouhodobě nevzroste. Proč? Když stát ušetří na zrušení úřadů řekněme 20 miliard, těchto 20 miliard si nebude muset půjčit. To znamená, že je stát nechá v soukromé sféře. V soukromé sféře tedy nyní bude o 20 miliard na investice víc. Díky tomu vzniknou nová pracovní místa právě v ceně 20 miliard. To znamená, že zrušení úřadů vyvolá jen velice krátkodobou nezaměstnanost.

Otázka: Proč odmítáte investiční pobídky? Statistiky CzechInvestu přece ukazují, že u nás zahraniční investoři utratili víc, než kolik činily dotace v rámci investičních pobídek.

Odpověď: Investiční pobídky se nikdy nemohou vyplatit. Jde přesně o to, co myslel před 150 lety ekonom Frédéric Bastiat tím, co je vidět a co není vidět. CzechInvest sleduje jen explicitní výnos. Zapomíná však na implicitní náklady. Co to znamená? Když zahraniční investor nalákaný investiční pobídkou nakoupí koruny a utratí je v ČR, stoupne kurz koruny a pro jiné investory už nebude tak lákavé koruny nakupovat a v ČR je utrácet. Pobídkou nalákaný investor odláká přirozené investory přesně ve stejné výši. Říká se tomu zákon vyrovnané platební bilance. Výnos z investiční pobídky je X, nákladem je škoda způsobená pobídkou – také X + navíc cena dotace spojená s pobídkou.

I) SPORT, ŠKOLSTVÍ, KULTURA

Otázka: Nemáte v programu nic o podpoře sportu, kultury a církví. Vy jste proti těmto aktivitám?

Odpověď: Svobodní navrhují, aby místo státního dotování sportu, kultury a církví zrušil stát daň z příjmu fyzických osob. Lidem zbude více peněz v kapsách a sami se rozhodnout, co budou podporovat. Nebude to za ně rozhodovat stát, zrušíme veškeré dotace.

Otázka: Jaký je postoj Svobodných k problematice školství?

Odpověď: Svobodní jsou pro zavedení školného na vysokých školách a pro tomu odpovídající snížení daní. Stav, kdy je vysoká škola zadarmo, zatímco např. řidičák na kamion se platí, je nespravedlivý a pokřivuje rozhodování lidí. Kvůli této pokřivené struktuře se rozhoduje studovat více lidí, než by bylo přirozené, což vede k celkovému plýtvání – plýtvání časem studentů i plýtvání penězi daňových poplatníků. Není pravdivá teze, že čím více lidí studuje vysokou školu, tím lépe pro společnost. Dnešní umělá – módní – preference vysokoškolského studia vede logicky k nedostatku řemeslníků. Být vyučeným řemeslníkem, po jehož službách je poptávka, je hodnotnější, než mít vystudovanou neužitečnou vysokou školu a být byrokratem. Pokud jde o základní školy, myslím si, že by se měly vrátit k osmileté výuce. Dnešní systém dělá neodpovědné děti z osmnáctiletých a starších dospělých lidí.

J) MACH a DOZORČÍ RADY

Otázka: Jak je členství Petra Macha v dozorčí radě státní společnosti MERO konzistentní s obhajobou malého státu a nízkých daní?

Odpověď: Petr Mach není členem dozorčí rady MERO, ani jiné firmy. Petr Mach byl členem dozorčí rady MERO, a.s. v období 2007–2010. Během působení Petra Macha firma prosperovala, platila státu daně i dividendu a dokázala vždy zajistit plynulost dodávek ropy do ČR i ochraňovat ropné rezervy.

K) EXEKUCE, PŘÍMÁ DEMOKRACIE

Otázka: V České republice jsou statisíce lidí v exekuci. Co chcete s problémem dělat?

