Politické strany již představily své lídry pro letošní parlamentní volby. Nachází se mezi nimi řada zajímavých osobností. Jednou z nich je Lenka Brčková, kandidující za Stranu svobodných občanů. Lenka Brčková pracuje jako ekonomka na biofarmě na Tachovsku a současně působí jako místopředsedkyně Asociace živnostníků. Lenky Brčkové jsme se zeptali na několik otázek v souvislosti s aktuálním děním.
Velmi diskutovaným tématem posledních dnů je bezpečnost, především v souvislosti s migrační krizí. Co je potřeba udělat pro to, abychom se u nás cítili bezpečněji?
Česká republika má jednu z nejlepších azylových politik v Evropě. Německo si v nedávné době do své země doslova pozvalo statisíce uprchlíků. U tak velkého množství lidí není možné řádně prověřit, zda nepředstavují bezpečnostní riziko. Nyní se Německo prostřednictvím Evropské unie snaží své hosty „přerozdělit“ do ostatních států. Já ale odmítám povinné migrační kvóty a nelíbí se mi, když se nám je Evropská unie snaží vnutit. Dokonce vyhrožuje, že pokud kvóty nepřijmeme, zastaví nám tok financí z EU.
Vypadá to, jako by existoval rozdíl v uvažování vrcholných představitelů západních zemí a běžných občanů.
To ano. Rozdíl může být například v tom, že paní Merkelová v Německu, pan Macron ve Francii a řada dalších nemají děti. Já a tisíce dalších rodičů u nás bychom o spoustě věcí přemýšleli jinak. Jako matku mě logicky zajímá, v jak bezpečné zemi bude moje dítě vyrůstat. Osobně budu raději žít v zemi bez evropských financí, ale v zemi, kde jsou mé dítě a moji blízcí v bezpečí.
Někteří naši politici by se chtěli stát součástí tzv. tvrdého jádra Evropské unie. To by navíc zahrnovalo třeba i přijetí eura. Souhlasíte s nimi?
Mít vlastní měnu je pro nás velká výhoda, zejména v době hospodářských krizí. Ve většině zemí došlo po zavedení eura ke zdražování, což by pro nás, zvláště při současné ceně potravin, nebylo výhodné. Je třeba si přiznat, že projekt společné evropské měny se prostě nepovedl. Řada zemí eurozóny se dostává do nemalých finančních potíží a ostatní státy jsou nucené na jejich dluhy přispívat. Jsem proti přijetí eura, stejně jako tři čtvrtiny Čechů.
V České republice je ale třeba řešit řadu dalších problémů. Lidé například stále necítí, že by zde byla dostatečná podpora venkova a malých obcí. Jak byste to řešila?
Už v krajských volbách jsem zastávala názor, že peníze se mají rozdělovat co nejblíže lidem. Obdivuji starosty především malých obcí, že zvládají tak velké množství administrativy. Neustále vyplňují nějaké žádosti o finance, tu pro místní školu, jindy zase kvůli opravě chodníků nebo památek. Aby mohli ve své obci něco udělat, musí vyplňovat nekonečné stohy papírů. A přitom by stačilo, aby stát posílal více peněz přímo do obcí a tam se rozhodovalo, za co budou utraceny. Lidé v obci ví nejlépe, co potřebují a co má pro ně smysl. Není třeba, aby za lidi na vesnici rozhodovali ministerští nebo krajští úředníci z velkých měst. Člověk z velkého města, který na venkově nikdy nežil, nemůže znát jeho potřeby. Život a potřeby lidí jsou zde úplně jiné.
