MÉDII SE ŠÍŘÍ NEPRAVDIVÁ INFORMACE, že Evropská unie vl…

MÉDII SE ŠÍŘÍ NEPRAVDIVÁ INFORMACE, že Evropská unie vl…

MÉDII SE ŠÍŘÍ NEPRAVDIVÁ INFORMACE, že Evropská unie vlastně za biopaliva nemůže, že je to nějaké české specifikum, které si prosadil náš současný premiér.

Argumentace je taková, že EU ve své směrnici nepřikázala státům zavést podporu biopaliv, ale pouze zavedla kvótu na 10 % obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020. Podle tvrzení, které se objevilo například v Deník Referendum, měly státy možnost cíl splnit jiným způsobem.

To však není technicky realizovatelné. Jakkoliv nechceme zlehčovat úlohu Andreje Babiše nebo ostatních politiků při prosazování a zneužívání podpory biopaliv v České republice, informace o zákonech v ostatních zemích EU tohle tvrzení novinářů jasně vyvracejí.

Povinnost přimíchávat biopaliva tak mají zavedenu všechny země Evropské unie. Vzhledem k tomu, že se u nás tato kvóta zvýšila naposledy v roce 2010, mají dnes mnohé země toto procento dokonce vyšší, než my.

Například Rakousko tak zavedlo 3,4 % bioethanolu a 6,3 % bionafty, Polsko má pro rok 2019 8 % a příští rok dokonce 8,5 %, Velká Británie má 9,18 %.

Rekordmanem je rozhodně Finsko, které má pro rok 2019 kvótu 18 % a pro příští rok dokonce plných 20 %. Ve Finsku mají ovšem možnost využívat tzv. biopaliva II. generace, která se počítají za dvojnásobek. To je ale jen malá útěcha, protože tato „pokročilá biopaliva“ nejsou o moc ekologičtější, jsou velice náročná na výrobu a drahá.

Z těchto údajů je jasné, že musíme bojovat za zrušení podpory biopaliv nejen na národní, ale i na celoevropské úrovni.
Link: https://www.facebook.com/bezrepky/photos/a.177351782824542/339532773273108/?type=3

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31