Odpověď: Problém s mimořádným počtem exekucí je evidentní. Exekucím by se mělo v maximální možné míře předcházet a problémy s dluhy řešit v době, kdy jsou ještě nízké. V České republice se počet exekucí nepřiměřeně zvýšil právě proto, že je exekuční byznys tak výhodný. Svobodní proto požadují zrušení fikce doručení (obsílku bude nutné doručit do vlastních rukou) – díky tomu se již nestane, že by člověk o svém dluhu nevěděl. Jsme přesvědčeni o tom, že dlužník, který má alespoň nějakou práci či majetek (je si na něm co vzít), je dohledatelný i se soudní obsílkou. Dále budeme prosazovat, aby náklady případného exekučního vymáhání nenesl dlužník prostřednictvím exekučních výloh, ale věřitel. Díky tomu nikdo nebude vymáhat bagatelní částky (a nevzniknou tak mnohonásobně vyšší exekuční výlohy) a vlivem konkurence (kdy budou exekutoři soutěžit o zájem věřitele) dojde ke značnému snížení exekučních nákladů. Namísto dnešních tabulkových desítek tisíc za několik málo zcela automatizovaných výkonů mohou stát klidně jen několik set. Jsme přesvědčeni, že si má sám věřitel, když peníze půjčuje, prověřit schopnost dlužníka splácet a tuto schopnost promítnout do výše úroku (z něhož si věřitel v případě nebonitního dlužníka zaplatí exekuční výlohy).

Stále častěji dostáváme dotazy typu: „Jste stranou přímé demokracie?“ nebo „Jste pro referenda?“, což jsou otázky, na které se nedá odpovědět jen ano/ne. Je nezbytné si s tazatelem vyjasnit, co myslí pod pojmem „přímá demokracie“ a také vyjasnit, jaká referenda má namysli. Mnozí si v ten moment poprvé uvědomí, že není jen jedno. Pokusíme se problém objasnit a vysvětlit postoj Svobodných. Zájemcům též doporučujeme zhlédnout záznam z besedy k tématu.

Svobodní podporují:

Opravné referendum (lidové veto) – když se zvedne velká vlna nevole proti nějakému novému zákonu, proti změně statusu quo (současného řádu) a lidé mezi sebou dokážou sesbírat dostatečné množství podpisů na vyvolání referenda o zvrácení rozhodnutí parlamentu. Svobodní prosazují lidové veto jako nástroj, kterým chtějí politiky přimět k tomu, aby se báli jít vědomě proti tomu, s čím byli zvoleni. V našem podání by referendum rozhodovalo o zrušení rozhodnutí/zákona a rozpuštění zastupitelstva/parlamentu, který jej schválil.

Obligatorní referendum – když Ústava jasně říká, o čem rozhodují zákonodárci a o čem lid. Existují zkrátka oblasti, u kterých má lid jistotu, že o nich bude hlasovat, pokud na ně dojde. Svobodní prosazují obligatorní referendum například ke každému zvyšování daní či mezinárodní smlouvě, která přesouvá svrchovanost nad nějakou oblastí mimo přímou demokratickou moc občana.

Svobodní nepodporují:

Fakultativní referendum – když parlament nerozhoduje, o čem by měl. Jde o takové referendum, kdy složka státu, která by měla podle Ústavy rozhodnout, nerozhodne. Politici neřeknou, za kterou možnost se staví a nechají rozhodnout lid. Často se používá tehdy, kdy vlády chtějí totéž, co většina, ale bojí se to říct menšině a tak to hodí na veřejnost a vyhnou se zodpovědnosti.

Lidová iniciativa – když se lidé rozhodnou, že chtějí nějaký zákon, který jim politici nejsou ochotní prosadit. Někdo musí napsat zákon za zákonodárce, sehnat pro něj podpisy a vláda poté vyvolá fakultativní referendum o tomto lidovém zákonu. Svobodní nejsou tomuto formátu referend naklonění. Lidová iniciativa v takové situaci neopravuje parlament, nýbrž ho přímo supluje. Od čeho pak tedy parlament je? Má to však i jiné nedostatky. Běžný zákon prochází ve Sněmovně řadou čtení, při nichž poslanci opravují chyby vzniklé při tvorbě zákona. Pokud by při lidové iniciativě zákon šel rovnou do referenda, mohl by projít s řadou fatálních chyb. Naopak pokud by i lidová iniciativa musela projít standardním procesem ve Sněmovně, vytratil by se původní smysl této iniciativy – „obejít politiky“.

——————————-

Otázka: Nemáte šanci přesáhnout hranici pěti procent, proč riskovat propadnutí hlasu?
Propadnutím hlasu obvykle straší strany, které nemají co lepšího nabídnout. Snaží se zmanipulovat voliče, aby raději volili někoho, s kým sice nesouhlasí, ale průzkumy mu dávají více šancí, než aby volili podle svého skutečného uvážení. Říkáme, že když budou voliči namísto dobra volit menší zlo, bude nám vládnout zlo. Sice menší, přesto stále zlo. Navíc každý hlas je stokorunovým příspěvkem pro volenou stranu, pokud dosáhne hranice 1,5 %, v případě překročení hranice 3 % strana dokonce dostane mnohem více peněz. Každý hlas nám tak pomůže, nepropadá.

