Minulý týden se znovu rozhořel spor o to, jak by město mělo postupovat s veletržním areálem. Na straně jedné se KAM a bývalý primátor Vokřál staví za „otevření areálu veřejnosti“, na straně druhé tyto plány kritizuje management společnosti Veletrhy Brno, který dostal podporu od nové koalice. Spor není nový; vedl se už začátkem roku 2017. Z osobního pozorování se zdá, že laická veřejnost se kloní k otevření areálu, byť pochybuji, že oceněné návrhy ze soutěže KAMu většina lidí s názorem viděla.
Oceněné návrhy ideové soutěže jsou všechny pompézní. Z areálu by se mělo do 10 let stát pulzující místo plné korzujících lidí, veletrhy samotné by byly vykázány až od pavilonu V dále k pavilonu Z. Zbylé plochy by byly zastavěny výrobními a skladovými halami, multifunkční halou, obchodní pasáží a mrakodrapem (II. Cena), nebo rozsáhlou čtvrtí bytových domů podél VMO, která by nahradila pavilon B, E, VIDA centrum, Holiday Inn i Voroněž (III. Cena nebo Oceněný návrh 1), anebo počítá se stavbou megapavilonu a novými parky (Oceněný návrh 2). Podle všech návrhů by měl být areál kompletně nebo významně otevřen chodcům a všechny počítají s rozsáhlými parkovými úpravami. Na papíře čistá krása, posuďte sami.
Je až s podivem, jak všechny návrhy jsou nereálné. Když pominu ignoraci majetkových poměrů, které se během 10 let zázračně nezmění, tak návrhy zcela ignorují byznysmodel společnosti Veletrhy Brno. Nejdůležitější událostí je stále Mezinárodní strojírenský veletrh, přitom návrhy postrádají jakoukoli volnou plochu, mimo park okolo Bauerova zámečku. Tentýž argument je platný pro pořádání velkých koncertů. Že v Miláně vypadá veletržní areál jinak, to bez dalšího studia jejich obchodní struktury není dostatečný argument. Uzavřenost areálu (bezpečí, soukromí, čistota) je pro Veletrhy Brno v současné podobě další výhodou, o kterou nechtějí přijít.
Ve skutečnosti leží problém ve veřejném vlastnictví – ve sporu KAMU spolu s obyvateli města, přeneseně akcionářů společnosti Veletrhy Brno, kteří preferují pouze urbanistické funkce areálu, nikoli dividendu, a managementem (brněnskou koalicí a managementem společnosti), kteří v současnosti preferují ekonomické přínosy veletrhů.
Spor je typicky politický. Zisk společnosti Veletrhy Brno je menší, než je 1 % příjmů statutárního města Brna, takže by se bez veletrhů Brno nakonec obešlo; velkou ranou by ovšem byl konec veletrhů pro podnikatele (čti: zaměstnavatele a daňové poplatníky) v celém kraji. Přebudování areálu na obytnou čtvrť budou bránit i památkáři.
Nejhorší varianta je pak situace, kdy společnosti Veletrhy Brno sami dobrovolně znemožníme standardně v areálu podnikat, z areálu uděláme volnočasovou čtvrť, ale zároveň necháme městu Brnu Černého Petra – starost o nevyužité budovy a případná sanace ztrát společnosti.
Skoro všechny varianty, kdy veřejná instituce vlastní komerční společnost, jsou z mnoha důvodů špatné. Varianta, kdy město vlastní významnou a ziskovou komerční společnost, a zároveň jí v podnikání hází klacky pod nohy, je ta nejhorší. Otevřeme areál obyvatelům Brna, ale zrealizujme tu variantu, s kterou najdeme shodu i s vedením společnosti, případně sotevíráním počítejme při další výstavbě v areálu.
Není kam spěchat, současné výstaviště žádný další rozvoj města neblokuje.
Ing. Oldřich Peprla
místopředseda jihomoravských Svobodných, člen dozorčí rady společnosti Veletrhy Brno, a.s.
