Česká společnost již zažila několik útoků na kapsy daňových poplatníků, jejich výtěžky šly do kapes pár lidem, ale doplácíme na to všichni. Takže i rodina s podprůměrným příjmem, protože samozřejmě potřebuje svítit, posílá celkem pěkné peníze našim ctěným elektrobaronům. Nejde tedy o žádné luxusní nepotřebné věci, které si může někdo odpustit. Příkladů samozřejmě najdeme více. I ten benzím by byl o korunu na litru levnější, kdyby nebylo biopaliv.
Před volbami se některé politické subjekty snaží vytáhnout témata, kterými přilákají voliče. Slibem neurazíš, kdoví co bude, ale třeba to zabere. Takže vidíme pana premiéra Sobotku, nebo pana Babiše, jak sní o cestě rychlovlakem z Brna do Prahy pod hodinu a slibují občanům i EU, že tyto tratě postavíme. Zde ale oni a nově i Zelení šlápli hodně vedle.
Rozdělení krajiny – ploty, vykácení stromů daleko od dráhy, ohrožení povrchových a spodních vod nejen pro Jihlavu, stavební uzávěra, mnoho let zátěže od stavby- tedy rozbité komunikace, popraskané zdi domů, obří skládky materiálu z tunelů, devastace krajiny, pokles cen nemovitostí u trati, vznik betonových monster v krajině, zničení přírody, zdravotní ohrožení hlukem a další nevýhody jsou jasné. Výhody má také – pohodlná doprava, ale pro pár osob, cenově drahá, ale rychlá. Je to vyvážené? Není.
V některých minulých příspěvcích bylo zmiňováno, že kritizuji, ale nenabízím řešení. Budu je tedy nabízet. Zde je to jasné. Řešení sporu je vyložit všechny karty na stůl. Tedy říct, ano postavíme trať, na každého Čecha v průměru na ni vybereme na daních cca 60.000 korun (při délce 600 km a ceně za běžný kilometr 1 milirda) a místo na důchody, nemocnice, školy, sportovní haly, vědu a výzkum tady postavíme drahou hračku. Navíc si na to zřejmě budeme muset půjčit. Češi rychlovlaky moc jezdit nnost. Zveřejníme hlukové mapy. Ještě taky si řekneme, že ve Francii má pan Macron problém, protože tamní železnice nasekaly 40 miliar euro dluhů, a tedy se dá předpokládat, že i budoucí provoz u nás se nezaplatí. Pak bude muset být dotován ze státního rozpočtu. Tedy z daní, tedy i od lidím kteří z toho nebudou mát žádný prospěch. Těm pak hodíme ohlodonou kost, třeba v podobě kosmetického zvýšení mzdy, aby mlčeli. Ano, takto to dnes funguje. Významná část daní a dotací končí absurdně u nejbohatších (viz nedávný krásný článek v ECHO24). Pokud to naši občané budou akceptovat, o čemž dost pochybuji, tak nechť je trať postavena a je to demokratické rozhodnutí. Pokud se ale stavba prosadí s tím, že se nebude říkat celá pravda, čo dokonce, že se bude lhát, tak je to špatně.
Tedy ještě shrnu řešení: nelhat lidem, nenalákat je na pozlátko, říct pravdivě všechna plus a minus. To ale bude pro zavedené politické subjekty nóvum, protože se budou muset smířit s tím, že „obchody“ jako padáky, Gripeny, Casy, Pandury, ale i „prodeje“ jako OKD a řada dalších… kdy se část peněz vždy nějak záhadně vypařila, již skončily. A to díky tomu, že se informace nebudou držet pod pokličkou, zde již tato zlodějská taktika narazí na veřejný zájem a veřejnou kontrolu. Díky tomu tento dosud nejdražší připravovaný rozpočtový a dotační podvod, mnohokrát větší než byla fotovoltaika již neprojde.
Máme na to být bohatou zemí a mít spokojené lidi, musí se ale zastavit současné zvyky velkých politických stran přihrávat peníze daňových poplatníků pod různými pláštíky svým donátorům.