Ukázali jsme už v roce 2014, že dokážeme přes nepřízeň průzkumů veřejného mínění uspět. Ve volbách do Evropského parlamentu nás většina agentur v průzkumech vůbec neuváděla (poslední průzkum před volbami nám přiznal 2 %), přesto se nám podařilo získat 5,24 %.

Je tedy třeba opět neházet flintu do žita a přesvědčit co nejvíce lidí, že mají volit podle sebe, ne podle průzkumů. Taktizováním a zbytečnými obavami voliči nic nezmění.

Otázka: Když se náhodou dostanete do Sněmovny, prosadíte celý svůj program?

To nejspíše neprosadí žádná strana, k tomu by totiž potřebovala získat většinu, což se v zastupitelské demokracii stává málokdy.

Říká se, že politika je umění kompromisu. Z toho důvodu budeme mít možnost prosadit některé důležité části našeho programu, i kdybychom se nestali součástí koalice. Máme šanci se stát oním jazýčkem na vahách v nějakém důležitém hlasování, stejně tak můžeme něco prosadit výměnou za podporu pro nás přijatelného návrhu vlády, možností je více. Zároveň budeme upozorňovat na ty předvolební sliby jiných strany, které jsou v souladu s naším programem, a budeme na ně tlačit, aby je zástupci těchto stran dodrželi.

Otázka: Kritizujete Evropskou unii. Proč vám nevadí kandidovat v eurovolbách a usilovat o peníze pro europoslance?

Členové europarlamentu nemají legislativní iniciativu a nemohou ani navrhnout, cokoliv závazného k hlasování. Víme tedy, že europoslanci nemají žádnou možnost hlasovat o vystoupení své ani cizí země z Evropské unie. Kdybychom nabízeli v těchto volbách vystoupení, připadali bychom si jako podfukáři a v programu pro volby v roce 2024 tak vystoupení určitě nenajdete.

Z dlouhodobého hlediska je to ovšem něco jiného. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo Alois Rašín byli přece rovněž poslanci Říšské rady v Rakouském císařství, od něhož se chtěli odtrhnout. Kritizovat je za to by bylo neomalené. Euroskepticismus je validní politický postoj a chceme v europarlamentu zastupovat tu část voličů, kteří si přejí alternativu ke členství v unii. Plánujeme brzdit všechny euronesmysly, hlasovat proti nim a plně využívat svého mandátu.

EU žádné peníze navíc sama o sobě ani nemá, tyto prostředky jdou z kapes daňových poplatníků. Našeho europoslance tak mezi lety 2014-2019 platilo těch téměř 80 tisíc voličů, kteří ho podpořili ve volbách.

Otázka: Proč Europoslanec Svobodných zaměstnával spoustu asistentů?

Každý poslanec Evropského parlamentu má k dispozici měsíčně stejnou fixní částku na asistenty a provoz kanceláře. Nezáleží tak na tom, zdali jednomu asistentovi zaplatí vysoký plat, nebo deseti nízký; náklady nesmí přesáhnout určenou částku. Náš europoslanec se rozhodl, že raději využije pomoc více lidí, aby mohl lépe zastupovat své voliče.

Otázka: Proč bychom vám měli věřit, když jste zatím nic neudělali pro lidi?

Zastupujeme své voliče na komunální i krajské úrovni a v Evropském parlamentu. Mnohokrát jsme ukázali, že se držíme svého programu a že jsme zásadoví a pracovití. Na rozdíl od některých tradičních politických stran nejsme sponzorováni žádnou zájmovou skupinou ani „kmotry“, stejně tak za sebou nemáme žádnou korupční aféru.

Otázka: Nemáte co nabídnout důchodcům, proč je Váš program asociaální?

Nebudeme populisticky tvrdit, že výrazně navýšíme důchody. To totiž nedokáže bez rozvrácení státních financí nikdo. Ale zato dokážeme všem lidem (včetně důchodců) snížit životní náklady díky snížení daní. Konkrétně náš návrh sjednocení DPH na 14 % by k tomu vedl.[1] Kromě toho se náš program zaměřuje na prosperitu a ekonomický růst, ze které nejvíce získají děti a vnoučata těchto lidí.

Samotné starobní důchody navrhujeme převést z neudržitelného průběžného systému na paušální platby kombinované s dobrovolným zajištěním na stáří. Po vzoru důchodové reformy v Chile by si lidé nad určitou věkovou hranici mohli sami vybrat, zdali se jim změna vyplatí. Není tak důvod k obavám, že by reforma někoho poškodila.

Co se týče sociálních dávek, nechceme je zrušit, ale sloučit do tzv. negativní daně, která výrazně zjednoduší papírování a lépe motivuje nezaměstnané k hledání práce.

Otázka: Jak můžete zároveň snížit daně a státní dluh?

K tomu, aby bylo možné snížit daňové zatížení bez navýšení státního dluhu, je nutné snížit výdaje. Navrhujeme proto zeštíhlit stát. Je potřeba osekat zbytečnou agendu, rušit nepotřebné úřady, nevynakládat těžce vydělané prostředky daňových poplatníků neefektivně. Konkrétní návrhy uvádíme v našem seznamu úřadů na zrušení a v kalkulačce státního rozpočtu nacházející se na našich webových stránkách. Poštveme si tím proti sobě sice armádu byrokratů, kteří budou tvrdit, že je zrovna jejich úřad nepostradatelný, ale jiná cesta neexistuje.

Doporučte zájemcům, aby se podívali na naši kalkulačku státního rozpočtu a zjistili sami, kde lze ušetřit: https://svobodni.cz/kalkulacka-statniho-rozpoctu/

Otázka: Jste ochotni připustit vystoupení z EU, takže jste zastánci Ruska a Putina

Ne. Věříme tomu, že dokážeme, podobně jako za první republiky, úspěšně fungovat jako samostatný stát. Abychom mohli prosperovat, nepotřebujeme se stát vazalem nějaké velmoci, ať už to je Evropská unie či Rusko. Po vystoupení z EU bychom rádi zůstali zapojeni do mezinárodní spolupráce – vojensky v rámci NATO, ekonomicky v rámci sdružení volného obchodu, jako je například EFTA.

[1] U průměrného důchodce se jedná o úsporu cca 4000 Kč ročně. Státní rozpočet by při této sazbě DPH přišel o příjem necelých 16 miliard Kč.

Otázka: Proč lžete, že vystoupením z EU ušetříme minimálně 40 miliard korun ročně?

Česká republika si každý rok ukrajuje ze státního rozpočtu zhruba 40 miliard korun, které posílá do Bruselu jakožto členský příspěvek. Kdybychom vystoupili z Evropské unie, zprostili bychom se povinnosti přispívat do unijního rozpočtu.

Ve skutečnosti ušetříme mnohem víc. Nebudeme totiž muset odvádět cla a DPH ze zásilek původem ze zemí mimo EU, přestaneme platit provoz unijní administrativy a souvisejících úřadů, vyhneme se spolufinancování pochybných projektů a můžeme přestat dělat pro nás nevýhodnou činnost (např. povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a dotování solárních a větrných elektráren). Budeme moci snížit daňové zatížení, zbavit se nadměrné byrokracie a euronesmyslů.

O dotace z fondů EU sice přijdeme, avšak ty nelze považovat za bezedný zdroj peněz: od roku 2020 bude částka pravděpodobně nižší než náš roční příspěvek. Tak či tak bude muset být výstavba a údržba infrastruktury hrazena z běžných rozpočtů územních jednotek.

Více se dočtete v článku Libor Vondáčka: „Náklady ČR za 20 let členství v EU budou přes 3,5 bilionu Kč,“ odhadl eurokomisař v roce 2004. Realita je možná ještě horší.

Otázka: Jak to bylo s vaší spoluprací se Soukromníky a „králem hazardu“ Valentou?

V roce 2016 jsme využili nabídku Strany soukromníků kandidovat společně v několika krajích. Spolu se Soukromníky sdílíme pohled na štíhlý stát a snižování byrokracie, proto jsme považovali spolupráci za přirozenou. Podařilo se nám uspět ve Zlínském kraji, kde máme po dvou krajských zastupitelech.

Pan Valenta není členem Svobodných ani Soukromníků, pouze Stranu soukromníků finančně podporoval a objevil se na společné kandidátní listině jako nestraník. Jinak na něj nemáme žádné vazby, aktuálně podporuje ODS.

Otázka: Nemáte žádný protikorupční program, proč jste se nepřidali k Rekonstrukci státu?

Naopak, Svobodní navrhují jako jediní opravdu funkční lék na korupci: zeštíhlení státu a zrušení nepotřebných úřadů a jejich agendy. Jak se říká: kde nic není, ani smrt nebere.

Ze samotné podstaty věci jsou (a budou) úředníci vystavováni příležitostem, kdy budou moci někomu za úplatek poskytnout neférovou výhodu. Pouze jejich morální integrita jim může zabránit něco takového provést. A protože neexistuje záruka, že všichni úředníci budou čestní, ke korupci docházet bude. Alespoň tehdy, pokud tyto úřady nezrušíme.

A co se týče aktivit Rekonstrukce státu, vážíme si zavedení povinnosti zveřejňovat veřejné smlouvy na internetu. Ostatní protikorupční zákony z jejich dílny však korupci nevymýtily, naopak pomohly nabobtnat byrokracii a situaci ještě zkomplikovaly.

Otázka: V čem jste jiní než ANO?

Lídr hnutí ANO Andrej Babiš se sice tváří jako dobrý hospodář, ve skutečnosti je největším pobíračem dotací v naší republice, bez nich by natolik úspěšně podnikat vůbec nedokázal. Navíc k velké části svých podniků přišel díky známostem v politických kruzích a ve státní bezpečnosti. Provází ho různé nevyjasněné korupční kauzy.

Svobodní systém dotací odmítají, aby takoví, jako je pan Babiš, nebohatli na náš úkor. Také prosazujeme zrušení povinného přimíchávání biopaliv, která jsou velkým byznysem pana Babiše.

A samozřejmě, ANO je nestabilní, mění názory a postoje podle aktuálního většinového mínění. Nelze jim věřit, že své tvrzení v programu nepřehodnotí a nezačnou prosazovat úplný opak. Svobodní jsou naopak dlouhodobě názorově konzistentní a dávají svým voličům záruku, že nebudou podléhat krátkodobým módním vlivům.

Otázka: V čem jste jiní než ČSSD?

Sociální demokraté mají v oblibě zvyšovat daně, upevňovat pozici státu v našich životech a prosazovat nepřiměřené regulace. Naše politika je zaměřena přesně opačným směrem – chceme malý a efektivní stát, který vykonává pouze to podstatné, chceme skutečnou svobodu bez omezování občanů a zbytečné byrokracie. V tomto ohledu jsme protisystémovou stranou. Stranou, která chce změnit systém, na jehož vytvoření měla ČSSD největší zásluhu.

Otázka: V čem jste jiní než ODS?

Svobodné jsme založili v roce 2009 z toho důvodu, že jsme neměli koho volit. Občanští demokraté už dávno nereprezentují politiku, kterou bychom chtěli prosazovat a přestože strana vyměnila image a vedení, obáváme se, že až půjde do tuhého, opět budou zvyšovat daně, rozšiřovat byrokracii, prosazovat ještě hlubší integraci s Evropskou unií atd.

Jasně se to ukázalo například v roce 2010, kdy pan Babiš lobboval za navýšení povinného podílu biopaliv v pohonných hmotách. Zatímco Svobodní se tehdy sešli před Sněmovnou a protestovali proti přijetí tohoto škodlivého zákona, 18 poslanců ODS pro něj zvedlo ruku.

Stejně jako v předchozích volbách, i letos ODS sází na krátkou paměť voličů, proto bude strašit propadlým hlasem u Svobodných (přestože Svobodní již několikrát uspěli) a snažit se vmanévrovat do pozice jediné záchrany před panem Babišem. A to navzdory tomu, že s ním léta spolupracovali vlivní hráči ODS jako Ivo Rittig, Marek Dalík, nebo Ivan Langer, nemluvě o koalici ODS a ANO v několika krajích.

Otázka: V čem jste jiní než TOP 09?

Strana TOP 09 se snaží vyvolat dojem, že je pravicová a liberálně-konzervativní, stejně jako Svobodní. Marketingově se jí to možná daří. Když ale pak vidíme její dlouhodobý program plný naivních nápadů Dominika Feriho (typu státní poukázky na kulturu pro mladé), kroutíme jenom nevěřícně hlavou. Navíc spolupráce s Bursíkovou Liberální ekologickou stranou (LES) ukazuje, že TOP 09 má k pravici ve skutečnosti daleko.

Největší rozdíl mezi námi a TOP 09 je v pohledu na Evropskou unii. Domníváme se, že negativa plynoucí z našeho členství nesrovnatelně převyšují veškerá pozitiva. A že se unie od našeho vstupu natolik změnila, by bylo nejlepší následovat Británii a vyhlásit referendum o vystoupení z EU. Kdežto TOP 09 stinné následky členství v EU přehlíží a neustále emotivně straší Putinem a Ruskem. My se nechceme přiklonit na východní stranu, my si přejeme, aby Česká republika byla suverénním a sebevědomým státem, stejně jako za časů první republiky. Vydejme se vlastní cestou: bez nadvlády EU a bez ovlivňování Putinem.

Otázka: V čem jste jiní než KDU-ČSL?

Lidovci jsou nechvalně proslulí tím, že neváhají v případě možnosti zisku politické výhody otočit svůj postoj a začít prosazovat něco úplně jiného, než měli v programu.

Jsou názorově flexibilní. My to máme přesně naopak, jsme názorově ukotvení. Držíme se pevně svých postojů a programu, protože nechceme zklamat naše voliče a ideje. Rozpor přístupů mezi KDU-ČSL a Svobodnými jsme měli tu čest zažít už v komunální politice.

A jejich spolupráce se Starosty byla přinejmenším podivná: nejprve oznamovali kandidaturu v koalici, a pak otočili a kandidovali jako jeden politický subjekt, přestože několikrát popírali, že by se koalice mohla rozpadnout.

Otázka: V čem jste jiní než SPD?

Na první pohled má strana Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury nápadně podobný program jako Svobodní. Prvky přímé demokracie, vypsání referenda za vystoupení z Evropské unie, nebo nízké daně Svobodní prosazují dlouhodobě. Když ale jdeme do hloubky, nalezneme tam zásadní rozdíly. Kupříkladu nám nedává smysl odvolatelnost jednotlivých politiků, ale pouze celé vlády prostřednictvím tzv.

lidového veta. Politici by přece neměli být odvolatelní jenom proto, že jsou nepopulární.

Kromě toho Svobodní nejsou natolik radikální a hlasití; preferují umírněnost a slušnost v politické diskuzi. Nejsme žádní populisté – své politické názory prosazujeme dlouhodobě, ne podle aktuální společenské poptávky. A pan Okamura byl donedávna příznivcem EU: hlasoval například v Senátu pro přijetí Evropského stabilizačního mechanismu (tzv. eurovalu), který nutí přispívat členy eurozóny na Řecko a další státy před bankrotem.

Otázka: V čem jste jiní než KSČM?

Kdyby se Komunistická strana Čech a Moravy jasně a silně distancovala od čtyř desetiletí vlády totalitního režimu, změnila název z „komunistické“ například na „konzervativní“ a zřekla se myšlenky třídního boje, bylo by možné uvažovat nad porovnáním jich a Svobodných. Do té doby však bude pouhým pozůstatkem dob minulých, u nichž musíme udělat všechno proto, aby se už nikdy nevrátily.

Otázka: V čem jste jiní než Piráti?

S Piráty se principiálně shodneme ve zveřejňování dat státní správou a ve svobodném přístupu k informacím (důležitost svobody slova, nepřípustnost cenzury internetu), ale vůbec ne v ekonomických otázkách. Upřímně, někteří z jejich členů v těchto otázkách zastávají až téměř socialistický postoj (např. nepodmíněný základní příjem), my jsme v tomto ohledu mnohem jednotnější a předvídatelnější. Stejně tak je mnohem čitelnější náš postoj k Evropské unii.

Otázka: V čem jste jiní než Zelení?

I Svobodní mají blízko k přírodě, čistému životním prostředí a k ekologii. Na rozdíl od Zelených si však nemyslíme, že by tomu pomohlo zakazovat výrobu elektřiny pomocí štěpení jádra, omezovat automobilovou dopravu a dotovat na polích pěstované solární panely. Věříme v sílu lidského pokroku, ve zlepšování technologií a v růst ekonomický i ekologický. Nemyslíme si, že by státní úředníci a politici byli moudřejší než zbytek populace. A proto ani nechceme regulace z dílny Strany zelených, stejně jako nechceme regulace z Evropské unie.

Otázka: V čem jste jiní než STAN?

Na komunální a krajské úrovni úspěšná strana, která má i několik poslanců ve Sněmovně. Oproti Svobodným podporují Evropskou unii a přerozdělování (nejen dotace, ale i jimi zavedené rozpočtové určení daní), nemají ani příliš propracovanou ideologii, na které by mohli stavět program.

Snaha o vytvoření předvolební koalice s KDU-ČSL skončila debaklem, kandidují proto sami. Ani miliardář Dalibor Dědek (firma Jablotron) s nimi dlouho nevydržel v čele kandidátní listiny.

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31